„Loni do naší školy chodilo jen sedm dětí, letos máme osm školáků. Vedle místních dětí z Líšťan k nám jezdí ještě děti z Hunčic a Luhova. I když se to někomu může zdát divné, tak já se denně přesvědčuji o tom, že i v těchto podmínkách poskytujeme našim žákům kvalitní vzdělání, škola má smysl a rozhodně stojí za ni bojovat," uvedla pro ParlamentníListy.cz Olga Pulchartová.

Šikana nehrozí

„Tím, že je tady malý kolektiv, máme daleko větší prostor k tomu, abychom se mohli dětem individuálně věnovat, což v běžných školách ani nejde. Tam se často potýkají se šikanou, nehezkým chováním mezi dětmi, starší učitelky a mladé začínající kantorky tuto situaci mnohdy nezvládají. Dalším trendem v současnosti je to, že když větším školám ubývají žáci, neváhají nabírat děti s různým mírným mentálním postižením a s různými vývojovými poruchami, kdy ještě nemusí chodit do nějaké speciální třídy. Školy si takové děti udržují, jen aby měly větší počet žáků. To potom vede k tomu, že učitelka nemá ve tří tři oddělení, jako je tomu u nás, ale má jich třeba pět, protože ty děti jsou buď hodně podprůměrné, průměrné a pak tam má nějaké hodně nadané. Z těch podprůměrných má několik dětí ještě různé problémy, vyžadující různý přístup. Může jít o dislektiky nebo o žáky s poruchami chování. Všechny tyto jevy se v té jedné třídě odrazí najednou a mnohé učitelky takovou situaci nezvládnou," vysvětluje Olga Pulchartová.

„Učitelé se ve třídě nemohou zároveň věnovat těm méně nadaným i těm více nadaným. Snaží se to nějakým způsobem korigovat, ale ten prostor, co tady máme my, ten oni nemají. My máme málo dětí, které navštěvují školu v klidném prostředí, všichni mezi sebou udržují hezké vztahy, neexistuje žádná šikana, všechno řešíme v klidu a děti se tady učí rády. Pokud děti nějakou látku nechápou, můžeme to s nimi vždy znovu procvičit. Něco takového není ve větších třídních kolektivech vůbec možné. To si většinou lidé neuvědomují a raději své malé děti dávají rovnou do velké školy, myslí si, že tím dětem nějak lépe pomohou, nechají je raději cestovat do 18 kilometrů vzdálení Plzně. U nás se děti takovým náročným situacím vyhnou, máme přehled o tom, co dělají, kde jsou," uvedla ředitelka nejmenší české školičky.