Příčinou války na Ukrajině je i rozšiřování NATO, řekl Filip Turek v Kyjevě. Vadí vám, že to řekl?Anketa
„Při jednání o důvěře vládě mnozí poslanci opozice tvrdí, že ony jsou ty ‚demokratické‘, aby tím naznačily, že vládnout budou strany nedemokratické,“ napsal Vondráček. A současně varoval před tím, kam taková rétorika vede: „Někteří budou dokonce nálepkovat fašisty a nacisty, aby demokratické volby mohly vylíčit jako souboj dobra a zla, protože v souboji dobra a zla je přeci ‚dobru dovoleno‘ používat i zlé metody.“
Vondráček pak v textu přešel od slov k tomu, co považuje za podstatu problému: podle něj se v posledních letech znormalizovala představa, že „správná“ strana politického spektra může ve jménu boje s dezinformacemi či nenávistí zavádět opatření, která by za jiných okolností budila odpor. Připomněl proto řadu kroků a plánů, které řadí do stejné linie omezování veřejné debaty. Ve svém komentáři uvedl:
„Zavedení nového gumového trestného činu §318a, vypínání webů na žádost ministra vnitra, zavádění Stratkomu, aby korigoval občanům informace, vytvoření policejního KRITU ve jménu boje s dezinformacemi, schválení DSA či EMFA v Bruselu, plány ministryně spravedlnosti, že budou padat přísnější tresty za výroky, které podle vágních paragrafů označíme za nenávistné, dotování politických neziskovek šířících vládní narativy, placení vládně-propagandistických plakátovacích a mediální kampaní za stovky milionů, zákaz propagace komunismu.“
Mgr. Libor Vondráček
Podle předsedy Svobodných nejde o izolované epizody, ale o trend, za který nese odpovědnost dnešní opozice. „Všechny tyto cenzurní praktiky zaváděly strany dnešní opozice a zaklínaly se tím, že když tyto praktiky používají ‚demokratické strany ve jménu vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí‘, je to v pořádku,“ napsal Vondráček. Vzápětí však připojil zásadní větu, kterou rámuje celý jeho postoj: „Cenzura ovšem není v pořádku nikdy.“
Ohrozil Trump zásahem proti Madurovi mezinárodní právo?Anketa
V další části komentáře zdůraznil, že jádrem demokratické politiky má být respekt k výsledku voleb, nikoli moralizující výklad, podle něhož je porážka jedné strany „vítězstvím zla“. „Skutečný demokrat nedegraduje vůli voliče vyjádřenou ve volbách a nesnaží se svoji porážku líčit jako vítězství zla nad dobrem,“ napsal Vondráček.
Těžiště jeho argumentace se pak soustředí na svobodu slova jako základní pojistku společnosti. Vondráček ji nepopisuje jako abstraktní heslo, ale jako praktickou podmínku, bez níž se rozpadá možnost kontroly moci i férového politického střetu. „Skutečný demokrat ví, že svoboda slova je totiž nejdůležitější svobodou,“ uvedl a dodal: „Bez svobody slova nemůžeme nadávat ani na vysoké daně, ani na nepřátelské podnikatelské prostředí či na děravé silnice. Bez svobody slova nemůže probíhat férový volební souboj. Bez svobody slova nelze mluvit o demokracii.“ V závěru této pasáže připojil varování před vývojem, který podle něj může být nenápadný, ale o to nebezpečnější: „Bez svobody slova nemůžeme zastavit proces, ve kterém se z demokracie stává demokratura a později totalita.“
Právě z tohoto důvodu Vondráček vysvětluje, proč se při hlasování o důvěře staví na stranu nové vlády. Neopírá to o osobní sympatie, ale o programový závazek, který kabinet podle něj deklaruje. „Budoucí vláda v programovém prohlášení garantuje, že pokud jde o svobodu slova, bude postupovat zásadně jinak. I proto jí jako předseda Svobodných vyjádřím svou důvěru,“ napsal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Vidíte situaci stejně jako Libor Vondráček?
Lupino
