Meda Mládková a Milan Knížák si nemohou přijít na jméno. Ona o něm říká, že je zlý člověk, on jí označuje za lhářku. Meda Mládková věnovala České republice vzácná díla malíře Františka Kupky. Mládková o sbírce tvrdí, že je nejlepší na světě. „V porovnání se sbírkami Národní galerie je to zanedbatelné. Je chválihodné, že to někdo sbírá a nabízí České republice, její sbírka však není ani náhodou nejlepší na světě,“ popřel její slova Knížák a podle Mládkové jí vzkázal, aby si Kupku „dala do amerického octa“.

A není to jediná věc, na které se neshodnou. Medková tvrdí, že u ní ve Spojených státech přespával, že mu zařídila padesát stipendií pro jeho studenty, a že chtěl získat Sovovy mlýny. „Medková lže, v Americe jsem bydlel v hotelu, o žádných stipendií jsem nikdy neslyšel a Sovovy mlýny jsem nikdy nechtěl. Národní galerie nemá spravovat kunsthalle. Možná je to tím, že je stará a už nezodpovídá za to, co říká,“ nebral si servítky Knížák.

Stabilní hospodaření, dluh 48 milionů

Ať už se mu vytýká cokoli, tak stabilizoval hospodaření Národní galerie, říká se o Milanu Knížákovi. Ukázalo se však, že to není úplně pravda. Bývalý ředitel vydával rozpočet za vyrovnaný, ve skutečnosti však hospodařil s deficitem 48 milionů. „Galerie neměla peníze na provoz, a tak ministerstvo kultury doporučili galerii, aby zpozdila některé platby, že tam ty peníze ministerstvo později dodá. Peníze však nikdy nemělo, a tak jsme to řešili splátkovým kalendářem,“ vysvětluje Knížák.