Vedle koncepce rozvoje České televize měli účastníci výběrového řízení na funkci generálního ředitele ČT za úkol popsat motivaci, která je k podání přihlášek vedla. Někteří kandidáti nešetřili vzletnými slovy, jiní šli ve svém vysvětlování až k dávným kořenům, v nichž spatřují své předurčení stanout v čele veřejnoprávního média.

K těm druhým nepochybně patří největší favorit volby Petr Dvořák, bývalý ředitel TV Nova, který se snažil přesvědčit o svém dávném vztahu ke kultuře. „Filmovou tvorbu jsem začal poznávat již na základní škole, kdy jsem díky mojí babičce, uvaděčce v jednom z českobudějovických kin, hltal všechny filmy, které v té době byly uváděny," vzpomíná Dvořák na klasická díla francouzské a italské filmové školy, od komedií s Jean-Paul Belmondem až po Felliniho dramata.

Bývalý šéf Novy přesvědčuje o svém vztahu ke kultuře

Stranou jeho pozornosti nezůstala ani hudba, kterou začal objevovat po nástupu na střední školu. A tak každé středeční ráno stával ve frontě před prodejnou Supraphonu a nakupoval všechno nové, co v té době na deskách vycházelo. „Současně jsem objevoval knížky od soudobých nebo historických autorů, ať už ty, které jsme měli doma nebo ty, které jsem postupně nacházel ve třech různých českobudějovických knihovnách," dokresluje Dvořák svůj autoportrét kulturního člověka.

Úplně z jiného konce vzal motivační dopis Martin Vadas, autor dokumentu o bratrech Mašínech. „Jde mi o zlepšení veřejné služby, abych se před svými dětmi nemusel stydět za devastaci veřejného prostoru," píše Vadas s tím, že v ČT jsou přehlížena a tabuizována závažná témata a divákovi se proto nedostává toho, nač má nárok.