Lidé hladoví a jsou zoufalí, chtějí už jenom mír. Hlavně žádné další zbraně. Po plačící uprchlici u Jílkové zaznívají další hlasy obyčejných Ukrajinců

21.03.2015 7:46

Ve čtvrtek večer vypukla ostrá diskuze v pořadu ČT Máte slovo. Tentokrát v ní šlo o to, zda a proč by měla (či naopak) Česká republika dodat zbraně na Ukrajinu, kde v některých oblastech již rok zuří válka a nepokoje. Zatím se česká vláda rozhodla zbraně neposílat, protože své rozhodnutí vysvětluje tím, že by mohl už tak vyhrocený konflikt dál eskalovat. Řešilo se, zda je tento postoj správný a to, zda se nechová vláda alibisticky, jak tvrdí opozice. Až v závěru pořadu ale došlo na to, že v první řadě by mělo jít o nastolení míru, protože obyčejní lidé, kterých se to týká, dál trpí a válku nechtějí.

Lidé hladoví a jsou zoufalí, chtějí už jenom mír. Hlavně žádné další zbraně. Po plačící uprchlici u Jílkové zaznívají další hlasy obyčejných Ukrajinců
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pořad Máte slovo tentokráte na téma ukrajinské krize

Fotogalerie: - Máte slovo o Ukrajině

Pořad Máte slovo tentokráte na téma ukrajinské kri...
Občané v pořadu Máte slovo
Pořad Máte slovo tentokráte na téma ukrajinské kri...
Občané v pořadu Máte slovo
Miroslav Kalousek
Pavel Kováčik

Jak se dalo čekat, nejdříve se do sebe pustili hlavně ti, co byli pozváni do studia jako hosté. Až v závěru pořadu pak ale zazněl názor ženy, která má v současné době na území v okolí Donbasu, kde probíhají stále ozbrojené střety, rodinu. Ta apelovala velmi emocionálně na to, aby dodávky zbraní byly zastaveny, poněvadž obyčejní lidé, co tam žijí, chtějí již hlavně alespoň křehký mír. Potvrdila tak de facto slova i dalších lidí, kteří měli možnost se v minulosti vyjádřit s popisem místních událostí, jak je viděli na vlastní oči, i ParlamentnímListům.cz. Ti všichni apelovali na to, že nic není pouze černé nebo bílé, ale v první řadě je třeba usilovat o nalezení mírového řešení. A je jedno, zda jde o lékaře, básníka, muže, který pracoval na vinohradu a ve stavebnictví, či obyčejnou ženu v davu…

"Žádný normální člověk si nepřeje, aby se na Ukrajině střílelo, ale zbraně bych tam dodal, aby se tam nestřílelo. Víte, on ten mír nebo příměří často stojí na politice vyvažování. Protivník musí vědět, že zaplatí vysokou cenu, pokud zaútočí," konstatoval v pořadu mimo jiné též Miroslav Kalousek, místopředseda TOP 09, a poukázal v těchto souvislostech například na střet obou Korejí.

Zakladatel a předseda společnosti Přátelé Ruska v ČR Jiří Vyvadil však okamžitě přešel do protiútoku. "Zbraně jsou váš koníček kvůli Omnipolu. Kolik z toho budete mít procent!" vypálil. Zároveň připomněl, že dodávky zbraní na Ukrajinu podporuje jen menšina jednadvaceti procent populace, a většina lidí to odmítá.

  • Záznam z pořadu Máte slovo ZDE.

Fotogalerie: - Máte slovo o Ukrajině

Pořad Máte slovo tentokráte na téma ukrajinské kri...
Občané v pořadu Máte slovo
Pořad Máte slovo tentokráte na téma ukrajinské kri...
Občané v pořadu Máte slovo
Miroslav Kalousek
Pavel Kováčik

Ukrajinci mají právo se bránit, ale ti obyčejní lidé chtějí především mír

Kalousek ale přesto trval na tom, že Ukrajinci mají právo se bránit, v čemž ho podpořil i analytik a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek. Z jeho úst také zaznělo, že 100 zemí OSN odsoudilo anexi Krymu, zatímco ji podpořilo "deset sloupů demokracie, jako je Severní Korea a podobně", poznamenal. V reakci na Vyvadila pak dodal, že po skončení pořadu moderovaného Michaelou Jílkovou snad bude Ukrajině právo na obranu přát více českých občanů.

