Profesor Halík prohlásil, že se obává, že rok 2020 bude rokem velkých krizí, ale jedním dechem doplnil, že krize je vždy šance. Zmínil, že není ekonom, ale čte zprávy o blížící se ekonomické krizi. „Ta samozřejmě může mít velký dopad politický, protože všude jsou populistické strany a ty se jistě rády chopí všech krizových momentů, takže to je jedna věc,“ mínil. Dodal, že dvě velké mocnosti Západu jsou v politické krizi. „Asi se nezabrání brexitu,“ konstatoval s tím, že ten bude pro Velkou Británii mít neblahé důsledky a že by se z ní mohla stát „Malá Británie“. „Spojené státy mají ve svém čele asi nejhoršího prezidenta za celé své dějiny, ve hře je impeachment,“ řekl Halík, ale dodal, že dle analytiků Trump pokus o odvolání asi ustojí a může i vyhrát, protože americká ekonomika je stále na dobré úrovni. Na vážkách je prý u francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, u kterého ocenil jeho vzdělání a přehled, ale některé věci ve francouzské politice prý nezvládá.
Z minulého roku vyzdvihl aktivistku Gretu Thunbergovou. Sice o ní lidé říkají: „Ona je magor.“ Ale Halík na to odpověděl: „Všichni lidé, kteří něco ve světě způsobili, přinejmenším působili jako magoři.“ A jako něco jiného, co vybočuje, označil i hnutí Milion chvilek pro demokracii. „Najednou se představili lidé nové generace, mají úplně jiný styl vystupování, ty manifestace mají úplně jinou atmosféru, než mají jiné politické manifestace. V lecčems se podobají listopadu 1989, lidé jsou tam na sebe strašně slušní, je to taková fiesta, lidé mají radost z toho, že se setkávají. Také se jim jedna věc podařila, že aktivizovali venkov. Někteří politici u nás se snažili štvát venkov proti Praze, velkým městům, a najednou těmhle lidem se prostě podařilo aktivizovat venkov.“
V hnutí jsou podle něho lidé, kteří hodně přemýšlejí. „Minář je můj student a já jsem na něho hrdý,“ prohlásil a dodal, že dotyční mají intelektuální zázemí. Prý okolo 17. listopadu došlo k obratu, a kromě vyhrazení proti Babišovi se Milion chvilek obrátil i na opoziční strany. „Česká politická opozice je bohužel hodně impotentní. Mně to hrozně připomíná demokratickou opozici před rokem 1948, která si neuvědomovala, o co všechno se hraje, nedovedli se pořádně zmobilizovat, sjednotit. A ta opozice, pokud se skutečně nějakým způsobem nesjednotí, pokud nevydá ze sebe nějakou přesvědčivou osobnost, tak prostě nebude hrát žádnou roli,“ mínil Tomáš Halík.
Fotogalerie: - Obelisk Pravdy a lásky během Vánoc
U současné politické reprezentace je podle něj problém v těch, kteří je zvolili. „Vždycky byli demagogové, fanatici, nebyli by nebezpeční, kdyby nebyli lidé, kteří se dají zmanipulovat, zfanatizovat,“ usoudil a označil to za problém v postkomunistických zemích. Nicméně je to prý lepší u nás než v Polsku a Maďarsku.
Tachecí se zeptala, zda by nepomohlo místo intelektuálních debat vést debatu s občany. A Halík prohlásil, že to dříve dělával a i teď jezdí často na besedy do gymnázií. „I na tom malém městě přijde na takovou přednášku 200–300 lidí. Ti lidé jsou velmi otevření, velmi přemýšliví. Člověk si říká: Kde jsou ty blbci? Proč ty výsledky jsou takové? Ale pak zjistí, že na těch malých městech je část těch přemýšlivých lidí, ale to je menšina, a bohužel řada lidí dneska funguje jako televizní přijímač.“ Problém podle něj je, že si lidé málo zachovávají svůj vlastní názor. „Dneska mají v sobě lidé celou řadu programů, které přepínají, a daleko větší roli hrají emoce než rácio,“ řekl kněz.
Dle Halíka se populistům povedlo vyvolat odpor k expertům a lidé nemění názory ani tváří v tvář evidentním faktům, například v oblasti změny klimatu nebo Evropské unie. „Ti lidé trvají prostě na svých předsudcích,“ posteskl si. Jako důvod vidí dle něho marnou snahu zachovat stejný svět, jako býval, kterou prý zneužívají populisté a lidé jim chtějí věřit. Vrátil se k otázce a prohlásil, že jeho místo je teď spíše na mezinárodní scéně.
Moderátorka se také pozastavila nad reakcemi, které Halíkova slova vyvolávají. „Já mám jednu velkou výhodu v tom, že mám pár velice dobrých přátel, kteří mě mají rádi, dávají mi podporu, ale zároveň jsou ke mně velmi kritičtí. Já to po nich vyžaduju. Já moc nepotřebuju, aby mi někdo nadával, abych se zamyslel nad sebou. Potřebuju druhé lidi pro kritickou zpětnou vazbu, ale tyhle lidi já mám,“ pravil Halík. Ze svého psychoterapeutického výcviku ví, že se u jeho kritiků jedná o projekci. „Ti lidé více vypovídají o sobě než o mně. Jak ti, kteří si do mne promítají nějaké své ideály, kterým já samozřejmě nemůžu dostát, ale taky prostě nejsem ten bídák, kterého ve mně vidí ti druzí.“ Jako psychoterapeut se prý musel naučit být vůči tomuto imunní.
Fotogalerie: - Mše za Karla Gotta
„Samozřejmě jsou lidé, kteří mají jiný pohled, jiný názor, nad kterým se zamýšlím, ale zároveň si říkám, že jsou to lidé, kteří mě mají rádi a zároveň mě nějakým způsobem znají a kritizují mě. A to mi moc prospívá, to strašně potřebuju. Ti lidi, kteří mě vůbec neznají, někdy si o mně přečetli nějaký titulek v Parlamentních listech a pak mi píší strašlivý rozbory, jaký jsem, tak to nemůžu brát dost dobře vážně. Tam je to skutečně jejich problém,“ bránil se Halík nařčení, že své kritiky hází do jednoho pytle. Dodal, že úroveň se pozná i v e-mailech, které mu chodí. Ti, co mu spílají, se prý dají poznat i podle gramatiky a gramatických chyb, které svědčí o jejich úrovni. Dodal, že podobné dopisy chodily od českých fašistů Karlu Čapkovi, včetně sprosťáren. „Tam musím jenom říct: Drazí lidičky, tohle je váš problém,“ řekl Halík a zopakoval, že význam toho, co říká, není, že by nepotřeboval kritiku, jen že nepotřebuje spílání těch, kteří od něj nic nečetli a bojují s jeho obrazem. Těchto lidí mu je prý líto, a kdyby je začal nenávidět, tak by podle něho naopak zvítězili. „Je mi líto, že tito lidé mrhají své síly takovým způsobem, ale neodpovídám na to nenávistí,“ prohlásil kněz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
