I přes zastrašování a nevoli Obamovy vlády k projevu izraelského premiéra v Kongresu, přijal Netanjahu pozvání od předsedy Sněmovny reprezentantů, republikána Jonha Boehnera, aby dnes vystoupil s projevem v americkém Kongresu. Netanjahu má v plánu rozmluvit americké vládě plánovanou dohodu s Íránem, která by mu umožnila obohacovat uran. Tím bude tedy veřejně lobbovat proti Obamově zahraniční politice.
Podle Romana Jocha nebyly vztahy mezi USA a Izraelem ještě nikdy na tak špatné úrovni jako nyní. V minulosti však byly na bodu mrazu například v roce 1956 při suezské krizi, kdy tehdejší americký prezident Eisenhower tlačil na Západ a Izrael, aby ustoupil z Egypta, přičemž tak zachránil tehdejšího egyptského prezidenta Násira. Vztahy nebyly na dobré úrovni ani v roce 1991, kdy se tehdejší prezident Bush starší rozhodoval, zda jednat s Jásirem Arafatem.
USA a Evropa zastavily sankce vůči Íránu na podzim roku 2013 na základě dohody o přerušení jaderného programu. Sankce má nyní jistit Obamův připravovaný návrh zákona, který by je v případě obnovení íránského jaderného programu okamžitě obnovil. S tímto návrhem však nesouhlasí Írán a hrozí okamžitým přerušením spolupráce v případě schválení zákona. Nesouhlasí s ním ani Obamova vláda, jelikož se obává okamžitého ukončení spolupráce ze strany Íránu a obnovení jaderného programu. Obama však chce tento návrh za každou cenu prosadit, jelikož na něj hledí jako na jakýsi pozitivní čin v americké zahraniční politice.
Není divu, vzhledem ke spoustě neúspěchů v zahraničně politické oblasti. Mnozí dávají Obamovi za vinu fakt, že stáhl z relativně klidného Iráku předčasně americká vojska, čímž umožnil Islámskému státu obsadit toto volné místo. Další ho kritizují za neochotu spolupracovat při intervenci v Libyi. Americký prezident Obama hrozil syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi intervencí v případě použití chemických zbraní, ale ani přesto, že tyto zbraně podle všeho byly použity, nepodnikl nic a zasloužil si tak další kritiku neschopnosti své zahraniční politiky. Přispívá k tomu i současné dění na Ukrajině, kde mu mnozí vytýkají nepříliš velkou angažovanost v tomto konfliktu. Píše Roman Joch.
Izrael byl vždy proto, aby byl íránský jaderný program okamžitě zastaven. Írán pochopitelně nesouhlasí, a tak přišel Obama s tím, že bude vytvořena dohoda, která by nadále umožňovala Íránu mít svůj jaderný program, avšak musel by být podroben náhodným, kdykoliv vyslaným inspekcím. Izrael se již kdysi neoficiálně vyjádřil, že by byl ochoten přistoupit maximálně na řádově stovky povolených centrifug na obohacování uranu. V momentě, kdy Obama řekl, že je ochoten Íránu povolit až několik tisíc centrifug, přesněji se hovoří o 6,5 tisících, které by mu mohly stačit na vytvoření nukleární bomby, se Netanjahu rozhodl za každou cenu tento návrh zastavit. To znamená, že i přes Obamovu nevoli povolit izraelskému premiérovi vystoupení v Kongresu, kde by se snažil přesvědčovat o zastavení takovéto dohody, rozhodný Netanjahu plánuje tento projev pronést. Napsal Roman Joch.
Premiér Izraele Netanjahu navštívil shodou okolností tutéž konferenci ve Washingtonu jako prezident ČR Miloš Zeman. Vedli spolu přátelský rozhovor, který potvrdili společnou fotografií. Po setkání a konverzaci s Netanjahuem Miloš Zeman při návštěvě USA projevil solidaritu s židovskou komunitou ve světě a měl pozitivní ohlasy na mezinárodní scéně. V projevu, který Zeman na konferenci pronesl, podotkl, že zde existuje hrozba pro Izrael ze strany Íránu a Židé by si měli dnes stejně jako po druhé světové válce připomenout, že „již nikdy nebudou pochodovat jako ovce na porážku.“
I na základě toho zmínila komentátorka Jennifer Rubinová na serveru listu Washington Post, že ji zaujaly i projevy španělského premiéra Josého Marii Aznara, či bývalého kanadského ministra zahraničí Johna Bairda a dodala: „Člověk musí přemýšlet nad tím, jak by to vypadalo ve Spojených státech, kdyby v jejich čele stál někdo z těchto tří politických vůdců.“
Dále sdělila, že v současné situaci se musí Izrael spíše spolehnout na americký Kongres než na prezidenta. „Izrael bude jednat samostatně, pokud to bude nutné, ale spoléhá se vedle toho i na americký Kongres. A co dělá Obama? Nikdo se na něj v tomto bodu nemůže spoléhat. On má největší strach, že bychom mohli zjistit, že svými špatnými rozhodnutími fakticky pomohl Íránu stát se světovou jadernou velmocí,“ řekla Jennifer Rubinová.
Dle prestižního židovského deníku Algemeiner sklidil za své solidární projevy Miloš Zeman „bouřlivý potlesk.“ Zeman dále ve Washingtonu podpořil boj proti Islámskému státu pod hlavičkou OSN.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ste
