Prezidentský kandidát Mirek Topolánek uspořádal v úterý tiskovou konferenci, na které promluvil o svobodě a o tom, jakou roli by měl hrát stát. „„Za svobodu se musí bojovat“, ohlásil, a také si vypůjčil několik citátů od Ronalda Reagana.
„Svoboda je pro mě základní hodnota,“ ohlásil na tiskovce. Roli státu vidí v tom, že podporuje pracovité české lidi, chrání jejich bezpečí a zaručuje jim jejich práva a svobody. „A především musí cítit, že je součástí hrdého a svobodného národa, mít víru v něj, i v sebe samého. Chci být prezidentem, který bude tyto čtyři základní potřeby svobodného člověka naplňovat, bojovat za ně a chránit je,“ vyhlásil Topolánek.
Z konkrétních kroků mimo jiné vyhlásil, že chce, aby česká armáda měla alespoň 30 tisíc vojáků a „vševojskový charakter“.
„„Chci garantovat kontinuitu polistopadového vývoje. Nechci dovolit, aby nějaká byrokracie či technokracie nahradila demokracii,“ zakončil s tím, že za své osobní téma považuje „právo každého být offline“, včetně toho, že nebude nucen používat například platební kartu, pokud chce platit jen v hotovosti.
Jeho tiskovku kriticky na svém Twitteru rozebral Andrej Surňak. Například ho zaujala myšlenka o vracení lesku české armádě. „Zřejmě chce vrátit lesk naší armádě, tak jak to dělal s Bartákem, Parkanovou a Dalíkem,“ dodal.
Slovům o vracení původního významu vlastenectví se pak vysmál: „Už k tomu jako premiér přispěl, když prosazoval Lisabonskou smlouvu. To je ta, díky které nás může Brusel žalovat kvůli kvótám na migranty. Vlastenectví po topolánkovsku“.
Tak by mohl vypadat portrét @MirekTopolanek , který by visel v každé třídě a na úřadech, pokud by lidé ztratili paměť... Vlastenec Topolánek podepsal lisabonskou smlouvu, díky níž nás teď Brusel žaluje kvůli nedodržení kvót s migranty. Souhlasil, aby to mohlo být "o nás bez nás" pic.twitter.com/eZneLoN7hN
— Andrej Surňak (@andrej_surnak) 12. prosince 2017
Mirka Topolánka však takové poznámky v jeho jízdě kampaní nikterak nerozhodily. Pustil se do Jiřího Drahoše, podle průzkumů svého největšího rivala v souboji o postup do druhého kola proti Miloši Zemanovi.
Zaznamenal prý v poslední době několik Drahošových útoků, že Topolánek jako premiér nepřál Akademii věd, které Drahoš předsedal, a krátil jí rozpočet. „Nemyslím si, že by šlo o dezinformace ruských tajných služeb, jde spíše o nedorozumění,“ dodal.
Především se on jako premiér a Drahoš jako šéf Akademie věd ve funkcích minuli, neboť když Drahoše v březnu 2009 prezident Klaus jmenoval do funkce, Topolánek zrovna s vládou podával demisi.
„Poslední rozpočet, který jsem sestavoval já, byl pro Akademii věd ve výši 5,9 miliardy korun. Na letošní rok má Akademie věd k dispozici 5,7 miliardy korun,“ připomněl Drahošovi s tím, že díky inflaci má navíc nyní 5,7 miliardy trochu jinou hodnotu.
Potom Topolánek dodal, že to bylo právě za předsednictví Jiřího Drahoše od roku 2009, kdy Akademie věd nedokázala získávat z rozpočtu tolik peněz, jako dříve.
„Doufám, že je to pouze otázka špatné paměti. Mohli bychom si to vyjasnit v nějakém duelu, ke kterému pana Jiřího Drahoše trvale vyzývám,“ dodal Topolánek. A aby bylo vše naprosto srozumitelného, doplnil sloupcový graf rozpočtových příspěvků Akademie věd za jednotlivá léta, kde první a nejvyšší sloupec byl ozdoben jeho fotografií.
Příspěvek sdílel Topolánkův někdejší první místopředseda v ODS Jan Zahradil, který našel pro Drahošovy úvahy metaforu v jeho vizáži. „Pan Drahoš nosí brýle i bez dioptrií (to mu poradili, že působí dobře) a vynáší soudy bez znalostí (to si asi poradil sám),“ napsal Zahradil.
Je to podle něj taková politika podle Jiřího Babicy: Když nemáš prezidenta, vraž tam Drahoše.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
