Jedním z „taháků“, který se hnutí STAN snaží do českého zákona prosadit, je korespondenční volba. V nedělní Partii ji obhajoval bývalý poslanec STAN Jan Farský. „V Evropské unii jenom Chorvatsko, Francie, Irsko a my nemáme korespondeční volbu. Jinak všechny ostatní země mají korespondenční volbu. Nikde to problém nedělá. Naopak, bere se to jako úplný standard. A je to standard v demokraciích,“ prohlašoval Farský. A narážel na dřívější slova Andreje Babiše, který dříve podporoval elektronickou volbu. Jeho slov se pak chytil předseda strany Vít Rakušan, který taktéž prosazuje korespondenční volbu.
Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod. Výmluvy, proč korespondenční volba NE, neobstojí. Nejhloupější je ta, že hnutí ANO přehodnotilo postoj "po problémech v Rakousku". V Rakousku se musely opakovat volby v roce 2016. Hnutí ANO i Andrej Babiš osobně korespondenční… https://t.co/FF0Caq1w5e
— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) December 11, 2023
Dodejme, že Francie je poměrně významným členem Evropské unie a má necelých 65 milionů obyvatel. Česko pak má 10,5 milionu, Chorvatsko 4 miliony, Irsko pak 5 milionů. Dohromady se jedná o 84,5 milionu obyvatel, tedy 19 % všech obyvatel EU.
Není také pravda, že korespondenční volba nikde problémy nezpůsobila. V Rakousku v roce 2016 to byly právě korespondenční hlasy, které rozhodly o těsném vítězství Alexandra van der Bellena a na jejichž sečtení se muselo čekat. Nejkřiklavější případ však byly prezidentské volby v USA v roce 2020, kdy rekordní počet voličů použil právě korespondenční lístky kvůli probíhající pandemii covidu. I tehdy se muselo na sčítání čekat a výsledky byly dlouho zpochybňovány.
Považujete Tomáše Halíka za morální autoritu?Anketa
Zajímavé je ovšem právě Farským zmíněné Irsko. Tam nedávno došlo k nepokojům kvůli útoku migranta na malé děti, při kterém byla vážně zraněna teprve pětiletá dívka. V Dublinu pak propukly nepokoje, při kterých byla prý zapálena tramvaj, autobus a také se podle zpráv rabovalo v obchodech. Experti pak viní z rozpoutání těchto nepokojů tzv. ultrapravici.
A zápasníka MMA Conora McGregora. Irská policie podle irských médií prošetřuje, zda jeho příspěvky na sociálních sítích „nevyvolávaly nenávist“. Zápasník se brání, že si z něj chtějí politici udělat obětního beránka a snaží se vyhnout skutečným příčinám, proč nepokoje propukly. McGregor na sítích prohlásil: „Irsko, jsme ve válce“ a jako důvod nepokojů označil migraci. „Mezi námi v Irsku je vážné nebezpečí, které tu nikdy být nemělo,“ uvedl dle Sky News. Druhý den doplnil, že nepokoje ovšem neschvaluje a už vůbec ne rabování obchodů. Ale rozumí prý frustraci.
A pak zmínil, že by se mohl ucházet o post irského prezidenta. Podotkl, že jeho případní protivníci jsou staří a spojení s politickými stranami. Zatímco jemu je 35 let a naslouchal by lidem. Podporu pak získal i od miliardáře a provozovatele sítě X, Elona Muska.
I think you could take them all single-handed. Not even fair ??
— Elon Musk (@elonmusk) December 5, 2023
Ne však u irských médií. Deník Irish Examiner se tázal v Dublinu, irském hlavním městě, jak by se místní stavěli k prezidentství zápasníka MMA. I tam měl McGregor svou řádku podporovatelů, do titulku však Irish Examiner umístil, že si místní myslí, že se jedná o vtip.
A komentátorka Jennifer O’Connelová je ráda, že nejenom že Irsko neumožňuje korespondenční volbu, ale neumožňuje ani volbu Irům v zahraničí. McGregor si je vědom, že by ho muselo nominovat buď dvacet poslanců, nebo alespoň čtyři místní správy, což vysvětloval právě Muskovi, který mínil, že by proces měl být jasnější a transparentnější.
O’Connelová pak dodává, že pokusů zdemokratizovat volby bylo několik, s chvályhodnou myšlenkou, že občané Irska jsou i v zahraničí součástí národa. Ale ti, kdo jsou proti reformě, potichu dodávají, že v malé zemi s rozsáhlou diasporou by to mohlo dopadnout špatně. Podle ní je pak McGregor krásnou ukázkou, jak špatně by to mohlo dopadnout. Dodává, že pokud se McGregorovi podaří nominace dosáhnout, je to jeho demokratické právo a Irové se budou muset smířit s tím, že budou mít prezidenta, který se mlátí s lidmi v kleci.
„Ale při letmém pohledu, kdo ho podporuje, možná je lepší, že nenecháváme hlasovat každého podpůrce MAGA (Trumpovo hnutí za Ameriku – pozn. red.) s trikolorou a s babičkou ze Sligo,“ míní komentátorka a dodává, že na sociálních sítích by sice McGregor volby vyhrál, ale skutečné průzkumy mu dávají jen 8 %.
O’Connelová pak vypočítává, jak snaha o rozšíření volebního práva pro Iry v zahraničí několikrát povstala a zase ztroskotala. A jak jen pár zemí, mezi nimi i Irsko, upírá svým zahraničním občanům právo volit. „Díky bohu za to. I když je to teoreticky štědrá a romantická myšlenka, v praxi je to něco úplně jiného,“ míní komentátorka a dodává, že dát volební právo každému s irským občanstvím znamená koledovat si o problémy a byla by to neupřímná snaha zalíbit se menšinám.
„Otevřít hlasování Irům v zahraničí současně s reformou nominačního procesu a umožnit kandidaturu každému, kdo zaplatí například zálohu 5000 eur nebo nasbírá 10 000 podpisů, by bylo naprosto nezodpovědné,“ tvrdí s tím, že nejlepší by bylo, kdyby situace zůstala stejná. „McGregor na prezidenta – to by mělo zničit jakoukoliv fantazii, že poskytnout hlas Irům v zahraničí by bylo něco jiného než dobře míněná, naivní a nedemokratická katastrofa,“ uzavírá O’Connelová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Šebesta
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
