Nová studená válka prý už vypukla. Nebo je to jinak? Hledali jsme odpověď

13.10.2013 7:04

Návrat ke studené válce mezi Spojenými státy a Ruskem? Stále více lidí si to prý začíná myslet. Podle některých sociologů tuto myšlenku přijalo opět za svou a důvodnou již polovina Rusů a Američanů. Přitom příčiny, jež škodí vztahům mezi dvěma státy, uvádějí ale lidé na různých stranách Atlantiku odlišné.

Nová studená válka prý už vypukla. Nebo je to jinak? Hledali jsme odpověď
Foto: Filip Jandourek
Popisek: U budovy Českeho rozhlasu si pamětníci a politici připomenuli 67. výročí květnového povstání v roce 1945 proti nacistickým okupantům

Co za tím tedy stojí? Změnili Rusové svoje vcelku pozitivní vnímání USA po špiónském skandálu se Snowdenem? Proto se Američané začali dívat na Rusko s větším nepřátelstvím po tom, co Moskva nedovolila Washingtonu vybombardovat Sýrii? Příčin může být hned několik, částečně je rozebral zpravodajský web Hlas Ruska. 

Poukázal mimo jiné na to, že počet obyvatel Ruska, kteří jsou přesvědčeni o tom, že mezi Moskvou a Washingtonem může vypuknout nová studená válka, stoupl v poslední době o 9 procent.

Studená válka je velmi pravděpodobná - pokud prý už nevypukla

"Podle průzkumu Všeruského střediska pro průzkum veřejného mínění (VCIOM) připouští si podobný scénář 46 procent respondentů. Agentura Sociální sítě tvrdí, že na 80 procent aktivních uživatelů internetu se domnívá, že studená válka s USA je velmi pravděpodobná anebo již dokonce vypukla," uvádí zmiňovaný server. A na důkaz toho dokládá i vyjádření ředitelky pro styky s veřejností VCIOM Olgy Kamenčukové.

"Mezi Ruskem a USA existuje v poslední době dost rozporů. Týká se to případu Snowdena a zvlášť Sýrie. Například, v případu Snowdena měla většina Rusů za to, že ruský postoj zhorší vztahy s USA. Nicméně pouze 15 procent dotázaných řeklo, že není třeba poskytovat mu azyl. Stejně je to se Sýrií. Rusové chápou, že to komplikuje vztahy s Amerikou, nicméně jsou pro nezávislý postoj země v této otázce," řekla Kamenčuková.

Je důvodem Snowden, který odhalil metody americké rozvědky a žije nyní v Rusku?

Podle ní i z americké strany je situace podobná. Údaje společnosti Gallup (agentury pro sociální a marketingový průzkum) překročily poprvé od roku 2000 procento těch, kdo považují Rusko za nepřítele. Jenže když se pokles ratingu Spojených států v Ruské federaci časově shodl s případem Edwarda Snowdena, který odhalil metody americké rozvědky, pak se vztah Američanů vůči Rusku zhoršil po úspěšných krocích Moskvy v urovnání syrské krize.

"Jinými slovy, euforie devadesátých let, jež zavládla v rusko-amerických vztazích po pádu železné opony, rozpadu SSSR a podepsání Smlouvy o omezení strategických útočných zbraní, pominula. Do popředí se dostávají neshodné názory Moskvy a Washingtonu na spravedlivé uspořádání světa. Pro lidi není tajemstvím, že v poslední době nejsou stisknutí rukou našich lídrů doprovázena tolik zářivými úsměvy. Avšak společná věc nepotřebuje nevyhnutelně velké přátelství. Stačí si zachovat čestné partnerské vztahy. Proto dokonce ti ruští respondenti, kteří prohlásili o ztrátě sympatií vůči zaoceánské velmoci, říkají, že úspěchů v boji s terorismem a v řadě dalších světových problémů se dá dosáhnout pouze s pomocí spolupráce," shrnula žena z agentury pro výzkum veřejného mínění VCIOM.

