Je kancléř Mynář dobrý člověk?Anketa
„Nyní jsme v momentu, kdy se musí něco udělat. A to něco je očkování. Kdybychom měli proočkováno ne 56 procent populace, ale 80 procent populace, podle Duškova modelu bychom dnes byli na třikrát menších číslech,“ říká vědec, ale dodává, že v přesvědčení neočkovaných nějakým nátlakem nevěří. „Obávám se také, že virus má mocné spojence v právnících, kteří vždycky, když se řekne něco, co by bylo účinné, napadnou, že je to porušení lidských práv,“ doplnil ještě.
Dle Hořejšího, pokud se budou čísla dále zvyšovat, tak se situace v Česku začne podobat Velké Británii a s covidem začne umírat 25 lidí denně. „Což je sice asi desetkrát méně než v těch nejhorších časech, ale je to zkrátka hodně. Když nic neuděláme a nedocílíme toho, aby se víc lidí očkovalo, do konce roku nám zemře zbytečně nejméně dva tisíce lidí,“ zhodnotil vědec. Chtěl by kontrolu dodržování opatření, například v restauracích. A za účinné považuje jak lokální, tak plošné testování. Schvaluje také zkrácení doby, kdy test platí, protože to prý neočkované bude nutit, aby se očkovat nechali.
Fotogalerie: - Brífink hradního kancléře
Ke slovům profesora Hořejšího má ovšem svou poznámku lékař a kardioanesteziolog Lukáš Pollert, který klade palčivou otázku: „Jakoby po staletí nevadilo 80 úmrtí denně na komplikace aterosklerózy. Ano, na to jsme si zvykli. Z těch 25 je někdo důležitější?“
Argumentuje, že očkování je dobrovolné a dostupné, takže vláda nemá důvod někoho vodit za ručičku, zvláště když u příčin dalších 300 úmrtí za den to také nedělá. „Žijeme ve svobodné zemi a každý se tak může rozhodnout zda dá přednost cigaretě, štamprli, Ordinaci v růžové zahradě, nebo vakcíně. Důsledky těchto kroků jsou známé všem,“ říká lékař a dodává, že pokud vláda má obavu o obsazení volných lůžek, má se více starat o to, aby zdravotnický personál neodcházel do zahraničí. Při epidemii covidu byl totiž nedostatek personálu hlavní překážkou, kvůli které byli zdravotníci přepracovaní a povoláni byli i studenti medicíny.
A kromě Pollerta komentovala Hořejšího i členka rady ČTK Angelika Bazalová. Ta připomenula, jak byl v počátcích epidemie počet úmrtí srovnáván s chřipkou. Původní nadsazené číslo se nakonec scvrklo na 3000 lidí a při započítání dalších komplikací 6000 lidí. „Přepočtěme si tyto opravené údaje na den - řekněme, že epidemie trvala dva měsíce (následná úmrtí do toho nebudeme počítat). 3000/60 je 50. Berme to jako horní hranici... Řekněme, že to mohlo být někde mezi 30-50 úmrtími denně v sezoně chřipky,“ podotýká a říká ještě, že souhlasí s odhadem Hořejšího, že se bude jednat o 20 až 30 úmrtí denně. Ale minulý rok se jednalo až o 200 případů denně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: kas
