K roku 2020 se podílel na výzkumu viru SARS-CoV-2 a jeho působení v lidském organismu. Se svým týmem zkoumal, jakou měrou se podílí neutrofily na průběhu a vážnosti onemocnění covid-19. Po vypuknutí covidové pandemie byl jedním ze zakladatelů Iniciativy Sníh, která sdružovala experty spolupracující mimo jiné na zmírnění dopadů pandemie covidu-19 v České republice a údajně usilovala o vědecky poctivý přístup k řešení pandemie. Řeč je o českém biochemikovi Zdeňku Helovi, profesoru imunologie a vědeckém pracovníku v oboru imunologie infekčních nemocí, nádorů a vývoje vakcín, který už dlouhá léta působí ve Spojených státech. Lidé již pomalu zapomínají na SARS-CoV-2, ale Zdeněk Hel na svém facebookovém profilu varuje, že je jen otázkou času, kdy budeme čelit viru SARS-CoV-3.
„Předpokládejme, že virus SARS-CoV-3 bude mít smrtnost 10 %. Pokud epidemiologové neudělají nic, jen v ČR zemře 1 milion lidí. Máme virus SARS-CoV-3 očekávat? Otázka nezní zda, ale kdy. Na příchod koronavirové pandemie jsme upozorňovali od roku 2002, urgentně pak od roku 2012. Připomínám, že smrtnost koronavirových předchůdců viru SARS-CoV-2, tedy virů SARS a MERS, je 13 a 35 %. Jaká je smrtnost viru SARS-CoV-2? V ČR v souvislosti s covidem-19 dosud zemřelo nejméně 48 tisíc občanů (na základě dat nadúmrti). Celková reálná smrtnost v populaci je tedy 0,48 % (IFR, infection fatality rate, za předpokladu že 95 % populace bylo vystaveno viru), což je v souladu s predikcemi z roku 2020. Ve vyšších věkových kategoriích je smrtnost vysoko nad 10 %,“ uvádí na svém facebookovém profilu vědec s českými kořeny.
Jak s odstupem času vzpomínáte na Miloše Zemana?Anketa
Neexistuje virus se smrtností 10 %, který by se na nás řítil
„Chtěl bych veřejnost uklidnit tím, že současný koronavirus SARS-CoV-2 je virus, jež sice může způsobovat různé formy onemocnění, ale je nutné jej na doporučení například ECDC (Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí) brát jako běžnou respirační nákazu. V tuto chvíli neexistuje žádný další virus, který by se na nás řítil a měl smrtnost 10 %. Všechna vyjádření pana profesora je nutné brát jako vyjádření informovaného laika. Pan profesor není lékař, nikdy neléčil nikoho s onemocněním covid-19, nikdy nikde nepůsobil v terénu a neřešil žádnou epidemii a nikdy před érou covidu se problematikou akutních respiračních virových nákaz nezabýval a nepublikoval na toto téma žádnou práci,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Jiří Beran, profesor i docent epidemiologie, který získal specializovanou způsobilost v epidemiologii a v lékařské mikrobiologii.
Fotogalerie: - Mimořádná schůze
Sám pracoval několik let v terénu jako epidemiolog a během té doby vyřešil kolem stovky větších epidemií, a tak zná velmi dobře praxi protiepidemických opatření uplatňovaných v terénu. Může tak zdůvodnit, proč nemůžeme vyjádřením biochemika Zdeňka Hela přikládat váhu. „Nikdy se nezúčastnil žádného klinického hodnocení jako hlavní výzkumník, kde by se posuzovala účinnost nějaké očkovací látky nebo nějakého protiepidemického opatření. Všechny informace, které nyní prezentuje, má vyčtené stejně jako miliardy dalších laiků. Proto bychom neměli věnovat pozornost expertům z provinčních univerzit a oddělení patologie, kteří chtějí svými vyjádřeními šokovat. Současný trend při šíření koronaviru je rychlé šíření mírných forem nemoci, a pokud nebude nikdo s genomem viru manipulovat, asi bude tento běžný trend chřipkových virů následovat i koronavirus,“ ujišťuje uznávaný epidemiolog.
Lidí se zdravotními následky po covidu milion nebude
Varování Zdeňka Hela z Katedry patologie lékařské fakulty University of Alabama v Birminghamu ve Spojených státech amerických, s jehož Iniciativou Sníh navázal začátkem roku 2021 spolupráci i český ministr zdravotnictví Jan Blatný, žádné relevantní zdroje ve světě nepotvrzují. „Nic takového nesdělují – stačí se podívat na webové stránky Evropského centra pro kontrolu nemocí, kde jsou informace z posledního týdne covid-19 (jsou uloženy hluboko za hlavní stránkou, kde jsou důležitější informace), a kde není nic dramatického. Je třeba se podívat i na zajímavou zprávu, kde se popisuje, jak byly postiženy rodiny pracujících rodičů s dětmi v době uzavírek společnosti,“ doporučuje profesor Jiří Beran.
