Publicista a scenárista Luděk Staněk na serveru Stream.cz (dříve působil na Playtvak.cz) pravidelně glosuje jednou týdně televizní produkci napříč všemi stanicemi. Při pohledu na skladbu pořadů prvního programu České televize v letním období si neodpustil komentář ani na svém facebookovém profilu. „Přemýšlím, když ČT tak ostentativně kašle na jakékoli premiéry jakýchkoli původních věcí ‚protože prázdniny‘, jestli bych mohl na červenec a srpen taky vynechat koncesionářské poplatky. Přijde mi to fér,“ konstatuje Luděk Staněk na konto toho, že veřejnoprávní televize vsadila po většinu týdne v hlavním vysílacím čase ČT1 na pořady staré třicet, čtyřicet i více let. V pondělí a ve středu jdou po sobě Malý pitaval z velkého města (1986), Hříšní lidé Města pražského (1969) a Columbo (70. léta), v úterý retro Vyprávěj a Nemocnice na kraji města (1977). V neděli pak dva díly Chalupářů (1975) po sobě.
Na Staňkův příspěvek hned zareagoval na sociálních sítích programový ředitel České televize Milan Fridrich. „To bys pak neměl premiéry ani na jaře a na podzim, kdyby vypadly příjmy. Kdyby byly premiéry v létě, tak si na poplatku musíš připlatit. Peníze nejsou ani na premiéry každý den v silné sezoně. Peněz je málo, poplatek v ČR je jeden z nejnižších v Evropě a ty věci nejsou zcela zadarmo, platí se reprízné, licence atd. V premiéře navíc běží třeba Mammon na ČT2,“ napsal Milan Fridrich, čímž spustil dlouhou výměnu názorů. „Hele já všechno chápu, ale vaše letošní schéma je naprostý vrchol cynismu. Jedete čistě komerčně televizní model absolutně bez hanby,“ zhodnotil Lukáš Staněk letní programovou nabídku veřejnoprávní televize.
Dva díly seriálu za sebou, k tomu se nesnížila ani Nova za Železného
Podle šéfa programu České televize však něco takového jako komerční model neexistuje a veškerá tvorba je tvorba vlastní, ať už České televize nebo v minulosti Československé televize. „Ty myslíš, že ‚komerční‘ je divácky vděčný? Kdes na to přišel? U Vládi Železného, co tím krmil národ? To je samozřejmě filosoficky nesmysl,“ upozornil Milan Fridrich svého oponenta. Ten mu však nezůstal dlouho odpověď dlužen. „Komerční v tom smyslu, že absolutně vypouštíte léto. Jako že úplně a bez náhrady. A když už mluvíš o Železném, brutální letní reprízy komoušských seriálů přes prázdniny on jel v době, kdy tys byl ještě v Bruselu,“ připomněl mu Luděk Staněk období jeho působení zpravodaje Českého rozhlasu v Bruselu. „Jediné, na co tehdy neměl koule, bylo dát dva díly po sobě. To tehdy i jemu přišlo moc,“ poukázal publicista na to, jak ČT ještě „vylepšila“ letní model z časů Železného Novy.
Milan Fridrich mu opáčil, že termín „komoušský“ seriál nezná. „Jako že vše, co vzniklo před rokem 1989, je ‚komoušský‘, a tím pádem špatné? Zajímavý kulturní extremismus... Na léto nejsou peníze. Ještě jednou pro ty v zadní řadě. Na léto nejsou peníze! Kdyby se daly na divácky slabou letní sezonu, pak nejsou na divácky silnou. V létě je o 40 procent méně diváků u televize než na jaře a v zimě, takto se chová každá televize s omezenými zdroji. Těžké pochopit?“ vžil se programový ředitel ČT do role školitele, ale oponenta se jen tak nezbavil. „Komoušský v tomhle případě označuje souhrnně dobu. A to s tím ‚v létě nejsou prachy‘ a ‚my jsme divácká televize‘, případně ono geniální ‚ptejte se u kolegy‘ říkal Železný ve Volejte řediteli taky,“ vysmál se Luděk Staněk televiznímu šéfovi.
