„Když čtu články na některých serverech, přijde mi, jako kdyby válka začala v roce 1945. V poslední době mám pocit, jako kdyby se historie motala jen kolem toho, jakým způsobem jsme ubližovali sudetským Němcům,“ říká režisér Tomáš Magnusek, který se i proto rozhodl natočit naopak film z doby války. Divákům chce přiblížit osud Ležáků, vesničky, která dopadla podobně jako známější Lidice. „Historie mě velmi baví. A myslím, že se musí mluvit o tom dobrém i o tom špatném. Protože každá doba s sebou něco nesla. Vždycky to ve velkém měřítku schytali obyčejní lidé, nějakou politickou hrou politiků, diktátorů,“ vysvětlil.
„Ležáky si zaslouží zfilmování stejně jako si to zasloužily Lidice. To jsou příběhy, na které se nesmí zapomenout. Bude to film na co nejreálnějším základě, a to jak prostředím, tak lidmi, kteří tuto tragickou událost českých dějin zažili. Velká zásluha patří hlavně autorovi scénáře Miloši Pilařovi, který ověřoval drtivou většinu údajů. Snažil se pracovat především s ověřitelnými fakty.“ Jak režisér také prozradil, jedna ze sester, které byly po vypálení Ležáků dány na převýchovu do Německa, ještě žije. „Její dcera dělá ohledně Ležáků důležitou osvětu. Věnuje se tomu, aby lidé nezapomněli,“ uvedl.
Dejdarův dědeček byl členem odbojové skupiny kolem Ležáků
Ve filmu Ležáky se objeví například Viktor Dvořák, který před časem ztvárnil Havla ve stejnojmenném filmu, Bára Jánová, Karel Hábl i Martin Dejdar. Ten na tiskové konferenci prozradil, že má k Ležákům velmi osobní vztah. „Můj dědeček byl členem odbojové skupiny, která kolem Ležáků pracovala, byl zatčen, převezen do Terezína a v Drážďanech popraven,“ vysvětlil.
„Historie se připomínat musí. Já budu hrát kněze, který tu válku přežil, což je zajímavé. Těším se na to,“ usmíval se herecký bard Karel Hábl, který nedávno ve filmu Anatomie zrady ztvárnil T. G. Masaryka. První klapka má padnout na místě někdejších Ležáků 24. června během pietní akce, připomínající 80 let od vyhlazení obce. Kvůli natáčení budou na základě dobových fotek postaveny některé obytné domy, které ve vesnici před jejím vyhlazením stály.
Putin? Je to vrahoun! Vraždit civilisty? Hábl a Dejdar k Ukrajině…
Jste pro odstřižení se od ruských dodávek plynu a ropy?Anketa
To, co se na Ukrajině děje, nese těžce i Martin Dejdar. „V životě by mě to nenapadlo, že se dožiji něčeho takového, že nebudu o válce jen slyšet, ale že ji budeme vlastně jako by prožívat. Samozřejmě vzpomínám si na to, jak jsem prožíval válku v Kuvajtu. Ale nutno říct, že to bylo relativně tak daleko, že se nás to zdaleka tak nedotýkalo. Tady ten konflikt se nás dotýká velmi úzce a nejen tím, že je to blízko, ale i tím, že se snažíme pomáhat lidem, kteří tou válkou trpí. Opravdu, v životě by mě nenapadlo, že někdo v 21. století může něco takového udělat, napadnout jinou zemi a takovýmto způsobem vraždit civilisty,“ vysvětlil s tím, že je podle něj strašné vůbec civilisty jakýmkoliv způsobem do válek zatahovat.
"Já si prostě vždycky říkám, že nejlepší by bylo, kdyby se ti dva…. i ten pan Zelenský, ať si vezmou rukavice, jdou do ringu a rozbijí si hubu. A nechají nás být. My s tím nikdo nechceme nic mít. I bitva na nějakém poli za městem je v pořádku, pokud se jí zúčastní vojáci, kteří chtějí. A nejsou k tomu lidi nucení. Ale prostě brát otce od rodin, syny od matek, to je zrůdný," uvedl a vrátil se ještě k natáčení Ležáků. „Myslím si, že je důležité tyto věci připomínat. Ta témata jsou pořád živá. Od druhé světové války je to už osmdesát let a mysleli jsme, že je to za námi. A vidíte, není!“
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: David Hora