Vážíte si exprezidenta Václava Klause?Anketa
Jak slovenská televize podotýká, u balení vakcín je i napsáno, že lék je stále monitorován a ti, kdo budou hlásit vedlejší účinky, tak přispívají k jeho vývoji. Infektolog Vladimír Krčméry, který byl očkován jako první, uvedl: „Samozřejmě každá vakcína potřebuje nějaký čas, aby se ukázal ten její skutečný bezpečnostní profil.“ Ján Lakota z Virologického ústavu Slovenské akademie věd také soudil, že co se s člověkem stane v průběhu několika měsíců po očkování, je zatím neznámá.
Informace o očkování dle Reportérů nebyly správně komunikovány a očkovací kampaň na Slovensku měla mírně řečeno své mouchy. Očkováni sice měli být nejdříve rizikové skupiny obyvatelstva a pracovníci v klíčových profesích, ale nemocnice dostaly možnost sestavit si seznamy náhradníků. „Těmito náhradníky se nestali chronicky nemocní pacienti, ale dostali se tam různí prominenti, manželky na mateřské a podobní lidé, kteří tam neměli co dělat,“ tvrdí občanská aktivistka Zuzana Mišáková. V systému registrací se ztráceli nejen uživatelé, ale i lékaři.
A lidé také nebyli informováni o možných vedlejších účincích a když byli očkováni, tak museli podepsat, že byli informováni o něčem, co si museli vyhledat sami. Slovenský ústavní právník připomenul, že souhlas nemocného a poučení nemocného je základ. „To máme v zákoně, akorát na ten zákon všichni kašlou,“ povzdechl si.
Fotogalerie: - Národní očkovací centrum
U Pfizeru a Moderny jsou jako vedlejší účinky uvedeny dočasné ochrnutí, opuchliny na tváři, popřípadě alergická reakce. A u AstraZenecy krevní sraženiny v neobvyklých místech v kombinaci s nízkou hladinou krevních destiček. Právě to vedlo u této vakcíny k tomu, že ji některé země přestaly částečně nebo i kompletně používat. Dle patologa Michala Palkoviče reagovaly předčasně a přehnaně. Krčméry připomenul, že kvůli krokům těchto zemí vakcínu znovu zkontrolovala Evropská léková agentury (EMA) a říká, že vakcína je v pořádku. „Ale já chci dodat, že EMA se může mýlit,“ varoval infektolog.
V úvodu zmíněná 38letá učitelka prý týden po podání vakcíny omdlela a po dalším týdnu zemřela v nemocnici. Po očkování dle blízkých trpěla bolestmi svalů a kloubů, dýchavičností, stěžovala si na vysoké teploty, silné bolesti hlavy a ztrátu zraku. Svůj stav nahlásila Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, že se jedná o vážné nežádoucí účinky prý netušila, protože ji o nich nikdo neinformoval. Ústav podnět zaevidoval, ale že by měla vyhledat lékaře, ženě neřekl. Nicméně, v mezičase učitelka skončila v nemocnici, kde zanedlouho zemřela. Ovšem Státní ústav pro kontrolu léčiv na dotaz Reportérů v březnu uvedl, že „žádné z hlášených podezření po vakcíně AstraZeneca se netýkalo úmrtí. Též všechna hlášení jsou nezávažná a krátkodobá“. Přitom EMA nakonec uvedla krevní sraženiny jako vedlejší účinek vakcíny AstraZeneca, spolu s upozorněním, že v několika málo případech vedly sraženiny k úmrtí.
Martin Petrenko, odborník na reprodukční medicínu, dodal, že se jedná s velkou pravděpodobností o geneticky danou predispozici u žen. „Tyto genetické predispozice se dají zjistit genetickým vyšetřením. Je to vyšetření, které je poměrně drahé, dostupné jenom u těch skutečných indikacích. Pojišťovnám by vstaly vlasy na hlavě, kdybychom všem ženám vyšetřovali tyto trombofilní (náchylné ke sraženinám) stavy. To je technicky nemožné, na to nemáme,“ řekl. Vladimír Kčméry přiznal, že zatím neexistuje způsob, jak na tuto genetickou vadu před očkováním přijít.
Na trombózu mozkových žil pak na Slovensku zemřela i 47letá žena. I ona dle patologa měla genetickou predispozici ke krevní srážlivosti. Ústav pro kontrolu léčiv u ní označil souvislost s vakcínou za pravděpodobnou. U 38leté učitelky ji však vyloučil, i když byla příčina smrti podobná. Ovšem v rozhovoru s ředitelkou ústavu dotyčná souvislost nevyloučila. Ale pak toto stanovisko přehodnotila a postavila se za původní tvrzení, že smrt s vakcínou nesouvisela.
Petrenko uvedl, že není možné zpětně určit, zda by 38letá učitelka dostala trombózu i kdyby nedostala vakcínu. A je možné jen hádat. Patolog Palkovič na téma zavtipkoval, že kdyby se ho zeptali, zda by učitelka zemřela i bez očkování, tak by řekl, že ano. Ale kdy, to opravdu neví. A Ján Lakota by se podepsal pod tvrzení, že žena zemřela v kauzální souvislosti s podáním vakcíny.
Slovensko nakonec kvůli pochybnostem a zlepšující se epidemické situaci očkování látkou firmy AstraZeneca pozastavilo. Nicméně ti, kdo se mají očkovat druhou dávkou, se prý obávat nemusí, pokud nevyvstaly problémy už po dávce první. Reportéři také připomněli, že úmrtí registruje Slovensko i po vakcínách Pfizeru a Moderny, ovšem tam se jednalo o lidi v pokročilém věku s komorbiditami. Na Slovensku se dle Reportérů nechce nechat očkovat ani část zdravotníků, ačkoliv mají možnost jít přednostně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
