Evropa byla prozatím zcela vynechána z mírových rozhovorů mezi Spojenými státy a Ruskem, ale má v rukávu poslední tajnou zbraň. Jde o více než 200 miliard eur ruských státních aktiv, které byly zabaveny poté, co Moskva před třemi lety zahájila rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Největší část těchto prostředků je uložena v bruselské finanční instituci Euroclear a vydělává na úrocích.

Riziko zabavení těchto aktiv by mohlo Evropě zaručit větší prostor u jednacího stolu. Na stole je několik variant, jak se zabavenými aktivy ruské centrální banky naložit, přičemž hrozí vážná rizika pro samotnou eurozónu.

Některé země jako Estonsko, Litva a Švédsko navrhují, aby byly peníze předány Kyjevu, což by umožnilo válkou zmítané zemi opět získat převahu a nahradit americkou podporu, kterou utahuje Donald Trump.

„Zmrazenými ruskými aktivy můžeme nahradit americkou podporu, pokud se USA rozhodnou Ukrajinu dále nepodporovat,“ řekl v pondělí estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. „Máme v Evropě zmrazená ruská aktiva v hodnotě 300 miliard eur a musíme je využít,“ prohlásil Tsahkna, ačkoli přesná výše ruských zmrazených aktiv v Evropě se spíše blíží 200 miliardám eur.

Pobaltské a severské země, sousedé Ruska, se domnívají, že peníze by měly být okamžitě předány Ukrajině. Tento postoj podporují Polsko, Česko a nejvyšší diplomatka EU, bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová.