Vážné ohrožení USA, ale i nás. Přečtěte si více o plánované ruské ekonomické odvetě

26.07.2014 8:42

Sankce proti Rusku, nebo sankce Ruska proti světu? Obojí je, jak se zdá, aktuálně ve hře, i když ta první varianta je mediálně více propíraná. O té druhé informují spíše média alternativního typu a spojují tyto sankce s vyhrocenou hrou o americký dolar, světovou měnu a zlato. Zlato proto, že by opět případnou novou měnu krylo tak, jak tomu bylo v minulosti. Zjišťovali jsme víc.

Vážné ohrožení USA, ale i nás. Přečtěte si více o plánované ruské ekonomické odvetě
Foto: kremlin.ru
Popisek: Vladimir Putin

Dlouho se hovoří o tom, že se svět a světová ekonomika touží vrátit k tomu, aby měna byla kryta zlatem – tak, jak tomu bývalo dříve. Snahy jsou pochopitelně i na té nejvyšší úrovni – tedy kolem rezervní měny. V týdnech, kdy svět pozoruje konflikt na Ukrajině s Ruskem a nyní v ohromení číhá na to, co se bude dít po sestřelení malajsijského letadla, jsou podobné zprávy vnímány s daleko větší intenzitou a vážností. Přispívají k tomu logicky i sankce vůči Rusku. I když doposud neměly příliš vážné dopady, v úterý měla vyhlásit Evropská unie další. Zatím se na nich sice nedohodla, termín rozhodnutí posunula na závěr tohoto týdne, ale... Je jisté, že obr, jakým Ruská federace bezesporu je, nechce jen pasivně vyčkávat. Na povrch tedy vyplouvá to, že připravuje i své vlastní sankce vůči zbytku světa – svoji vlastní protiofenzívu.

A ta spočívá právě v návratu měn krytých zlatem a jejich příští dominanci na světových trzích. Tak totiž prý celkem reálně může vypadat blízká budoucnost. O něco podobného se snaží Rusko přitom již delší čas, dlouhodoběji se již hovoří též o tom, že podobné cíle si klade i Čína a další státy.

Nutno totiž předeslat, že cenami zlata hýbe nyní například válka v Iráku, nebývale vysoký zájem o zlato najednou začali projevovat Číňané a skupují ho ve velkém. Spekuluje se dokonce o tom, že si zásoby dělá Čína proto, že chce vlastnit rezervní světovou měnu. Vezměme to však po pořádku.

A pojďme k realitě. Jaké se tedy podnikají kroky, které naznačují, že se dějí možná až zásadní změny? Ruský prezident Vladimir Putin nedávno přikázal zahájit ražbu pětirublové mince obsahující skoro 4 gramy zlata (0,1244 trojské unce). Ta podle odborníků může položit dolar. Nemělo by totiž jít o běžnou investiční minci, jakých se razí i v naší zemi každoročně několik tisíc, ale o minci, která by měla jít do oběhu.

Zlatá mince je též důsledkem ukrajinské krize

Přitom je jisté, že ražba zlaté pětirublové mince s dvouhlavým orlem je dalším důsledkem ukrajinské krize. Rusko tak reagovalo na americké sankce, které vyvrcholily krokem největší americké banky JP Morgan. Připomeňme, že tato banka prostřednictvím SWIFTu zablokovala převod peněz z ruské ambasády v kazašské Astaně pojišťovací společnosti Sogaz. Údajně právě na základě amerických sankcí.

Co je SWIFT?

Zkratka SWIFT znamená Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci (v originále Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication). Slouží převážně k mezinárodnímu platebnímu styku. Je to počítačově řízený systém k dálkovému přenosu dat mezi bankami a dalšími institucemi.

Vše se posouvá dál: Rusko chce jen zlato, i za energie

Prezident Putin na výše popsanou sankci reagoval tím, že vyhlásil ražbu zlatého pětirublu, který by se měl dostat do oběhu ještě letos. Zároveň ale také oznámil, že v budoucnu hodlá Rusko obchodovat s energiemi ve zlatě.

„Díky zásobě zlata přes 30 milionů uncí a velkým nalezištím si to může snadno dovolit. Na krytí měny zlatem se Rusko připravuje už delší dobu a vytrvale skupuje zlaté zásoby. Teprve v reakci na americké sankce se ale rozhodlo k ražbě zlatých mincí a k využití zlatem krytého rublu jako alternativy vůči dolaru a euru při obchodování se zásobami energie,“ říká Martin Kočica z firmy nakupzlato.cz. I když může působit jeho vyjádření neobjektivně, kvůli obsahu jeho činnosti, pravdou však je, že podobné zvěsti šíří i mnozí další odborníci – a nejen ti, co se živí nákupem a prodejem zlata.