Žena, jejíž jméno v pořadu nezaznělo a která má zbytek rodiny v oblasti Donbasu, přesto dál apelovala. "V těch místech je strašná situace, prosím vás, nedodávejte tam zbraně, my chceme normálně žít," pronášela opakovaně téměř s pláčem. Vysloužila si potom i politování od Miroslava Kalouska. Uvedl, že s obyvateli Donbasu prý soucítí, ale ke zklidnění situace musí přikročit Rusko, které se musí přestat vměšovat do konfliktu. S tím se však žena z publika neztotožnila. Uvedla, že občanům Donbasu prý Rusko nyní pomáhá. A to hlavně Rusko, poněvadž Ukrajina není ve stavu, aby tam posílala třeba jen vodu, která v oblasti jednu dobu chyběla. "My opravdu chceme hlavně konec války, chceme mír,“ uzavřela.

Ukrajinec žijící v ČR: Lidé mají myslet především na mír a lásku - ta slova dostala teď úplně jinou váhu

Její slova by s chutí prý podepsal i další člověk s osobními zkušenostmi na Ukrajině, pětatřicetiletý Andrej Bialas. "Je mi smutno z toho, že je na Ukrajině válka a že tam lidi umírají. Dost často jsou to přitom ti, co jsou morálně nejvýš. Majdan bojoval za to, aby byla vláda transparentní a čestná. Mnoho špatných lidí tam ale zůstalo, a to Ukrajině neprospívá. Bylo by fajn, aby lidé mysleli teď hlavně na velké věci jako je láska a mír. Takové situace jako je Majdan a válka dávají těm slovům jinou váhu,“ řekl ParlamentnímListům.cz Bialas. Ten před několika měsíci přicestoval do České republiky v programu Medevac (zajišťuje ho Ministerstvo vnitra ve spolupráci s ministerstvy zdravotnictví, obrany a zahraničních věcí). Čtvrteční pořad v České televizi neviděl, ale i on se domnívá, že důležitější než řešit dodávky zbraní by mělo být hledání trvalých mírových dohod.

Alexandr Georgevič Tyškevič je lékař neurolog s českými kořeny. Žije a narodil se v Donbasu, v oblasti, která je dnes známá jako Novorossija. Jak ParlamentnímListům.cz řekl, denně tam bohužel stále umírají lidé, i když je to součást Evropy. A pozornost se tomu nevěnuje často žádná nebo minimální.

Lékař z neklidné oblasti: Nikdo netušil před rokem, co vše se bude dít

Přitom, jak Tyškevič přiznal, nikdo netušil, do jakých hrůzných rozměrů se vše rozroste. "Na samém začátku všeho se jednalo o protestní akce lidí, kteří mysleli, že prezident Viktor Janukovyč nechce, aby Ukrajina šla do Evropy. Jenomže málokdo znal a věděl, že ta smlouva, o kterou původně šlo, měla 900 stran a nevím, kdo tušil, co na nich bylo napsáno. Ani jeden bod neznamenal jasně,  že v té smlouvě jde přímo o vstup do Evropy – to byla přece hlavně obchodní smlouva. Jenomže lidi tady v tom prostě nevnímali žádný rozdíl. Věděli, že prezident Janukovyč byl spojován s korupcí, že za ním možná stály nějaké kriminální činy… A tím pádem chtěli prezidenta změnit. To byla pravda. A tak šli na Majdan. Byli to různí lidé – někteří něco chápali, jiní moc ne. Třeba tam šli někteří proto, že neměli na vesnici co dělat a tam dostali aspoň jídlo. Ano, i to byla pro některé motivace,“ připustil Tyškevič.

Popsal také, že díky tomu, že je lékař, se s ním lidé v nebezpečné oblasti stále poměrně přátelsky baví. Dopady konfliktu jsou ale prý hrozné. Mnozí nemají prostředky ani na jediný rohlík denně. Nic totiž nefunguje tak jako dříve. "Ti, kteří mají nějaké zdravotní problémy, jsou ale většinou zavření doma, nikam raději nechodí. On ani není důvod někam chodit. Nefungují bankovní karty, nedá se nikde nic koupit, občas jedině nějaká humanitární pomoc přiveze jídlo – a nejčastěji skutečně z Ruska. Kyjev nám nepomáhá. Naopak lidé nedostávají ani důchody, kvůli tomu, že to Kyjev (hlavní město Ukrajiny) stopnul. A tak mají prostě hlad a nechtějí plýtvat energií. Je třeba vysvětlit, že by se teoreticky mohli zaregistrovat na ukrajinské straně a možná by jim ty důchody začaly nějak chodit, ale pro ně by to znamenalo tam dojet. A jak, když nic nemají? Peníze, auta, nejsou ani vytvořené nějaké humanitární koridory. Všude jsou jen vojenské kontroly,“ řekl Tyškevič ParlamentnímListům.cz o tom, jaká situace momentálně panuje v oněch místech. A to přesto, že původně nikdo zřejmě neplánoval vše, co se začalo v loňském roce odvíjet. "Vzniklo to velice rychle,“ poznamenal Tyškevič s tím, že si skutečně všichni uvědomují jediné. Je nutné apelovat na to, aby byl konflikt zastaven, poněvadž každým dalším dnem narůstají problémy, které se potáhnou s vysokou pravděpodobností další roky.

