Mediální rozvojový investiční fond (Media Development Investment Fund, MDIF) sice sídlí v New Yorku, ale svou pobočku má také v Praze. A ne ledajakou. Zajišťuje totiž finanční transfery, které přesouvají peníze z USA do desítek projektů po celém světě.
Miliardy na „nezávislou žurnalistiku“
Od 90. let investiční fond, založený srbským opozičním novinářem Sašou Vučinićem za peníze George Sorose, vyplatil přes 340 milionů dolarů, tedy okolo 7,2 miliardy korun – ovšem při dnešním kurzu, reálně tedy byla částka o mnoho vyšší.
Fond se chlubí, že je prvním skutečně globálním investičním fondem pro „nezávislá“ zpravodajská média na světě. Cílem projektu, který se zaštiťuje hodnotami multikulturalismu a diverzity, je prý „podporovat svobodná média pro otevřenou společnost“.
Je vám líto, že Václav Moravec končí v České televizi?Anketa
Sorosův rozvojový fond sám se ale svou podporou netají. Účelem této finanční struktury je financovat aktivity Sorosovy hlavní nadace Open Society Foundations (OSF) včetně médií tam, kde je z jejich pohledu ohrožena demokracie. A také bojovat s „dezinformacemi“.
Česko jako finanční uzel vlivové sítě
Do projektů Mediálního rozvojového investičního fondu (MDIF) s pobočkou v Praze už nalily desítky milionů dolarů. Jejich příjemcem byl v uplynulých letech kupříkladu přední slovenský mediální dům Petit Press, vydavatel deníku SME. Ten je hlavní platformou pro kritiky vlády Roberta Fica a otevřeně prosazuje agendu liberální opozice.
V Polsku je od listopadu loňského roku většinovým vlastníkem Gremi Media, které vydává deník Rzeczpospolita – ten je často označován za nejvlivnější deník v zemi. V lednu fond majetkově vstoupil do Ukrajinské pravdy, jejíž internetové zpravodajství se loni stalo na Ukrajině vůbec nejčtenějším.
Peníze ale proudí i do „nezávislých médií“ v Chorvatsku, Maďarsku, Rumunsku či Bulharsku. V roce 2012 se fond podílel na vzniku Evropské novinářské ceny, která oceňuje „nezávislou“ žurnalistiku a pomáhá prosazovat agendu, která vyhovuje zájmům těchto sponzorů.
Klíčová postava v Praze
Ve vedení Evropské novinářské ceny zasedá nejen dlouholetá šéfredaktorka deníku SME Beata Balogová, ale také Češka Marie Němcová. Ta po desetiletí působí jako prostředník mezi nadacemi George Sorose a na ně navázaných projektů v České republice.
Od svého vzniku v roce 2000 až do loňska vedla pražskou pobočku Mediálního rozvojového investičního fondu (MDIF). Předtím působila jako manažerka v Sorosově Nadaci Open Society Fund v Praze a dnes sedí v její správní radě. Vedle toho je členkou Rady Novinářské ceny, která dlouhá léta oceňuje prominentní novináře českých mainstreamových médií.
Spojena je také s firmou AcaMedia, která provozuje projekt Sinopsis. V minulosti pracovala pro americkou Agenturu pro mezinárodní rozvoj (USAID) či nizozemské ministerstvo zahraničí.
Skutečnost, že Marie Němcová 25 let řídila pražskou kancelář MDIF, jen potvrzuje úzkou vazbu mezi tímto fondem a byznysem George Sorose, ač se ho samotný fond snaží spíše zakrývat. Z veřejně dostupných údajů vyplývá, že pražská pobočka má osm zaměstnanců – někteří jsou zároveň spojeni s deníkem SME a Rádiem Svobodná Evropa.
Jen mezi lety 2022 a 2024 převedla přes 683 milionů korun „nezávislým médiím“ v zemích, kde je podle pražské kanceláře „posílení a rozvoj těchto médií nezbytným předpokladem k upevnění demokratických institucí a ideálů“. České hlavní město tak hraje významnou roli ve fungování globální vlivové sítě amerického podnikatele.
Fotogalerie: - Ve stínu ODS
Politici: nepřijatelné vměšování
ParlamentníListy.cz o činnosti Mediálního rozvojového investičního fondu hovořily s českými i slovenskými politiky. Ti tento mediální byznys považují za škodlivý. Šéfka Trikolory Zuzana Majerová mluví přímo o „patologickém působení“ a poukazuje na jeden velmi rozšířený fenomén.