Velký problém pro EU i USA

Podobné kroky a záměry tak mohou pro stávající západní – tedy euroatlantický svět znamenat velký problém. Dolar ani euro se totiž o krytí zlatem příliš už opřít nemůžou, a proto odběratelům nezbude, než Rusku za plyn a ropu platit v rublech. Ve zlatém zajištění měny navíc budou Rusko zřejmě následovat i další země hospodářského společenství BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika), které společně plánují vytvořit alternativu SWIFTu.

Že nejde jen o plané řeči, dokazuje i chování Číny, která už delší dobu na zlatém zajištění jüanu pracuje. Dokonce z něj plánuje udělat jednu z nejvýznamnějších světových měn.

Soumrak nad americkým dolarem?

Podle finančních analytiků to zasadí těžkou ránu dolaru a americké ekonomice. I u mezinárodních plateb se totiž dá v takovém případě očekávat postupný přechod z dolaru na rubl. Dolar by tak postupně ztrácel pozice a čím dál víc by se projevovalo jeho znehodnocení. Rusko se na to už nyní připravuje poměrně masivním prodejem amerických dluhopisů.

Není tedy tajemstvím, že pro americkou ekonomiku to podle odborníků může znamenat krizi a možná dokonce i její kolaps. A velké problémy mohou mít následně i další státy, které nemají svou měnu krytou zlatými rezervami – což je v tuto chvíli většina Evropy.

Nyní ale přichází moment, který je zajímavý asi zřejmě nejvíce pro obchodníky se zlatem a drahými kovy. Podle těchto informací se dá skutečně čekat výrazný růst ceny zlata. Někteří analytici hovoří dokonce až o možném desetinásobném navýšení.

Historicky osvědčený způsob řešení dluhů – válka?

„Spekuluje se dokonce i o tom, že se Amerika pokusí vyřešit problémy s dluhy historicky osvědčeným způsobem – válkou, což by přineslo ještě výraznější zvýšení ceny zlata. I bez ní se dá ale čekat, že cena zlata poroste. Vzhledem k tomu, že se ekonomické dopady dotknou většiny Evropy včetně České republiky, zdá se nákup zlata nebo zlaté spoření nejlepším způsobem, jak ochránit své peníze. Podle analytiků totiž krize přijde nejpozději do 10 let,“ upozorňuje Martin Kočica z firmy, která se zlatem obchoduje.

I Čína podniká kroky, které mohou zvrátit poměry na Zemi

Jak už bylo uvedeno výše, i Čína v poslední době skupuje zlato. Skupuje ho ve velkém, takže se objevují spekulace o tom, zda za tím nestojí snaha, aby to byla právě Čína, kdo převezme brzy globální rezervní měnu (kterou drží zatím USA). Na rozdíl od Spojených států by však zřejmě mohla tuto měnu krýt zlatem – tak, jak tomu bývalo kdysi.

Poté, co někteří odvážní odborníci nacházejí postupně odvahu hovořit o tom, že je čas začít uvažovat tak, abychom se naučili brzy vnímat jako středobod světové ekonomiky Východ, a nikoli dosud dominující euroatlantický svět, lze pozorovat celou řadu faktorů, které tyto teorie potvrzují. Plánuje tedy skutečně Čína podložit jüan zlatem a přeměnit ho na globální rezervní měnu? Je možné, aby jüan nakonec nahradil americký dolar jako primární rezervní měnu planety?

„Je veliký rozdíl mezi cenou a hodnotou zlata. Hodnota zlata se historicky nemění. Již 5000 let je hodnota, myšleno kupní síla, takřka totožná. Mám-li však odpovědět na otázku takzvané ceny zlata, tak jsem bohužel závislý na faktorech, které jsou velice manipulativní. Z mého pohledu se MMF, ECB či FED všemožným způsobem snaží potlačit růst ceny zlata. Využívají k tomu, nicméně, velice krátkozraké nástroje, kterými jsou například levné hypotéky či dnes již záporné úrokové sazby. Tisknutím peněz se nikdy žádný problém nevyřešil,“ uvedl Jan Žák, tentokrát ze společnosti Zlataky.cz.

Pokusy všech skupin vytvořit náhražky zlata v měnovém systému vždy selhaly

„Obecně se dá říci, že historie měn od nejstarších dob po dnešek je kontinuální přehlídkou permanentních pokusů skupin, vlád i mezinárodních institucí o vytvoření náhražek zlata v měnovém systému. A snahy o demonetizaci jsou stále aktuální. Avšak stále dochází k silné tezauraci, a tím tedy role zlata nikdy neskončí. Dochází pouze k přelévání zlata z jedné strany na druhou. Myšleno od vlád k lidem, a naopak. Jak vše může dopadnout, nám může poodhalit minulost. V období nástupu zlata jako měny došlo vždy k velice příznivému růstu ekonomiky (Egypt, rané římské císařství, 12. - 15. století v Evropě a i období Bretton-Woodského protokolu). Naproti tomu období pozdního Říma či raně feudální Evropy a možná i dnešní doba signalizují spíše neproduktivní hospodářský cyklus,“ konstatoval ještě Žák. A tak se vraťme k Číně a jejímu náhlému zájmu o žlutý kov.

