Před rokem 1914 Francouzi v Africe ovládali federaci států – Mauretánii, Senegal, Niger, Francouzský Súdán, Pobřeží slonoviny, Horní Volty a Dahome. Šlo o územní o rozloze 4.689.000 kilometrů čtverečních. Po první a především po druhé světové válce se koloniální říše rozpadly, ale jak Velká Británie, tak Francie si ve svých bývalých koloniích zachovaly určitý vliv, i když s postupujícím časem slábl.
Má ruská pěvkyně Anna Netrebko vystoupit v Obecním domě v Praze?Anketa
Server Euractiv upozornil, že nynějším převratem v Nigeru přišla Francie o poslední zemi, přes kterou mohla v severozápadní Africe uplatňovat svůj vliv. V posledních deseti letech Francouzi v regionu prováděli operaci Barkhane, jejímž cílem bylo dosáhnout politické stability v regionu. Převrat v Nigeru ukazuje na naprosté selhání francouzského záměru. Operaci Barkhane francouzský prezident Emmanuel Macron oficiálně ukončil v roce 2022, poté, co se francouzské jednotky musely vyrovnat s převraty v Mali i v Burkině Faso, kde také působily.
„Převrat v Nigeru, který se odehrál v posledních několika dnech, znamená konec do značné míry neúspěšné francouzské vojenské operace ‚Barkhane‘ v Sahelu, z velké části kvůli nedostatku zdrojů a základnímu pocitu neokolonialismu,“ napsali odborníci Euractiv. Při převratu ve středu (26. července) nigerský armádní generál Abdourahamane Tiani svrhnul a uvrhl do zajetí demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma.“ napsal server.
V sobotu francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonna oznámila, že Francie zmrazí veškerou rozvojovou pomoc Nigeru, dokud se poměry v zemi nevrátí do situace před převratem. V podobném duchu se vyjádřila i německá vláda.
Sever a severozápad Afriky lze popsat jako čím dál nestabilnější region, v němž roste vliv islámských radikálů, které lze označit za džihádisty. „Džihádisté za poslední čtyři až pět let v Nigeru neustále rostou,“ řekl pro Euractiv Benjamin Petrini, výzkumný pracovník Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS).
Podle OSN je Niger jednou z nejchudších zemí světa, v níž pod hranicí chudoby žije na 10 milionu lidí z celkového počtu 25 milionů lidí.
Svůj vliv tu podle serveru sehrála i soukromá armáda PMC Wagner, která podkopávala francouzské snažení informační kampaní, která z problémů zemí Sahelu vinila především Francii.
Agentura AFP upozornila, že Francie se chystá z Nigeru evakuovat všechny své občany, a to co nejdříve. „Evakuace proběhne velmi brzy ve velmi omezeném čase,“ citovala agentura zprávu zaslanou francouzskou ambasádou v Niamey. Zprávu převzala také BBC.
Burkina Faso a Mali podle BBC vydaly společné prohlášení, v němž sdělují, že jakýkoli vojenský zásah v Nigeru by považovaly za vyhlášení války. BBC doplnila, že obě země přerušily styky se Západem a uzavřely spojenectví s Ruskem. Demonstranti podporující převrat v ulicích často mávají i ruskými vlajkami. Argumentují tím, že Francie je a jejich zemi jen vykořisťovala, brala si uran, benzin a další komodity a vládě v Paříži bylo lhostejné, že nejchudší Nigerijci si nemohou dovolit jíst ani třikrát denně.
Niger hostil francouzskou vojenskou základnu a je sedmým největším světovým producentem uranu. To je životně důležité pro jadernou energetiku, přičemž čtvrtina tohoto uranu míří do Evropy, zejména do bývalé koloniální velmoci Francie.
K situaci v Nigeru se vyjádřila také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. Na její slova upozornila agentura Reuters. „EU a Niger sdílejí hluboké vazby vyvíjené po desetiletí. Nepřijatelný útok na demokraticky zvolenou vládu tyto vazby ohrožuje,“ sdělila předsedkyně Evropské komise na platformě X, dříve známé jako Twitter.
Agentura Reuters upozornila také na vyjádření Mezinárodního měnového fondu, který dal najevo, že situaci v Nigeru „bedlivě sleduje“. Ještě musí Nigeru vyplatit půjčku ve výši 131,5 milionu dolarů, která byla schválena 5. července.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloš Polák