Na úvod bych se zeptal, jak to vlastně je s tím vlastnictvím. Jeden tábor trvá na tom, že majetek církvím patřil a musí tedy být vrácen a velká část druhého tábora tvrdí, že ten majetek patřil státu a tudíž není co vracet. Kde je pravda?

Církevní majetek je zvláštní druh majetku, který církev musí využívat především jenom pro kultové a jiné obecně prospěšné záležitosti. Třeba s ním nemůže obchodovat na burze a podobně. Tohle ale zároveň nezpochybňuje charakter církevního vlastnictví majetku, což se ukázalo v době první republiky, kdy byly snahy majetek hlavně na Slovensku, který dříve patřil maďarským církevním institucím, zestátnit. Tehdy se ukázalo, že tohle nejde a majetek skutečně patří církvi a nikoli státu či veřejné korporaci.

Z toho usuzuji, že o tomto by se už debata vésti neměla, protože i Ústavní soud řekl, že církev má vlastnická práva. Je to tedy myšleno na církevní instituce, nikoli církev jako celek. Podle tohoto principu se, předpokládám, bude majetek vydávat. Vlastnický církevní subjekt musí prokázat, že byl v době 25. února 1948 vlastníkem, to je zcela zásadní. Tady církevní instituce musí zcela jednoznačně a prokazatelně dokázat, že toho 25. února 1948 ten majetek vlastnila a z toho by se mělo vycházet při uplatňování majetkového narovnání s církvemi.