„Čum na cestu, čů**ku!“ Do Jaroše se pustili agresivní Češi na kolech. Zato Arabové...

28.01.2019 17:15

Marketingový expert Martin Jaroš žije už léta v Kataru, ale čas od času se vrátí do České republiky. Na dovolenou. Při poslední návštěvě si všiml jedné drobnosti. Češi jsou velmi milí na své přátele nebo známé, ale ne na cizí lidi. Cizím lidem jsou na potkání schopni vynadat do „čů**ků“. V Kataru je to prý dost jiné. Arabové se dokážou slušně chovat i k cizím lidem, nejen ke svým známým.

„Čum na cestu, čů**ku!“ Do Jaroše se pustili agresivní Češi na kolech. Zato Arabové...
Foto: Archiv
Popisek: Modlící se muslimové v mešitě

Martin Jaroš podle svých vlastních slov miluje svou „rodnou hroudu“. Zbožňuje českou přírodu, buřty opékané nad ohněm i studené pivo. Ale přece jen má vůči svým krajanům jednu výhradu. Často se prý nedokážou chovat slušně k cizím lidem.

„Jeden den jsem vzal kolo a jel na polabskou cyklostezku. Takový ten klidný, rovinatý úsek z Poděbrad do Nymburka. V jednu chvíli jsem si chtěl oddechnout, tak jsem položil kolo do trávy, fotil jsem si něco na druhém břehu, nějakou pěknou továrnu či co. Když jsem ji blejsknul, tak jsem zase zvedl tu svou ukrajinu a na kraji cyklostezky se připravoval na opětovné nasednutí, možná jsem i půlku předního kola strčil do stezky, přiznávám. V tu chvíli za mnou někdo zařval, že jsem až nadskočil leknutím: „Čum na cestu, čů**ku!“ Ohlédl jsem se a asi 10 metrů za mnou supěli dva chlapi v těsných dresech, věkově asi hodně podobní týpci jako já. Přejeli okolo mě ještě s nějakými dalšími poznámkami, já jsem jen zavolal „sorry“, hned byli pryč. Bylo mi samozřejmě trapné, že jsem kousek té (dost široké) cyklostezky nevědomky zabral. Ale hlavně mě zarazil ten „čů**k". Asi vám teď přijdu jako přehnaná citlivka, ale říkal jsem si, co vede zjevně solidního chlapíka ve středním věku, v civilu mezi svými jistě fajn člověka, aby hned z fleku vyjel s takovou agresivitou,“ napsal na sociální síti Facebook.

O pár dní později vyrazil zase na kolo, jen už to bylo v Kataru. V jednu chvíli zastavil a odpočíval. Kousek za ním prý jeli dva Arabové, hned zastavili a ptali se ho, jestli je v pořádku. A dali mu studenou vodu, aby se osvěžil. Slušně se rozloučili a jeli dál. Když se situace opakovala o dalších pár dní později, zastavily u něj dvě arabské dámy a také se s ním podělily o vodu. Byly prý samý úsměv.

Podobných historek má prý Jaroš v zásobě víc, nevychází jen z jedné zkušenosti. Na základě těchto zkušeností své české krajany nabádá, aby se chovali slušněji i k lidem, které neznají. Teprve potom budou moct s hrdostí říkat, že patří do civilizovaného světa. Až se budou chovat jako Rakušané, Portugalci nebo Katařané.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

komunikace

Jak víte, že když vy teď o důchodové reformě nechcete s vládou komunikovat, že oni pak budou komunikovat s vámi? Není tohle hlavní problém, že se na zásadních věcech nedokážete dohodnout? A ještě jedna věc, s kým budete chtít vládu tvořit, když to odmítáte se SPD a evidentně se stranami SPOLU se na ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Nedávejte mi ta slova do úst“. Nerudová na debatě v obrátkách. Pak líčila přínosy války

21:04 „Nedávejte mi ta slova do úst“. Nerudová na debatě v obrátkách. Pak líčila přínosy války

Falšování dějin, lži a jednoduché mozky. V Aby bylo jasno se podívali, jak probíhala jedna z EU Deba…