Pomerantsev uvedl, že zatímco v sovětských dobách hrála propaganda významnou roli v soupeření velmocí, po rozpadu impéria Kreml dlouho žádnou informační strategii neměl. „Zlom nastal v roce 2004, kdy se na Ukrajině odehrála první barevná revoluce, takzvaná oranžová. Tehdy se Kreml aktivizoval, ale zacílil svou propagandistickou mašinerii výhradně na Ukrajince,“ uvedl s tím, že v roce 2004 se z propagandy a informační války stal oficiální nástroj ruské zahraniční politiky. „V roce 2008, po vpádu do gruzínské Jižní Osetie, tlak ruského státu na informační zdroje, které se změnily v ‚měkkou sílu‘, se zvýšil. Evropa zůstávala stranou pozornosti, ale nakonec došlo i na ni,“ podotkl.

V samotném Rusku prý svobodomyslné a poctivé novináře buď zavraždili, uvěznili, nebo vyhnali ze země.

Jsou oprávněné obavy, že Rusko ovlivní německé a francouzské volby, stejně jako ovlivnilo americké? „Největším problémem je, že nikdo neví, nakolik ruská propaganda ovlivnila americké volby. To zatím neumíme zjistit. Ano, dílkem k vítězství Donalda Trumpa přispěla, ale nikdo z mých známých, kteří se problematikou zabývají, nevěří, že by vyhrál volby jen díky Moskvě. S přispěním ano, díky nikoli,“ přiznal.