ČT je nejúspěšnější veřejná služba střední a východní Evropy
Ten si to však nenechal líbil. „ČT dotuje svými penězi trh, kdyby zmizely, tak český trh bude o 6 miliard menší a jeho úroveň bude dvakrát žalostnější. Ale třeba Chalupáři k létu patří jako Popelka k Vánocům. Ale točíme i vlastní pohádky. Pokud chcete lepší střechu, musíte vzít peníze a nechat udělat novou. Pokud chcete premiéry po celý rok a ještě víc kvality, musí se připlatit, jediná možná věc,“ vysvětlil Milan Fridrich svůj postoj k hospodaření veřejnoprávní televize. A odpověď našel i na tvrzení svého oponenta, že nejde o letní úsporné schéma ČT, ale o cynické a bezskrupulózní vymetání archivu. „Takže vysílat pro lidi, co je baví, má nespornou kvalitu, osloví je a co mají rádi, je ‚cynické a bezskrupulózní‘? Včetně těch nejlepších věcí, co kdy v 70. a 80. letech vznikly? Chalupáři a Nemocnice právem patří do zlatého fondu audiovizuální kultury,“ upozornil ředitel programu České televize.
Psali jsme:
Připomněl také, že veřejnoprávní televize má více programů, nejen hlavní ČT1, ale i další kanály, na které umísťuje náročnější a osobitější věci, ale divácký potenciál je klíčový na osmou hodinu večer na hlavním kanále. „Programování je dnes multikanálové a každý kanál míří na jiný typ publika. A celkově by měl nabídnout každému něco. Můj vztah k Vladimíru Železnému je silně negativně ovlivněn právě jeho demagogií, kterou meldoval lidem, že divácké věci patří jen na komerci. V BBC by si ťukali na čelo, ale on skoro deset let opakoval tuto lež skoro každou sobotu a vytvořil tak vůči ČT nesmyslná a nereálná očekávání. A je vidět, že je to v lidech jako v koze doteď. ČT je nejúspěšnější veřejná služba střední a východní Evropy, divácká obec roste a inovace a nová tvorba je oceňována. Nečekej, že za 135 očí budeme mít BBC nebo ARD,“ uzavřel polemiku Milan Fridrich.
Ideologická diverze, která může mladým ukázat, že tu nebyl koncentrák
„Programový ředitel se víc zabývá politikou než zábavnými pořady, proto to tak celé vypadá. Přistupují k tomu stejně jako ke zpravodajství. Těm, co se na ně dívají, to stačí a většina veřejnosti se na Českou televizi stejně nedívá, takže mohou stejně vysílat, co chtějí,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz bývalý ředitel Slovenské televize Radim Hreha, jenž reaguje na Fridrichovy stesky na nedostatek peněz. „Pokud by se měla měnit výše koncesionářských poplatků, tak jedině je snížit, nebo úplně změnit systém financování. Důvěryhodnost České televize každým rokem klesá, stává se z ní marginální médium. Možná má jedny z nejnižších poplatků v Evropě, ale ať se podívají na Slovenskou televizi, která už je v podstatě na stejné úrovni a dělá to za třetinu nákladů naší veřejnoprávní televize,“ tvrdí mediální analytik.
Nynější produkce podle něj zaostává za tím, co se točilo kdysi, tak ČT může klidně vysílat dokola archívní věci, vyjde to nastejno. „Čistě profesně byl třeba i major Zeman špičkově natočen, druhá věc je celkový ideologický efekt toho seriálu. A to samé platí i pro řadu dalších. Na druhé straně je možná dobře, že v době, kdy tak drasticky falzifikují minulost – pan Pehe se dokonce někde vyjádřil, že bývalý systém byl jeden koncentrák – tak vlastně touto formou ukazují, jaké to tehdy bylo. Možná je to jakási ideologická diverze vůči stávajícímu ideologickému trendu, že se alespoň takto snaží mladým přiblížit, jak to vypadalo kdysi, a že svým způsobem i tehdy žili lidé normálně stejně jako dnes, a ne v žádném koncentráku,“ poznamenává ironicky Radim Hreha.
