O rusko-ukrajinském konfliktu diskutovali v pořadu ČT Události, komentáře ukrajinista David Svoboda, bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a bezpečnostní expert Vlastislav Bříza. Moderovala Tereza Řezníčková.
Má být Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí?Anketa
Hosté se neshodli, zda je realistické, že by v bezpečnostních zárukách měla figurovat garance vojenské pomoci dalších států Ukrajině v případě porušení míru ze strany Ruska. David Svoboda uvádí, že Rusové hrají o čas. To znamená, že se snaží Trumpa držet co nejvíc zpátky a utvrzovat ho v tom, že jsou stranou, se kterou je možné se dohodnout.
„Ukrajinská strana samozřejmě nemůže dát najevo, co si o Trumpovi a kvalifikaci a záměrech jeho administrativy myslí, takže také musí v tom divadle pokračovat. Evropa se ocitá čím dál více v pozici aktéra, který je odkázán sám na sebe. Oplývá dobrou vůlí, ale neoplývá odvahou vytyčit nějakou jasnou strategii, pojmenovat věci pravými jmény a při tom všem také setrvat,“ soudí ukrajinista.
Problematické body z plánu jsou podle Břízy tři. „Klíčové jsou bezpečnostní záruky, ty jsou alfou a omegou,“ zdůraznil bezpečnostní expert. Ukrajina potřebuje adekvátní a dlouhodobé bezpečnostní záruky, na úrovni článku pět NATO.
„Znamená to, že v případě porušení záruk přispěchají určité státy, signatáři na pomoc. Pokud něco podobného nebude dohodnuto na úrovni Ukrajina–USA a následně Ukrajina a některé evropské velmoci minimálně na dobu deseti let, tak další body nemají vůbec žádný smysl,“ řekl Bříza.
Fotogalerie: - Koupání v krvi před ruskou ambasádou
Za ožehavý bod označil Donbas. Ukrajina bojuje čtyři roky a obětovala statisíce lidských životů ne proto, aby pak opustila kus svého území, který hrdinně brání. „To není možné,“ zdůraznil Bříza. Zmínil také obranyschopnost ukrajinské armády. „To jsou tři kruciální body. To je těch 90 až 95 procent shody mezi USA a Ukrajinou. Optimismus je namístě, bohužel jsme neslyšeli jediný pozitivní přístup Ruska,“ upozornil bezpečnostní expert.
Rusko není ochotné přijmout jakékoliv podmínky
Hovořilo se o zárukách ratifikovaných americkým Kongresem. „Pokud by Kongres USA ratifikoval smlouvu o zárukách mezi USA a Ukrajinou, bylo by to něco jiného než Budapešťské memorandum. Musí se velmi opatrně mluvit o článku pět, který platí v NATO. Tady mluvíme o koalici ochotných. Budou to závazky jednotlivých členských států NATO. Jak se to promítne v článku pět, si teď nedokážu představit. Všechno stojí a padá s podporou od USA, které poskytují zpravodajské krytí Ukrajině, což je velmi důležité pro válku dronů. Přes USA Evropa nakupuje zbraně na Ukrajinu. Nejdůležitější je udržet pevnost mezi Evropou a USA a hledat cestu k míru,“ řekl exministr zahraničí Cyril Svoboda.
Důležité podle něj je, jaká je vůle, aby se válka ukončila cestou, která bude důstojná pro obě dvě strany – pro všechny aktéry. „S tím, že se bude hledat další řešení do budoucna, že to třeba teď nebude definitivní. S článkem pět bych nešermoval vůbec. Neslibujme lidem, že budeme aplikovat článek pět. To je iluze. Všechno stojí a padá s USA. Evropa se musí připojit k USA. Žádná jiná cesta není,“ domnívá se bývalý ministr.
Podle ukrajinisty Svobody velká část západních pozorovatelů momentálně připomíná duševně postižené jedince trpící samomluvou. „Jak může být cokoliv dohodnuto, když Rusko absolutně není ochotné přijmout jakékoliv podmínky, které my nazýváme byť jenom příměřím. Naposledy se to ukázalo a demonstrovalo na události, která by dnes neměla zapadnout. Byla to jedna z provokací Putinovy administrativy, která nastala v návaznosti na Trumpův jásavý tón a na Zelenského diplomaticky podmíněný jásavý tón po jednání na Floridě. Rusové okamžitě vyrukovali se zprávou, s nařčením, že Ukrajina se pokusila zasáhnout Putinovo sídlo. Bylo to vyvráceno. CIA i Francie řekly, že to nemá nic společného s realitou. Když se nad tím zamyslíme morálně, nevím, co by bylo tak špatného na tom, kdyby Ukrajina oplácela Rusům stejnou mincí,“ podivoval se ukrajinista.