Jde o moc nad světem

Je pravdou, že Čína nechce jen soutěžit se Spojenými státy. Spíš plánuje ve skutečnosti Spojené státy nahradit jako dominantní ekonomická mocnost světa. Ve skutečnosti prý Čína už obnáší větší objem globálního obchodu, než kolik připadá na Spojené státy.

Jenomže, kdyby skutečně jednoho dne Čína oznámila, že podložila jüan zlatem a už nebude používat v mezinárodním obchodě dolar, světem, jak ho známe, by to důrazně otřáslo, a podle některých vyjádření by to způsobilo finanční posuv až kataklyzmatický.

Čína každopádně disponuje v tuto chvíli hned několika trumfy. Vlastní například bilion dolarů dluhu Evropy a je druhou největší ekonomikou planety. Navíc - nikdo nepoužívá dolar v mezinárodním obchodě více než Čína, kromě samotných Spojených států. Pokud dosud Čína musela používat dolar v mezinárodním obchodě, protože k tomu nebyla žádná atraktivní alternativa, zlatem podložený jüan by to všechno rychle a zásadně změnil.

„Finanční krize v euroatlantickém světě znamenají, že celý svět potřebuje novou a stabilnější globální rezervní měnu. Četné faktory naznačují, že čínské úřady chtějí, aby k internacionalizaci došlo do roku 2015. A čínská vláda bezpochyby už velice usilovně jüany v mezinárodním obchodě podporuje,“  vyjádřil se nedávno na toto téma John McCormick z RBS Group. Dodal, že pro Čínu není mít globální rezervní měnu jen o ekonomice. Uvědomuje si, že to je též o moci.

Obchody se zlatem na východě vzkvétají

Čínští zákazníci vloni nakoupili přes 1176 tun zlata, jak uvedla Čínská asociace pro zlato. Poptávka tím meziročně stoupla o 41 procent, přes hranici tisíce tun se však spotřeba v této zemi přehoupla vůbec poprvé.

Očekává se, že v následujících čtyřech letech poptávka Číny po zlatě ještě dál poroste. Světová asociace zlata 15. dubna 2013 vydala zprávu s názvem Čínský trh se zlatem: pokrok a budoucnost. V ní se uvádí, že roční poptávka čínských obyvatel po zlatě se zvýší z letošních 1132 tun na 1350 tun v roce 2017. (Podle agentury Reuters bylo jen v březnu 2014 dovezeno z Hong Kongu do Číny více než 223 tun zlata. To zastínilo předchozí rekord 114 tun z prosince.)

Upadne dolar v zapomnění a nemilost?

Příznivci konspirací tak mají jasno a podle nich již není pochyb, že americký dolar bude brzy jen historií. Bezpochyby jde o strategickou část nedávných obchodních dohod s Ruskem, Japonskem, Brazílií, Indií a Íránem. GATA dokonce odhaduje, že 80 procent zlata, o kterém si investoři myslí, že mají alokované, je už dávno fuč, a většina z něj pravděpodobně skončila právě v Číně. Jedná se prý o nastupující nový proces, který bude tvořit  základnu pro možný nový monetární systém. Zlato v něm bude podporovat obchodní platby. Zpočátku bude použito pro obchod, později i v bankovnictví. Americké dluhopisy by tak šly stranou.

Zaznívají pak opět i názory, že se jedná o předzvěst kolapsu amerického zadluženého dolarového systému, a proto Číňané dál stěhují tisíce metrických tun zlatých cihliček z Londýna, New Yorku a Švýcarska.

Když americké megabanky zoufale shání zlato

Zajímavé je si povšimnout i zmínky, která se objevila hned na několika serverech s alternativním zpravodajstvím – u nás i v zahraničí. Uvádí, že již v roce 2013 velké banky z Wall Street oznamovaly, že se potýkají s nedostatkem fyzického zlata. Příkladem za všechny byla prý banka JP Morgan, v jejíchž trezorech se momentálně nachází jen zlomek zásob z počátku letošního roku. Doplnit stavy drahého kovu však není zdaleka tak jednoduché, jak by se při současných cenách mohlo zdát. Americká megabanka tak zoufale shání zlato, kde se dá. Klidně kilo po kile…

Co víme o zlatu na naší planetě?

