Zlí jazykové tvrdí, že rozpočet byl nakonec Parlamentem schválen jen proto, že europoslanci chtěli být na Vánoce u svých rodin. A hrozba mimořádného zasedání mezi vánočními svátky je přiměla přistoupit na kompromis navrhovaný Komisí.

Letos na konci října, kdy Parlament na plenárním zasedání rozpočet projednával, se zdálo, že loňská patová situace kolem Unijního rozpočtu se bude zase opakovat. Tehdy lidovecko-socialistická hlasovací mašina prosadila více než pětiprocentní nárůst objemu rozpočtu. To byl návrh, který absolutně nerespektoval realitu ekonomické situace, v níž se dnes evropský kontinent nachází. Přitom členské státy již tehdy jasně deklarovaly, že mezní hranice nárůstu rozpočtu nesmí překročit 2,02%.

Do smírčího jednání zástupců Parlamentu a Rady, na němž se hledala kompromisní podoba rozpočtu, uběhly od hlasování v Parlamentu jen tři týdny. Během nich však vrcholila antická dluhová tragédie, doplněná o italské dějství. A ve třech státech eurozóny se vyměnily vlády. I ti největší optimisté poznali, že velké eurofinále se kvapem blíží. Najednou bylo dosaženo kompromisu na podobě Unijního rozpočtu. A to dokonce v restriktivnější podobě, než původně navrhovaly samy členské státy. Růst rozpočtu se tak v příštím roce zastaví na 1,86%, což nepokrývá ani dvou procentní unijní inflaci. Chtělo by se říci, že zvítězil rozum nad naivitou a stavění vzdušných zámků. Bohužel ten kompromis byl krvavý, neboť to bylo také za cenu dodatečného nárůstu výdajů v roce letošním.