Rusko si přece vyhrazuje právo zasahovat na Ukrajině jakékoliv cíle včetně politických, vládních. „Jde o to, že je to průhledná provokace a Rusko s ní nepřišlo jen tak náhodou. Rusko se pokouší odvrátit situaci, která by mohla připomínat srozumění mezi Zelenským a Trumpem. Dokud Rusové mají dost financí a kapacit vést válku, tak z toho nebudou slevovat,“ soudí David Svoboda.
Už není koho posílat na frontu
Bříza souhlasí s tím, že cílem Ruska je rozklížit jednotu Západu. „Rusko udávalo tón v mírových jednáních poslední dobou. Chce určovat agendu. Chce určovat, kam se jednání posunou. Když jsme viděli, že dochází ke sbližování názorů prezidenta Zelenského a amerického prezidenta Trumpa za asistence Evropy, tak se to Rusku nelíbilo. To, že na Floridě bylo něco dohodnuto za ruskými zády, to byla rozbuška, roznětka právě této provokace. Nezapomeňme zmínit údajný útok na civilní osoby na Nový rok. Cílem je rozklížit jednotu Západu, očernit kyjevský režim, a třetím bodem je glorifikovat protivzdušnou obranu Ruska – to je zpráva jak dovnitř Ruska, tak navenek. Rusko řeklo, že sestřelilo všech 91 útočných dronů – úspěšnost protivzdušné obrany byla stoprocentní,“ řekl Bříza.
Cyril Svoboda míní, že Rusko má převahu na frontě, tudíž je v pozici, že si může dovolit válku vést dál. Její prodlužování by šlo na úkor Ukrajiny. Společným zájmem by mělo být tlačit na USA, aby Rusko uzavřelo dohodu o skončení války, ať to bude příměří, nebo mír.
„Musí se jít touto cestou, protože Ukrajině chybí to nejdůležitější – lidé. Už není téměř koho posílat na frontu, která je tisíc kilometrů dlouhá. Umírají tam tisíce lidí týdně. Je potřeba vzít tento fakt do úvahy. Obě země jsou vyčerpané – Rusko i Ukrajina. Ale Ukrajina víc. Zájmem je válku ukončit a hledat nové řešení pro budoucnost, která se rýsuje. Teď sice vypadá černě, ale může mít i pozitivní světlo na konci tunelu,“ přeje si exministr.
Fotogalerie: - Ohlédnutí za rokem 2025
Tlak se může vytvořit prostřednictvím cen energií nebo vypojením Ruska ze systému SWIFT. „USA jdou jinou cestou. Dochází ke globální dohodě mezi Ruskem a USA, možná i Čínou. Vidíme, že Trump zve Rusko, aby se účastnilo jednání G20. Rusko souhlasí s tím, že USA operují kolem Venezuely a vytvářejí si svou zónu zájmu v Latinské Americe – takže k nějaké globální dohodě tady dochází. Nemůžeme se na to dívat jen na přímé lince Ukrajina–Rusko jako ukončení této války. Američané chtějí globálnější dohodu, která se bude týkat celého světa,“ řekl Cyril Svoboda.
Dodal, že si přeje, aby se pokračovalo v jednání.
Ukrajinista Svoboda vyloučil, že by došlo ke spravedlivému ujednání. „Putin přece neválčí proto, aby ve světě zavládla spravedlnost. Nepředpokládám, že se dočkáme míru a klidu na frontě. Může se stát, že letošek bude ve znamení zvolnění závislosti na tom, jak Rusku vysychají finanční zdroje. Ruské ztráty na frontě jsou větší, ale Rusové mají mnohem větší rezervoár. Jejich finanční toky v důsledku sankcí nevěstí radostnou perspektivu. Země se přeorientovala na zbrojní výrobu. Určitě to neskončí,“ předpověděl ukrajinista a připustil určité zvolnění konfliktu v důsledku vysychání ruských finančních toků kvůli sankcím.
„Jakýkoliv ústupek Rusko bere jako slabost. Pokud Západ nevytvoří ekonomický a vojenský tlak, tak Rusové nebudou nuceni uzavřít čestnou formu míru, která by byla čestná,“ míní Bříza.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s názorem, že Vladimir Putin přece neválčí proto, aby ve světě zavládla spravedlnost?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
analitik