Putin varoval před monopolární světovládou a trefoval se do USA

Své polínko do ohně mohl přiložit pravděpodobně i ruský prezident Vladimír Putin. Letos totiž na mnichovské konferenci o bezpečnosti ve svém projevu oznámil, že Spojené státy americké usilují o monopolární světovládu. A vysvětlil kroky, jak se tomu bránit. Není to přitom poprvé, co se z Ruska takto otevřeně ozývají podobné hlasy. Jak prozradil ParlamentnímListům.cz politolog Zdeněk Zbořil je to prý proto, že obě země hledají novou ideologii své zahraniční politiky.

Vladimír Putin totiž ve svém vystoupení poukázal mimo jiné též na to, že svět s jedním vládcem a s jedním systémem nemá nic společného s demokracií. Podle něj patří totiž k demokracii nejen moc většiny, ale také respektování menšin.       

Spojené státy americké usilují o monopolární světovládu, která se vyznačuje tím, že existuje podle jejich přání jen jediné centrum síly, moci a rozhodování,“ uvedl Putin. A připomněl, že bezpečnost každého jedince znamená bezpečnost všech – tedy celého světa. Vzpomínkou na Franklina Rooswelta také zopakoval, že mír spočívá v bezpečnosti. Upozornil na to, že současný stav se spíše takovým ideálům vzdaluje. „Mezinárodní bezpečnosti můžeme dosáhnout hlavně globálním dialogem na toto téma,“ uvedl mimo jiné.

Byla nyní terminologie studené války jen nahrazena novou?

„Podobně mluvil prezident Putin už několikrát a při různých příležitostech. Hovořil tak i exprezident Medveděv a většinou i celá diplomacie RSFR. Protože prominentní reprezentanti americké zahraniční politiky také opakovaně považují Rusko za hlavního nepřítele USA z hlediska možné vojenské konfrontace, dostává se jim podobných odpovědí, ačkoli obě strany prohlašují, že jim je cizí terminologie let studené války. Je to jakási měkká konfrontace, nebo jak se v political science (politické vědě, pozn. red.) říká, zaujímání protipozic, které může být benevolentní nebo malvolentní (zlovolné),“ vysvětlil  ParlamentnímListům.cz také možný pohled na věc a vývoj politolog Zdeněk Zbořil.

Hledá se nová ideologie

Upozornil pak také na to, že druhou věcí je, že obě země nyní hledají novou ideologii své zahraniční politiky.

„Pro Bushe seniora to byl na začátku devadesátých let 20. stol. také opravdu The New World Order (Nový světový řád), pro Billa Clintona ‚velká šachovnice bez kontroly‘ (podle slov Brzezinského), podle Bushe juniora zase ‚střet civilizací a boj proti terorismu‘. Putinovy teze bychom proto měli analyzovat jednak jako protipozici tohoto amerického hledání, ale také jako obnovení ‚světového řádu‘, na kterém by jeho země mohla významněji než dosud participovat,“ konstatoval dále Zbořil.

Ruská říše, bílá nebo rudá, o to, podle politologa, prý vždy usilovala a jejímu současnému reprezentantovi jde tedy také o to, ukázat svým spoluobčanům, že mohou být na reprezentaci této velmocenské kontinuity hrdí.

„Je ovšem pravda, že ruská zahraniční politika je ‚multipolární‘, ne snad proto, že by to byla dobrá vůle, ale že Ruská federace nemá sílu být, podobně jako USA, monopolarní,“ uzavřel Zdeněk Zbořil.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Český pozorovatel na volbách v Kazachstánu: Některé věci jim můžeme jen tiše závidět

9:14 Český pozorovatel na volbách v Kazachstánu: Některé věci jim můžeme jen tiše závidět

Kazachstán je země, kam mnoho Čechů za rok nemíří. Přesto je zemí, která podobně jako ty, o kterých …