Urban upozorňuje na změnu v postojích Spojených států poté, co Rusko vyslalo do Sýrie své vojenské síly. Ze svých funkcí mimo jiné odstoupilo několik vysokých amerických úředníků, kteří prosazovali svržení syrského prezidenta Bašára Asada. Minulý týden se před Senátním výborem pro ozbrojené služby řešila poněkud pokořující skutečnost, že se nepodařilo pod americkým vedením vyškolit v podstatě žádné syrské rebely. „Je zřejmé, že bez přítomnosti pozemních vojsk není možné účinně chránit syrské obyvatelstvo. Podobný závazek však američtí generálové přesto doporučit nemohli,“ píše Urban a popisuje také postoje Velké Británie. „Minulý týden zvažovala Rada pro národní bezpečnost ambiciózní návrhy o použití leteckých sil v oblasti. Nyní by ovšem mohly čelit místo Syřanů právě Rusům,“ upozorňuje Urban.
Francie, Nizozemí či Austrálie potom dle Urbana zvažují letecké údery v oblastech Sýrie, které ovládá Islámský stát. „Měli by si tedy Syřané myslet, že tyto akce mají za cíl zachránit prezidenta Asada, o což se právě teď začali aktivně snažit Rusové?“ pokládá si Urban klíčovou otázku a konstatuje, že všechny kalkulace a předpovědi vzaly za své poté, co do oblasti pronikli Rusové. „V pohledu Američanů a jejich spojenců v Evropě však na ruský vstup do syrského konfliktu panují značné rozdíly. Podle serveru The Daily Beast mnoho amerických politických i vojenských představitelů soukromě tento počin vítalo s tím, že se alespoň sníží zátěž amerických sil v boji s Islámským státem. Zatímco např. ve Velké Británii nebo jinde v Evropě tento krok vyvolal hluboké znepokojení. Je to logické. Čím více bombardování bude, tím více uprchlíků zamíří do Evropy.“
Celá analýza experta BBC je vám k dispozici ZDE
„Britové skutečně vidí za připojením Ruska do syrské občanské války riziko příchodu většího počtu uprchlíků, a také možné eskalace, pokud bude prosazován vznik bezletové zóny proti Putinovým leteckým silám. Aby se zabránilo vzájemnému sestřelování letadel mezi americkými, britskými a ruskými piloty, je nutné se urychleně dohodnout s Ruskem na společných opatřeních. Pondělní návštěva izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v Moskvě, kam přijel i s dvěma vysokými generály, je důkazem, že rozhodnutí Ruska vstoupit do syrského konfliktu bez přehánění mění celou hru,“ poukazuje Urban a rozebírá do větší hloubky Putinovy úmysly. „Spousta lidí na Západě obdivuje jeho smysl pro strategii a ochotu přijmout riziko. Vzhledem k posledním 18 měsícům na Ukrajině však panují o jeho úsudku i jisté pochybnosti. Jak chce tuto novou hru zakončit? Nemůže se stát Sýrie novým ruským Afghánistánem?“
„Vladimir Putin vysvětloval vstup do války v Sýrii na společné tiskové konferenci s Netanjahauem tak, že hlavním cílem ruských sil je chránit Sýrii. Odmítl rovněž obavy izraelského premiéra, že by se mohly ruské zbraně dostat do rukou Hizballáhu a na Golanských výšinách tak mohla být otevřena druhá fronta směřující proti Izraeli. Minulý týden ruský prezident zase prohlásil, že Rusko hodlá zabránit tomu, aby došlo k rozpadu orgánů státní správy, jak se stalo v Libyi po intervenci NATO v roce 2011,“ cituje Urban a soudí, že hovořit o podílu Západu na událostech, které následovaly po svržení plukovníka Kaddáfího, bylo od Putina chytrým tahem. Plán na pomoc syrským armádním silám a zároveň podnikání politických kroků k nalezení optimálního řešení jistě najde u některých západních zemí podporu. Spojené státy už teď ani netrvají na okamžitém odstoupení Asada.
Syrská opozice se podle Urbana už nyní obává, že změna postoje Washingtonu a jeho případná vojenská spolupráce s Ruskem bude hrát Asadovi do karet. „Zatím však není jasné, jestli a v jakém množství bude Moskva do Sýrie posílat další letadla a vojenská zařízení. Objevily se již zprávy o tom, že Rusové bojují přímo na přední linii. Jejich počty však zatím nejsou takové, aby mohlo dojít k nějakému zásadnímu zvratu. Možná, že prezident Putin více o svých plánech prozradí příští týden ve svém projevu na půdě OSN v New Yorku. Prozatím však můžeme sledovat jen události přímo na místě a pouze odhadovat, co se v příštích týdnech může stát. Kdy začnou letecké údery? Co nám jejich zacílení řekne? Jak budou Rusové reagovat, až Islámský stát zajme prvních několik vojáků? Odhodlá se Putin k nasazení třeba i pozemních sil?“ uzavírá svoji analýzu Urban několika klíčovými otázkami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