Vše začalo v roce 2013...

Počátky se přitom datují k listopadu roku 2013, kdy se Ukrajina, kvůli pozastavení příprav podpisu asociační dohody s Evropskou unií, ocitla ve válečném konfliktu, který stále trvá. Nejde v něm přitom jen o regionální problém. Střet Ukrajiny s Ruskem ovlivňuje totiž situaci v celé Evropě, stranou nezůstávají ani Spojené státy.

Záhy po anexi Krymu, EU i USA svůj proukrajinský postoj vyjádřily prostřednictvím protiruských sankcí. Evropa se snaží s Kyjevem i Moskvou vyjednávat a chce problémy řešit diplomatickou cestou, aby se zabránilo ještě větším vojenským konfliktům. Jedná se však o tom, zda na místo vyslat zbraně, či nikoli. Francie a Německo se nakonec rozhodly, že zbraně na Ukrajinu nepošlou a vyzvaly i ostatní země EU k podobnému postoji. Situaci obyčejných občanů v zasažených oblastech to však stále nijak zásadně neřeší.

A to i přesto, že má i řada Čechů u nás o věci "jasno“ a vnímá ji jen černě nebo bíle. Jak Tyškevič i ona žena v publiku pořadu Máte slovo zdůrazňují, přitom lidem, co v krizových oblastech žijí, jde opravdu jen o jediné – o to, aby mohli dál v klidu žít.

Chtěli jsme něco vyřešit, ale dosáhli jsme toho, že zažíváme denně jen hrůzy, přiznává lékař českého původu

"Nemyslím si ani, že všichni lidé, kteří tam žijí, chtějí do Ruska. Oni jen nechtějí žít na Ukrajině, jaká je teď, ale jinak jsou to patrioti. Možná Rusko utlačovalo Ukrajinu. Ale pro obyčejné lidi - jaký to má nakonec význam? Tady u vás v Česku mluvíte v klidu vedle sebe Češi i Slováci, i když se vaše původně společná země rozdělila. U nás je to problém – už jen v tom jazyku. Když mluvíte na východě Ukrajiny ukrajinsky, je to problém. Když pak mluvíte rusky na západě Ukrajiny, tak také. Vyřešit, jakým jazykem se bude mluvit, bude potřeba. A asi k tomu bude třeba velká politika, aby se časem dosáhlo dobrého stavu jako v jiných zemích. Chtěli jsme něco vyřešit, ale nic jsme nevyřešili. Co bylo problém, je teď ještě daleko větší. Teď je třeba myslet hlavně na nutnost humanitární pomoci – protože hrozí hlad. Není nic,“ uzavřel Tyškevič vyprávění toho, co se děje a jak lidé v oblastech, do kterých se neví, zda půjdou nějaké nové zbraně, žijí.

Na závěr pak je zřejmě dobré připomenout slova třiašedesátiletého spisovatele, režiséra a profesora Stanislava Chernilevského. Uvedl je před časem, když představoval v České republice svoji sbírku básní. Ale stejně jako i u všech výše citovaných, také on kladl největší důraz na to, aby se hledala v celém konfliktu řešení pokud možno beze zbraní a mírovými cestami.

Pravda prý skončila poté, co zazněly první výstřely na Majdanu...

"Všechna pravda, po které lidi volali na Majdanu počátkem loňského roku, skončila v okamžiku, kdy tam zazněly první výstřely. Bohužel, pokud se nějaká událost děje na tak velikém jevišti, jakým to náměstí v Kyjevě je, stane se, že se některé skupiny nebo jen jednotlivci oddělí, poddají se jiným cílům a některá zrna v tom sítu propadnou,“ uvedl Chernilevskyi. I on byl v Česku léčen ze zranění, která utrpěl na Ukrajině, do své domoviny se však krátce po uzdravení opět vrátil. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Český pozorovatel na volbách v Kazachstánu: Některé věci jim můžeme jen tiše závidět

9:14 Český pozorovatel na volbách v Kazachstánu: Některé věci jim můžeme jen tiše závidět

Kazachstán je země, kam mnoho Čechů za rok nemíří. Přesto je zemí, která podobně jako ty, o kterých …