První téma Týdne médií Petr Žantovský otevírá článkem ze serveru Novinky názvem Proč politici nebojují s dezinformacemi? Pravděpodobně je chtějí sami používat, říká expert. „Je to rozhovor s Jakubem Kalenským, bývalým novinářem a už více než deset let aktivistou kdejakých nadnárodních neziskovek, které se zabývají údajnými hybridními hrozbami,“ podotýká mediální analytik. 

Pozastavuje se především nad tím, jak je v textu pojem hybridní hrozba používán. Podle něj jde o výraz, který není dostatečně jasně vymezený. „Je zajímavé, že někdo nikdy úplně přesně nedefinoval, co je to hybridní hrozba. Je to taková nálepka, jako když o někom řeknete, že je pravdoláskař nebo dezolát,“ dodává Žantovský s tím, že hybridní hrozba je floskule, která skrývá to, že nevíme vlastně, o čem mluvíme.

V rozhovoru Žantovskému rovněž chybí konkrétní vysvětlení, v čem politici podle Jakuba Kalenského boj s dezinformacemi podceňují. „Je to opět jen deklarace, protože mi v tom rozhovoru schází konkrétní zdůvodnění, čím oni podceňují dezinformace nebo potřebu boje proti nim,“ uvádí a sám si odpovídá: „Tím, že do toho balíčku nedávají dostatek peněz pro neziskovky, ve kterých působí lidé jako pan Kalenský? Myslím, že tak se to dá asi nejlépe vysvětlit,“ poznamenává.

„Pan Kalenský se zde dopouští takových hodně zajímavých tezí. Například víceméně staví tezi o dezinformacích do protikladu k tezi o svobodě slova. Svoboda slova je pro něj zřejmě podstatně nižší hodnota,“ všímá si mediální expert, který se kriticky se vyjádřil také k autorce rozhovoru Karolíně Brodníčkové? „Je zajímavé, že autorka toho rozhovoru s ním jede na stejné vlně. V otázce je psáno, že vláda “bojuje“ za svobodu slova. Díky uvozovkám je zcela zjevné, jakou odpověď očekává a předpokládá,“ říká Žantovský.