Nemají peníze, ale kam jdou miliardy od koncesionářů, neřeknou
„Podobnou programovou skladbu mají v létě i zahraniční televize, když si je projíždím, tak tam také něco vidím počtvrté, popáté. Česká televize by se ale bez těch starých dobrých seriálů neobešla nejen o prázdninách. Nic proti tomu, protože televizní diváci jsou většinou starší nebo střední generace, mládež se na televizi nedívá, zvláště pak na Českou, má svůj internet a podobně. Ale když říkají, že nemají peníze, tak se ptám, kam tedy jdou ty miliardy z koncesionářských poplatků. Místo boje s komerčními televizemi, natáčení detektivek, které stejně za moc nestojí, by se ČT měla přeorientovat na to, co by mohlo diváky opravdu zaujmout. Proč si nevezmou aspoň v něčem příklad ze zahraničí? Jak to, že taková BBC natáčí skvělé dokumenty z celého světa, proč se o něco takového nepokusí i Česká televize? Na to by asi museli mít pořádné scénáře a možná i režiséry,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Jiří Mikeš.
Dává za pravdu názoru, že Česká televize se skutečně zkomercionalizovala, takže může připomínat to, jak vypadala Nova za Vladimíra Železného. „To, že dávají dva díly Chalupářů hned za sebou, tak je vidět, že fakt nemají co jiného a musí to takhle flikovat. Jinak si myslím, že koncesionářské poplatky jsou dostatečné. Jako diváci si platíme celkem dost, to jsou těžké prachy, co od nás mají. Spíš by se měli v České televizi zamyslet nad tím, jestli od nich někdo kupuje jejich původní tvorbu, jako se kupuje od jiných televizí. Moc by mě zajímalo, za kolik ČT ze zahraničí nakoupí a za kolik do zahraničí prodá. A tak ať zavedou nějaká hospodárná opatření, ať nejezdí na natáčení pět lidí, když stačí dva, jako to mají komerční televize, musí se zeštíhlovat,“ je přesvědčen Jiří Mikeš.
Chalupáře si i po čtyřiceti letech pustí tři čtvrtě milionu diváků
Z informací, které pro ParlamentníListy.cz poskytla agentura Médea Research, vyplývá, že konzumenti vysílání České televize dostávají to, co očekávají. Jak jinak si vysvětlit, že sledovanost 42 let starého seriálu Chalupáři se pohybuje kolem tři čtvrtě milionu diváků, že na Malý pitaval z velkého města se pravidelně dívá přes 600 tisíc lidí, že každý díl půl století starého seriálu Hříšní lidé Města pražského si najde kolem půl milionu příznivců, že i na mnohokrát reprízovanou Nemocnici na kraji města se dívá v průměru kolem 450 tisíc lidí. „Určitá skupina televizních diváků by ČT sledovala, i kdyby vysílala monoskop. Proto bych ČT snížil příjmy, protože stačí, když bude vysílat staré pořady a nic jiného od ní potřeba není. Vzhledem k nynější úrovni dramaturgie nebo i celého programového odboru, tak i kdyby se tam nasypalo třikrát tolik peněz, tak žádná vyšší kvalita z toho nevzejde,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz Radim Hreha.
„Ta sledovanost je dána nostalgií, protože diváci České televize jsou většinou střední a starší generace. A vzpomínají na to, co bylo dobré. To je, jako když se sejdou chlapi u piva a vzpomínají, jaké to bylo na vojně, vybavují si ty hezké zážitky. A takhle je to i s těmi staršími pořady. Nota bene byly dělány velice dobrým způsobem, navíc si člověk připomene mládí a co prožíval. Takže to rozhodnutí ČT o letním vysílacím schématu má svoji logiku. Mladí by se stejně nekoukali, ti starší spíš zůstávají doma, tak jsou i rádi, že jim dali zrovna tohle. Jen si říkám, když dnes jsou takové možnosti, tak proč pořád jen kopírují to, co se děje ve světě, a nepřicházejí s něčím novým. Chtělo by to znovu nějakou českou filmařskou vlnu, aby se objevili Formanové, Chytilové, Menzelové, kteří točili skvělé filmy. Pak tam musí být také pořádná dramaturgie. Chyba není v nás televizních divácích, ale u té televize,“ dodává Jiří Mikeš.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