Psali jsme:
Velmi obezřetně je tedy nutné přistupovat i k Helovým tvrzením, že se v Česku dlouhodobé zdravotní následky po covidu vyskytují nejméně u jednoho milionu občanů. „Myslím si, že čísla ohledně dlouhodobých následků po prodělání onemocnění se nedají přesně zjistit, ale jsem přesvědčen, že číslo skutečně postižených bude řádově nižší. V České republice máme dostatek kvalitních lékařů, expertů, kteří se následky covidu seriózně zabývají, a tak poslouchejme je. Patří mezi ně především přednosta Plicní kliniky FN Hradec Králové pan docent Koblížek. To jsou lidé, kteří mohou lépe odhadnout dosah následků onemocnění covidem-19. Pan profesor Hel při vší úctě to není a nemůže ani být,“ podotýká epidemiolog.
Nenechme se vystrašit někým, kdo je prostě jen laik
Během epidemie covidu viděl u nemocných osob především strach a úzkost, kdy tyto faktory výrazně psychosomaticky negativně zasahovaly do průběhu nemoci. „Nenechme se proto, prosím, vystrašit někým, kdo sice dostává v ČR vcelku velký prostor v mediích, ale je to prostě laik, který se danou problematikou nikdy do hloubky nezabýval,“ doporučuje profesor Jiří Beran s tím, že Helovu motivaci pro šíření obav mezi lidmi v Česku pochopitelně nezná. „Ale myslím si, že se pan profesor chce jen zviditelnit. Nechť si radí CDC (Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí, federální agentura USA, která se zabývá veřejným zdravím na celonárodní úrovni) v Atlantě a Českou republiku vynechá. To, že pracuje a žije v USA, ještě neznamená, že všemu musí rozumět. Česká republika má dostatek svých kvalitních lékařů, kteří problematice covidu-19 skutečně rozumí,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Jiří Beran.
S varováním přišla i Světová zdravotnická organizace (WHO). V nově vydané zprávě upozorňuje, že celkově bylo v srpnu – konkrétně od 31. července do 27. srpna – nahlášeno více než 1,4 milionu nových případů covidu-19 a více než 1800 úmrtí. Ve srovnání s předchozím 28denním obdobím došlo k 38procentnímu nárůstu případů, ale zároveň i k 50procentnímu poklesu úmrtí. „Jedná se o respirační virus a jeho výskyt má tedy sezonní vlny. Sice jsou trochu delší než u jiných koronavirů, ale pořád to není vůbec nic překvapivého. To jsme ostatně viděli od prvopočátku, kdy se v roce 2019 virus SARS-CoV-2 objevil. To, že takto cirkuluje po světě ve velkém množství, má za důsledek, že se jiné respirační viry, a s tím související infekce i úmrtí na jiné respirační choroby, trochu upozadily a covid dominuje. Tak tomu musí být, a ještě chvíli bude. Není nutné vyvolávat opět strach,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz imunolog Karel Drbal z Katedry buněčné biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Virus nepostihuje plíce, jen nás bude víc bolet v krku
Zprávu WHO, která poukazuje mimo jiné na více než třetinové navýšení nových případů covidu-19, ale profesor Jiří Beran interpretuje pozitivně. „I v minulých letech se objevovaly letní vlnky vyššího výskytu onemocnění covidem-19. Onemocnění je již nyní považováno za běžnou respirační nákazu, a tak bychom k němu měli přistupovat. Nemá vůbec smysl poukazovat na to, že se z měsíce na měsíc zvýšil počet pozitivně testovaných, který se vydává za počet nemocných. Pokud chceme něco porovnávat, pak jsou to počty hospitalizací, počty úmrtí a smrtnost. Všechny tyto údaje musíme srovnat meziročně se stejným obdobím, tedy srpnem roku 2022. A jen na okraj, smrtnost z uvedených čísel je asi 1,3 promile, což je asi 10x menší, než je smrtnost u chřipky,“ poznamenává epidemiolog.
Psali jsme:
Má jít o variantu EG.5, tedy o nakažlivější typ Omicronu, ale ne tak ohrožující lidské životy, jak ostatně dokládají výše uvedená čísla. „Vývoj je dnes předvídatelný, respektive nic nenasvědčuje tomu, že by se dvouletý trend měl změnit. Už od nástupu varianty Omicron v listopadu 2021 bylo jasné, že se virus skokově změnil směrem k vyšší nakažlivosti a nižší závažnosti onemocnění. Souvisí to s tím, že na povrchu viru se úplně proměnil ten jeho známý ‚spike‘ protein. Výsledkem této proměny bylo, že se virus drží v horních cestách dýchacích, a tedy vás při infekci bude více ‚bolet v krku‘. Nepostihuje již proto plíce, jako tomu bylo od počátku roku 2020 (původní varianta Wuchan) až do varianty Delta včetně, kterou vytlačil právě Omicron,“ vysvětluje Karel Drbal.
