Děsuplné dědictví po ministru Drábkovi. Obec nemá ani přehled, kdo všechno žije ve „čtvrti ubytoven“

27.02.2016 14:41

Čtyři panelové domy uprostřed malé obce Nemanice nedaleko Klenčí pod Čerchovem straší zdejší obyvatele od devadesátých let. Necelých 300 místních obyvatel žije v lokalitě, která je podle hejtmana Václava Šlajse (ČSSD) nejvyloučenějším místem v kraji. Tady, vzdušnou čarou pár kilometrů od německých hranic, je jiný, bezútěšný svět. Toto místo navštívil společně s vedením Agentury pro sociální začleňování během své návštěvy Plzeňska ministr Jiří Dienstbier.

 Děsuplné dědictví po ministru Drábkovi. Obec nemá ani přehled, kdo všechno žije ve „čtvrti ubytoven“
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier

Podle starosty obce Ivana Bartoška je situace skutečně zoufalá a bezvýchodná: „Socialistický pozůstatek, bytovky, které jsou v soukromém vlastnictví, tu fungují jako ubytovna pro sociálně slabé. A jsou v takovém stavu, že se asi pan ministr rozhodl, že se na ně přijede podívat. Kdysi se postavily paneláky v takové malé vesnici. Ty přešly do soukromých rukou – obec je nikdy nevlastnila. My s tím nemůžeme dělat vůbec nic,“ vysvětlil smutně pro ParlamentniListy.cz.

Nedotknutelnost soukromého vlastnictví

„Nemáme právo zasahovat do soukromého vlastnictví. Když se soukromý vlastník rozhodne z toho udělat ubytovnu a stěhovat sem, koho jej napadne, tak my s tím nemůžeme vůbec nic dělat. Jedná se o desítky lidí – v obci je obyvatel 280. Tam ale ani nemáte přehled o tom, kdo tam bydlí. Oni jezdí po dlouhodobých návštěvách… Spolupracujeme s policií, ale to je tak asi všechno, co můžeme udělat. Měli bychom vlastníka přesvědčit, aby to dal do lepšího stavu a trošku se postaral. Ale on v podstatě jen čerpá nájemné a nedělá s tím nic. Co se týká pořádku, nemáme ani přehled o těch lidech, kteří tam jsou. Když se nepřijdou přihlásit k trvalému pobytu, tak ani nevíme, že tu jsou. Už nevíme kudy kam. A tahle to funguje určitě deset let…,“ konstatoval bez optimismu starosta. Podle hejtmana Šlajse ministr Dienstbier pro značnou část občanů, kteří jsou bez práce, řešil, zda by je zaměstnaly lesy, „… ale pracují tam velké moderní stroje a celá těžba je podřízena zisku“.

„Kdyby se to opravilo, tak by to vypadalo k světu a můžou se sem dále stěhovat. V roce 1995 tu bylo plno. Jedna bytovka byla statku, další pak lesů,“ řekl redakci jeden postarší člověk, který tu prý občas bydlí tři měsíce. Majitel bytovek má údajně sídlo v nedaleké Kdyni. „Je to tu ostuda… lidi, co jedou kolem, tak koukají… My mu dáváme peníze, tak by to měl dát do rychtiku. Ať navozí materiál a může se dělat, ale tady se neděje nic. Chtělo by to tu všechno vymést, opravit asfalt, kdyby na to majitel nesral, tak by se dalo něco dělat.“ Zcela odlišný názor na to měla skupina tří Romů ve věku kolem dvaceti let. „Ať si najme nějakou firmu, proč bych to dělal, ať si to udělá,“ mávl rukou jeden z nich.

Setkání s neziskovkami hlavně o dotacích

Cesta ministra pak vedla zpět do Plzně, kde se setkal se zástupci několika neziskových organizací – krátce s ním popovídali zástupci Diakonie západ, regionální pobočky Člověka v tísni, sdružení Tady a teď, Kotec a Ponton, zhruba deset lidí. Půlhodinová rozprava se týkala především možností čerpání fondů a dotací. Ministr Dienstbier se pak sešel s plzeňských hejtmanem, se kterým diskutoval i o zadluženosti. „Zatím je kraj relativně pohodový, ale ta problematická místa narůstají, i když se dost atomizují; a sociálně slabí odcházejí z měst do venkovských oblastí. Na této problematice přece nemohou bohatnout jedinci, kteří zneužívají chybnou legislativu.“ Hovořilo se i o polarizaci společnosti a její radikalizaci. Ministr Dienstbier podle hejtmana informoval o problematice zadluženosti občanů – odhad se pohybuje kolem 400–500 tisíc občanů; na každého jsou vedeny čtyři a více exekucí. „A tito lidé jsou bez motivace, protože když takový člověk bude pracovat, tak se mu skoro všechno sebere. Je potřeba změnit systém osobního bankrotu, aby víc lidí na to dosáhlo,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Václav Šlajs.

Komunikace po česku aneb miliardy na dávky

Radní pro oblast sociálních věcí Zdeněk Honz (ČSSD) k tomu dodal: „Kdyby vyřizování dávek na bydlení zůstalo na obcích, tak ty – při znalosti místních poměrů – mohly spoustu  vzniklých situací řešit už v jejich zárodku. Přechodem této agendy na Úřady práce se na počátku tohoto desetiletí objevila řada velkých problémů. Úřadům práce měla zůstat původní agenda, stejně tak i obcím. Nepovedená reforma exministra Drábka dosud zakonzervovává problémy, které se jen postupně odstraňují.“

„Informace, ve kterých obcích mají vyloučené lokality, jsme museli získat z Ministerstva práce a sociálních věcí a  z Agentury pro sociální začleňování podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Podstatné je, že víme, kde v Plzeňském kraji máme vyloučené lokality, a tento problém budeme řešit. Ochrana osobních údajů je sice dobrá, ale všeho moc škodí,“ postěžoval si krajský radní. 

Jak jsme se dále dozvěděli, v současnosti jsou celkově v ČR vypláceny sociální dávky ve výši 3,2 miliardy korun. Dříve to bylo 800 milionů, v roce 2011 už 2,8 miliardy korun.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Václav Fiala

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Velcí kluci za Evropskou unií. Naštvaný Orbán už byl konkrétní

22:30 Velcí kluci za Evropskou unií. Naštvaný Orbán už byl konkrétní

Víte, že konferenci konzervativců Viktora Orbána nebo Nigela Farage zakázal v Bruselu komunální star…