Zlato se v zemské kůře vyskytuje v poměru ke stříbru zhruba 1:15. Podle hodnocení expertů bylo doposud vytěženo na Zemi 165 tisíc tun zlata, což by odpovídalo kostce o hraně dvaceti metrů či 8000 krychlovým metrům čistého zlata. Přibližně polovina zlata je zpracována ve špercích, ale ročně přibývá na planetě nově vytěžené zlato o váze 2300 tun. Když se bude těžit nadále stejnou rychlostí, bude možné zlato těžit již jen dalších dvacet let, poněvadž rezervy jsou podle odhadů vědců jen 47 tisíc tun. Více zlata na planetě není, pokud nebudeme počítat ještě dalších 53 tisíc tun, které není ekonomické vytěžit třeba proto, že je v nepřístupných místech.

Až do roku 1717 bylo zlato, ale i stříbro používáno ke krytí bankovek: Platil totiž takzvaný bimetalový standard, jenž určoval směnný vztah mezi oběma kovy. To se postupně vytratilo.

Nepodceňujme ani stříbro

Zajímavé je i to, že by možná lidé neměli přehlížet jiný drahý kov – stříbro. Zatímco ve čtyřicátých letech minulého století se ho na pozemském povrchu nacházelo přibližně deset miliard uncí, podle současných hrubých odhadů je nyní na celé planetě k dispozici již dokonce pětkrát víc zlata než stříbra. Zásoby stříbra prudce klesly. A americká vláda, která byla v roce 1940 ještě největším vlastníkem tohoto kovu na světě, už žádné stříbro nevlastní.

Americký spisovatel, zabývající se konspiračními teoriemi, Michael Morris v knize Co nesmíte vědět proto upozorňuje: „Stříbro je nyní ve skutečnosti cennější a vzácnější než zlato a mělo by být pětkrát dražší než jeho žlutý bratr.“ I když se k tomu většina bankéřů odmítá vyjádřit, vysvětlení alespoň svým čtenářům Morris přinesl.

„S cenami zlata i stříbra totiž již po desetiletí manipulují titíž bankéři, kteří provozují a stanovují ceny zlata a stříbra. Uměle jsou ceny stříbra drženy dole, aby se zamaskovalo to, že americký dolar, jenž patří soukromým bankéřům, nemá žádnou cenu. Výrazný vzestup cen stříbra a zlata by totiž odhalil bezcennost této měny.“

Bod zlomu? Někteří odvážní experti to připouští. Převládá ale (falešný?) optimismus

V tom, že se Evropa, ale i Spojené státy nacházejí v době zlomu, se letos v květnu na mezinárodní konferenci nazvané Evropa ve zlomovém období, která se uskutečnila v Praze, shodlo hned několik ekonomů a odborníků z řad finančních analytiků. Upozorňovali svorně též na další fakt: Že zřejmě nadvláda starého kontinentu a USA nad zbytkem světa postupně bude uvadat a přemístí se na Východ.

„Evropa i svět stojí na prahu nového fundamentálního nastavení dimenzí, ve kterých žijeme, či jsme byli zvyklí žít. Svět v podobě, jak ho známe, se zrodil ke konci 2. světové války, dokázal přežít i ‚studenou válku‘. Po jejím ukončení nastoupila globalizace, do které se zapojilo po roce 1989 i dosud stojící stranou Rusko svojí šestinou světa, kterou zaujímá. I to byl další počin ke změnám světové ekonomické struktury. Ovšem krize v letech 2007 až 2008, která postihla veškerý svět západní civilizace, vyvolává otázky, zda vůbec bude možné se do toho stavu, jenž byl nastolen před touto krizí, vrátit,“ uvedl mimo jiné geopolitolog Michael Romancov, který přednáší na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií na Univerzitě Karlově.

Konstatoval navíc, že západní svět, tak jak se vyvíjel v posledních 500 letech a ovlivňoval chod na celé planetě, je ohrožen. „Na začátku 90. let se objevila varování a hlasy, že se síla, která spočívala v euroatlantickém spojení a kultuře, přemístí do jiných částí světa. Adeptem na to kam, je Čína – protože ta je schopna fungovat jinak než dosavadní svět. Pro ty země, které mají otevřenou ekonomiku, jako Česká republika, je nutné si uvědomit, jak moc jsme v rámci toho globálního světa na okolí a všech trendech závislí. Vše, co se totiž děje kdekoli na planetě, nás může ovlivnit,“ upozornil též Romancov na zmiňované konferenci.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Český pozorovatel na volbách v Kazachstánu: Některé věci jim můžeme jen tiše závidět

9:14 Český pozorovatel na volbách v Kazachstánu: Některé věci jim můžeme jen tiše závidět

Kazachstán je země, kam mnoho Čechů za rok nemíří. Přesto je zemí, která podobně jako ty, o kterých …