Není důvod pro uplatnění varianty s vyšší smrtností
Dodává, že už je zároveň „spike“ protein mnohem méně fúzogenní, tedy nezpůsobuje fúzi buněk, takzvané soubunní (anglicky „syncitium“), které následně poškozuje infikované tkáně. „Dnes už se celosvětově jedná pouze o varianty Omicronu. Tou je i EG.5, vlastním jménem Eris. A minulý měsíc se objevila další nastupující varianta Omicronu BA.2.86 (Pirola). O Pirole téměř nic nevíme, v Evropě a Americe se objevilo jen pár případů, ale už se kvůli ní ve Spojeném království mění vládní strategie... Je otázka, která varianta letos v zimě převáží, zda Eris nebo Pirola nebo nějaká úplně jiná varianta. Co je ovšem podstatné, že se během posledních dvou let neobjevil žádný důvod k tomu, aby se uplatnila varianta s vyšší smrtností,“ zdůrazňuje imunolog.
„Obecně viry mají tendenci při průniku lidskou populací měnit svoji antigenní strukturu a nestrukturální antigeny, což jsou enzymy, které napomáhají k replikaci (množení) viru tak, aby co nejlépe unikly imunitnímu systému. U mnoha respiračních virů, a nejvíce u chřipky, je výše uvedený fenomén patrný již po mnoho let. Prvotní nová varianta respiračního viru postupnou pasáží v populaci ztrácí schopnost vyvolat závažné onemocnění a posiluje svoji schopnost rychlejší replikace. Dá se předpokládat, že koronaviry budou v tomto směru podobné virům chřipky. To platí do chvíle, pokud nedojde k umělé manipulaci s genomem; a to doufám, že si nikdo už nedovolí,“ podotýká profesor Jiří Beran.
Líbí se vám, jak Petr Pavel vykonává úřad prezidenta republiky?Anketa
Prodělání covidu v minulosti ochrání lépe než očkování
Na podzim už bude dostupný nejnovější typ vakcíny, která bude cílit na mutace Omicronu a nebude už obsahovat původní wuchanský kmen viru, jak tomu bylo u vakcín doposud. I proto se už objevily výzvy starším osobám a chronikům, aby se nechali tímto nejnovějším typem přeočkovat. „Dnes už snad má každý člověk dostatek informací, aby si udělal takovou soukromou ‚risk/benefit‘ analýzu vakcíny. Z oficiálních zdrojů se mu takové analýzy nedostane, protože nebyly provedené potřebné studie, ani následné analýzy nežádoucích účinků. Americké CDC, které se v posledních třech letech dopustilo mnoha chyb, vydalo 23. 8. 2023 zprávu, kde říká, že lidé po očkování proti covidu nebo po prodělané infekci budou více náchylní k infekci Pirolou. To dává smysl,“ říká pro ParlamentníListy.cz Karel Drbal.
Jedním dechem ale připomíná, že ve stejný čas prohlásil americký prezident Biden, že by se všichni měli očkovat další dávkou. „Tak si vyberte. Tento nejnovější typ covidové mRNA vakcíny je založený na jarní variantě XBB.1.15 (Kraken), která teď ze světa mizí a zcela jistě nebude hlavní variantou v následující zimní sezoně. Navíc právě Pirola má opět skokovou změnu svého ‚spike‘ proteinu, a proto je vakcína vyrobená proti staré variantě XBB.1.15 odsouzená k velmi nízké účinnosti, jestli vůbec nějaké. Prodělání onemocnění covidem v minulosti vás ochrání zcela jistě lépe. Imunitní systém, to totiž nejsou jen protilátky proti ‚spike‘ proteinu…“ upozorňuje imunolog z Katedry buněčné biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Rizikem je vyšší věk, nadváha, cukrovka a ischemická choroba srdeční
Profesor Jiří Beran je přesvědčen, že by vakcinace proti koronaviru měla být opravdu vymezena jen pro úzký okruh osob. „A sice ty, které mají všechny dále uvedené rizikové faktory a které v posledních dvanácti měsících onemocnění neprodělaly. Prodělání onemocnění zanechává delší a komplexnější ochranu organismu v porovnání s vakcinací, která chrání intenzivně asi na dva měsíce. Mezi rizikové faktory patří vyšší věk a zároveň nadváha a zároveň cukrovka a zároveň ischemická choroba srdeční, a především pobyt v instituci například v LDN nebo v domově seniorů. Už z uvedeného výčtu je vidět, že se to bude dotýkat jen malého okruhu osob,“ informuje epidemiolog.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
helka
