Přitom za zdravotní pojištění si platíme všichni stejně. „Nikdo takový systém nechápe. Na zdravotní péči je v republice určité množství peněz. Pravidla pro jejich rozdělení ale nejsou spravedlivá. Je to dané historicky špatně zavedeným systémem ministerstva. Výrazné rozdíly v úhradách za zdravotní péči již mají dopad na zdraví a kvalitu života. Ovlivňují dostupnost a kvalitu zdravotní péče. Pokud porovnáváme šance lidí z Prahy na to, aby se dožili požehnaného věku, mají právě Pražané několik let k dobru, oproti nám ve Zlínském kraji. Vycházím z informací ministerstva zdravotnictví,“ uvedla Lenka Mergenthalová, krajská garantka TOP 09 pro oblast zdravotnictví pro ParlamentnílListy.cz. Mergenthalová je zastupitelkou města Kroměříž a primářkou oddělení místní nemocnice. Kandidovat bude do krajského zastupitelstva.
Na Zlínsku se topí v dluzích
Ve Zlínském kraji začínají mít nemocnice zásadní finanční problémy. Kumulují se totiž ztráty z předchozích let. A jeden z důvodu špatného finančního zdraví nemocnic mohou být právě nerovnoměrné úhrady od pojišťoven. „Nemocnice mají nedostatek hotových peněz, prodlužují se splatnosti vůči dodavatelům. Poskytují určitý typ péče, který je zaplacený méně než v jiných částech republiky. Přitom používají materiál nebo léky, které mají všechny nemocnice stejné. Ve Zlíně mají ztrátu za poslední čtyři roky 350 milionů korun,“ vysvětlila Mergenthalová pro Parlamentnílisty.cz. „Nemocnice, pokud dostane méně peněz, nemůže si dovolit investovat do přístrojů a zaplatit personál, na lepší diagnostické přístroje mohou zapomenout,“ dodala. S finančními problémy bojuje i nemocnice v Kroměříži a krizi začínají mít podle Mergenthalové i ve Vsetíně.
Koho platilo ministerstvo, měl se dobře
Ve fakultních nemocnice a dalších zdravotnických zařízeních, která jsou přímo řízená ministerstvem zdravotnictví, finanční problémy prozatím nemají. Alespoň to tvrdí ministerstvo zdravotnictví. I přes pokračující ekonomickou krizi a dopady memoranda o navýšení platů lékařů se míra zadluženosti nezvyšuje. Potvrdila to prý analýza efektivnosti hospodaření za rok 2011. Sledované nemocnice dosáhly v roce 2011 hospodářského výsledku před zdaněním 447 milionů korun. „Ministerstvo vnímá udržení finanční stability přímo řízených organizací v návaznosti na růst osobních nákladů, DPH a zvyšování kvality a kvantity produkce jako absolutní prioritu,“ říká ministr zdravotnictví Leoš Heger a dodává: „Prostředkem k naplnění tohoto cíle bude další zefektivnění řízení veřejných zakázek, centralizace nákupů, restrukturalizace a koncentrace péče.“ Míra pohledávek po splatnosti se tu nezvyšuje a průměrné platy ve všech kategoriích trvale narůstají. Otázkou je, na jak dlouho. Ministerstvo totiž chystá další úspory v řádu stovek milionů korun v rámci transformace fakultních nemocnic na univerzitní nemocnice.
Stejné úhrady? Postupně
Nový systém plateb za výkony s názvem D.R.G by měl rozdíly postupně odstranit. „Je potřeba zrovnoprávnit úhrady v různých koutech republiky. Přerozdělit peníze jinak. Tak, aby se nejkřiklavější rozdíly vyrovnaly. Podobný model funguje v Německu,“ uvedla Mergenthalová. Ministerstvo zdravotnictví se snaží získat kvalitní data od pojišťoven. Je to vůbec poprvé, co se vůbec podařilo taková data shromáždit. „Musíme uvést v život jednotnou základní sazbu, která bude stejná pro všechny nemocnice. Konečně by dostávaly nemocnice za stejné výkony stejné peníze,“ doplnila Mergenthalová. Ministerstvo podle vyjádření tiskového mluvčího přistoupilo ke koncepci úhradové vyhlášky, která znevýhodňuje velké fakultní nemocnice oproti těm menším.
Do zdravotnictví mělo přijít víc peněz
Není to tak jednoduché. Ministr zdravotnictví podle Asociace českých a moravských nemocnice nemá v úhradách až tak úplně jasno. „Ministr v prosinci 2011 podepsal úhradovou vyhlášku, která je předmětem sporu s nemocnicemi a odbory, zda navýšení úhrad pro rok 2012 není pouze virtuální a zda umožní alespoň 6,25 % zvýšení platů. V lednu 2012 ten samý ministr svým podpisem předložil vládě ke schválení zdravotně pojistné plány pojišťoven na ten samý rok 2012, podle nichž se úhrady nemocnicím v roce 2012 proti roku 2011 sníží,“ uvádí na svém serveru Asociace. Celý chaos pak graduje aktuálním rozhodnutím o redukci agend, úřadů a institucí ve zdravotnictví. Aktuální přestává být boj za odstranění diskriminace, ale půjde o holé přežití.
Nač debatovat o úhradách, nemocnice zrušíme a ušetříme
V České republice se má zrušit zhruba 15 až 18 % akutních nemocničních lůžek. Restrukturalizace se bude týkat všech nemocnic včetně fakultních. Z aktuálních naplánovaných změn uvádíme: zrušení Zdravotnického zásobování krizových stavů, integrace Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, převod činnosti Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů do zdravotních ústavů, integraci Endokrinologického ústavu do IKEMu, sloučení Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra a Vojenské zdravotní pojišťovny, redukci čtrnácti zdravotních ústavů na dva, odstranění duplicitních činnosti zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu, zrušení oznamovací povinnosti při zavádění kosmetických prostředků na trh a transformaci fakultních nemocnic na univerzitní nemocnice.
Kolik stojí pacient?
Praha: 22 814 Kč
Středočeský kraj: 21 369 Kč
Moravskoslezský kraj: 20 717 Kč
Olomoucký kraj: 20 423 Kč
Pardubický kraj: 20 194 Kč
Ústecký kraj: 19 554 Kč
Liberecký kraj: 19 289 Kč
Jihomoravský kraj: 19 277 Kč
Kraj Vysočina: 19 256 Kč
Plzeňský kraj: 19 174 Kč
Jihočeský kraj: 18 597 Kč
Zlínský kraj: 18 576 Kč
Karlovarský kraj: 15 665 Kč
Tabulka - Roční průměrné platby všech pojišťoven na jednoho pojištěnce (v Kč), očištěné od vlivu věku. Zdroj: MZČR, Hospodářské noviny
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Čunková