Ukrajinská krize se stala výzvou pro Rusko a také pro Evropu a přinesla na kontinent válku s více než pěti tisíci obětí. Jde o společnou výzvu, protože tu existuje možnost, že uprostřed kontinentu bude failed state, který bude vyžadovat finanční pomoc v takových objemech, které budou nesnesitelné pro EU i pro Rusko. Je třeba pokračovat v hledání diplomatického řešení vedoucího ke zvládnutí krize, nicméně ukrajinská krize nemá jednoduché ani rychlé vyústění, upozorňují.

Ukrajinská krize ohrožuje mechanismus mezinárodní spolupráce v Evropě

Krize nejenom ohrozila ukrajinskou státnost, ale také celý mechanismus mezinárodní spolupráce v euroatlantickém prostoru. Ekonomické vztahy mezi Ruskem a EU, které se po roky dynamicky rozvíjely, nyní ztrácejí svoji pozitivní dynamiku. Sankce mají dopady pro ruské i evropské společnosti, snížily vzájemnou důvěru v byznysu, vedly k tomu, že byla zrušena řada společných plánů spolupráce, a zpochybnily ambiciózní projekt Evropy od Lisabonu po Vladivostok.

Dialog ve vojensko-strategické sféře mezi NATO a Ruskem, který by umožnil vznik společného prostoru bezpečnosti, zamrzl a místo něj bude NATO rozšiřovat svoji vojenskou infrastrukturu ve střední Evropě a Rusko na druhou stranu uskutečňuje velký program přezbrojení.

V informační sféře došel konflikt mezi Západem a Východem k bezprecedentní intenzitě a experti na obou stranách se stále více obracejí ke slovníku studené války. Není tak překvapením, že na obou stranách se už mluví o „nové studené válce“, která dělá z projektu Velké Evropy jen fantazii, která nemá nic společného s realitou.

Nedá se pochybovat o tom, že situace v Evropě dává dost důvodů k pesimismu. Ukrajinská krize plně vytěsnila myšlenku Velké Evropy z myslí politiků i expertů a ti, kdo se jí nechtějí vzdát, ji musí revidovat s ohledem na ukrajinský vývoj.