Má ministr financí Zbyněk Stanjura vaši důvěru?Anketa
Dle místopředsedy sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřeje Koláře (TOP 09) Rusko dané pozemky nevyužívalo k diplomatickým účelům a například je i pronajímalo.
Bývalý náměstek ministra zahraničí a někdejší velvyslanec ve Francii Petr Drulák podotkl, že výzva k placení za pronájem pozemků „zapadá do trendu“ utlumení česko-ruských vztahů. „Předpokládám, že je vláda právně na silné pozici, ale překvapuje mě trochu ta retroaktivita,“ podivil se v pořadu 360° na CNN Prima News, že by ruská strana měla zároveň zaplatit nájmy zpětně za tři roky.
„Anomálie“ kolem majetku se podle Druláka vyskytovaly i před krizí v česko-ruských vztazích, kterou odstartoval zejména ruský útok na muniční sklady ve Vrběticích na Zlínsku. Dle něj také Česká republika využívala v Moskvě svůj Český dům v nesouladu s diplomatickým využitím, „protože ho komerčně pronajímala“.
Fotogalerie: - Koupání v krvi před ruskou ambasádou
Má ministr financí Zbyněk Stanjura vaši důvěru?Anketa
„Jdeme v té věci mnohem dál než ostatní. Už od prosince nemáme velvyslance v Moskvě. Poláci ho tam mají. Američané poslali svou velvyslankyni v dubnu. Řekl bych, že jsme dál než ostatní. Papežštější než papež. Jak bývá v Česku zvykem,“ kritizoval bývalý diplomat.
Kolář poukázal, že sice Poláci skutečně svého velvyslance v Moskvě mají, ale „nejsme dál“ než všichni ostatní, jelikož kupříkladu pobaltské země své velvyslance v Rusku také nemají a vyhostily ze svých zemí i ty ruské. Navíc zmiňované Polsko nedávno rovněž zabavilo budovu ruské školy ve Varšavě. „Takže já si myslím, že ty jednotlivé kroky se scházejí. My jsme v trochu jiném postavení než ostatní státy, protože ta ruská přítomnost, hlavně v Praze, byla opravdu obrovská,“ zaznělo.
Kolář poukázal, že jen v Praze má Rusko 37 domů a jde až o 240 bytů a 112 tisíc metrů čtverečních pozemků. Řada z nich je navíc využívána v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, což se Českého domu v Moskvě netýká. „Ten byl vždy užíván tím způsobem, ke kterému byl kolaudován,“ řekl. Poukázal například na užívání modlitebny Ruskem v Praze, která je dodnes kolaudována coby autoservis.
Nemyslí si, že jde o ukončování diplomatických vtahů s Ruskem. „Rusko dlouhodobě nejeví zájem o jakýkoli dialog,“ oponoval s připojením, že dané nemovitosti jsou ruskou stranou prý u nás využívané i ke špionáži.
Fotogalerie: - Rusko ven z OSN
„Ministerstvo zahraničí celou řadu let zpětně obesílalo ruskou ambasádu nótami, v nichž ji vyzývalo k jednání, která se měla týkat ruských majetků v Praze… Co já vím, tak Rusko na ty nóty ani neodpovídalo… Rusko o ty vztahy nemá zájem,“ shrnul. Česko se dle Koláře vždy snažilo o dialog s Ruskem, ale to o něj nemělo zájem.
Drulák to potvrdil se slovy, že „dialog s Ruskem byl vždycky složitý“. „Ale v určitou chvíli i na té české straně převážil názor, že se s Ruskem bavit nebudeme,“ míní.
„Říkáme si, ať to dělají jiní. My budeme zaujímat morální postoj, že se s válečnými zločinci nebavíme. Je to český postoj, ale pak si kladu otázku, kde bychom ambasády měli mít, jestli bychom neměli utlumit diplomatické vztahy s půlkou dalších států,“ doplnil.
Nesouhlasil také s tím, že by se měla evropskými státy zmrazovat ruská aktiva a využívat je ve prospěch Ukrajiny. „Tím se porušují určité mezinárodní právní zvyklosti… Je tu precedens toho, že Američané hned po invazi zmrazily aktiva ruské centrální banky ve výši asi 300 miliard dolarů s výhledem, že to použijí na obnovu Ukrajiny. To je v rozporu s mezinárodním právem. Rusové samozřejmě porušili mezinárodní právo svou invazí, nicméně adekvátní odpovědí není, že budeme také porušovat mezinárodní právo, na němž stojí mezinárodní finanční systém,“ upozornil.
Že je Česko „evropskou základnou“ pro zkorumpované Rusy nikterak nerozporoval. „O tom není pochyb. To samé můžeme říct o zkorumpovaných Ukrajincích,“ pronesl. Česko dle něj je místem, kam směřují korupční peníze z mnoha států východní Evropy.
Kolář k debatě o našem chování směrem k Rusku zmínil, že mu tato debata připadá být vedena „ve filozofické rovině, kdy bychom se mohli bavit i o tom, zda Německo, když rozpoutalo druhou světovou válku, náhodou nebylo v postavení, že jsme se k němu měli chovat hezky, vyjednávat s ním a říkat si, zdali náhodou neporušujeme nějaká ustavení i ve chvíli, kdy Německo páchalo jednoznačnou genocidu“. „Pojďme se bavit o tom, jak se chovat k válečnému agresorovi,“ vybídl.
„Já bych nesrovnával Rusko s nacistickým Německem, ale pokud o té bezprecedentnosti budeme mluvit, tak Američané rozpoutali několik válek. Ne v Evropě, ale v bezprostředním sousedství Evropy…“ ohradil se Drulák k překračování mezinárodního práva a jmenoval též americké působení v Sýrii.
„Mezinárodní právo je mezinárodní. A nikoliv evropské. Takže to, že Američané v Evropě napadli ‚jenom‘ Jugoslávii před nějakými 25 lety přece neznamená, že jsou vyviněni z těch věcí a že budeme říkat, že Rusko udělalo něco, co se do té doby nestalo. Tak to prostě není,“ uzavřel exdiplomat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rak
Vladimír Kozák
