Česká zahraniční politika je dnes ostudná – postrádá jasnou linii, dlouhodobý plán i elementární předvídatelnost. Působí nahodile, reaktivně a bez strategického ukotvení. To je v době zásadních geopolitických změn a přeskupování sil v Evropě mimořádně nebezpečné.
Vláda se k projektu E6 – tedy iniciativě šesti států EU, které nechtějí čekat na zbytek Unie a chtějí výrazně lépe koordinovat investice do obrany, budovat společné zbraňové systémy, společně nakupovat a zajišťovat strategické suroviny prostřednictvím koordinovaných nákupů – podle dostupných reakcí nijak nestaví. Mlčení ale není neutrální postoj. Mlčení je rezignace.
Pokud u toho nebudeme, budeme odkázáni na jejich rozhodnutí, která nás tak jako tak doženou. Do této šestice států totiž směřuje více než polovina českého exportu. Nemůžeme si dovolit stát stranou, když se formuje užší jádro spolupráce v oblasti obrany a strategických investic.
Proto podávám interpelaci na premiéra, ministra zahraničních věcí, ministra obrany i ministra průmyslu a obchodu. Očekávám jasné stanovisko: ví vláda o této iniciativě? Jedná o zapojení České republiky? Má plán, jak hájit české ekonomické a bezpečnostní zájmy? Občané mají právo vědět, zda vláda situaci aktivně řeší, nebo jen pasivně přihlíží.
A na závěr ještě jedna věc. V Maďarsko probíhá volební kampaň a to, co v jejím rámci zaznívá především ze strany premiéra Viktor Orbán, je naprosto nepřijatelné. Volební boj nikdy nemůže ospravedlnit nebezpečné lži a útoky proti našim spojencům. Jeho politický spojenec Andrej Babiš by mu to měl jasně říct. Mlčení nebo relativizace takových výroků není diplomacie – je to slabost. Česká republika musí stát pevně na straně svých spojenců a hodnot, jinak ztratí respekt i vliv.
PhDr. Marek Ženíšek, Ph.D.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Má současná česká zahraniční politika dlouhodobý plán?