„Je to nekonečná drzost, když si kdokoli, kdo je propojený se Sorosovou nadací či s neziskovkami napojenými na Sorosovy penězovody, bere do úst demokracii či svobodu slova. Tito aktivisté naopak vynikají nesnášenlivostí k jiným názorům i jejich nositelům, což je pravý opak toho, jak já slovům svoboda a demokracie rozumím,“ poznamenává poslankyně.
Místopředseda Ficovy sociální demokracie a europoslanec Ľuboš Blaha označuje podobné financování protivládních médií ze zahraničí za nemorální vměšování do vnitřních záležitostí. „Každá snaha o záměrné narušení stávající rovnováhy politických sil cizími aktéry v nějaké zemi je neakceptovatelná, protože je v rozporu s ideály a principy vnitrostátního i mezinárodního práva,“ zdůrazňuje Blaha.
Každý stát má podle něj právo se takovému vměšování bránit. „Proto jsme na Slovensku loni přijali novelu zákona o nevládních organizacích. Přestože proti němu zuřivě bojují přesně ty struktury, jejichž činnost ten zákon zprůhledňuje, a Ústavní soud dokonce jeho platnost zatím pozastavil, jsme rozhodnuti v tomto boji setrvat, protože to je jeden z kritických bodů principiálního zápasu o suverenitu a demokracii,“ řekl místopředseda nejsilnější slovenské strany ParlamentnímListům.cz.
„Nezávislá média“ neexistují
Poradce slovenského premiéra pro posilování státní suverenity Dalibor Jurášek k tomu poznamenává, že „nezávislá“ média kvůli své ideologické orientaci a aktivnímu zapojení do politických střetů ve skutečnosti neexistují. O to více je financování médií ze zahraničí problematické.
Týká se to i známého amerického podnikatele. „George Soros není neutrální osoba, ale oligarcha, který se otevřeně hlásí k určitému politickému proudu i podpoře konkrétní politické strany. Přímo, či nepřímo podporoval barevné revoluce v mnoha zemích. Jeho finance nepodporují nezávislá média, ale spíše ta média, která šíří jím preferované hodnoty a narativy,“ uvedl Jurášek.
Funkčním řešením tohoto problému by podle jeho názoru mohlo být omezení či zákaz vlastnictví médií mimoevropskými subjekty, a to na celounijní úrovni. Opatření na úrovni jednotlivých států totiž nestačí.
Pomoci by mohl i větší tlak na transparentnost. „Na Slovensku máme zavedena přísná pravidla pro transparentnost médií (musejí uvádět všechny sponzory, kteří přispějí více než 2000 eur ročně a nad tuto výši mají zakázáno přijímat anonymní dary) a data jsou veřejně dostupná. Aktuálně se diskutuje o návrhu zakázat politikům vlastnit média kvůli střetu zájmů,“ dodává Ficův poradce.
Fond mlčí
Podle sociologa Petra Hampla není překvapivé, že se zahraniční aktéři snaží dění v jiných zemích ovlivňovat. Je ale odpovědností státu takovým snahám bránit. „Pokud někdo toleruje, že cizí subjekty cíleně mění politickou situaci, pak se jedná o otevřenou rezignaci na faktickou existenci státu. Pak se jedná o území, kde může každý přijít a realizovat své zájmy podle libosti,“ konstatuje Hampl.
Správnou cestou by podle něho mohla být opatření přijatá bývalou vládou Petra Fialy proti subjektům financovaným z Ruska, ovšem za předpokladu, že budou uplatňována plošně. „Jejich opatření jsou správná, ale musejí být aplikována na každého. Včetně těch, kdo jsou financováni či jinak podporováni z USA, EU, Německa atd.,“ řekl Hampl ParlamentnímListům.cz.
O komentář redakce požádala i Mediální rozvojový investiční fond. Na e-maily pro novináře i veřejnost jsme jim zaslali dotaz, které středoevropské země podle nich čelí problémům s demokracií, jak se staví k rostoucí veřejné poptávce po regulaci neziskovek a „nezávislých médií“ či zda je v pořádku, že „nezávislá média“ získávají prostředky na své fungování ze zahraničí. A také proč fond operuje z Prahy. Přes urgenci fond na zaslané dotazy neodpověděl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Velká_žumpa
