Máte se koncem léta roku 2025 lépe než koncem léta roku 2021?Anketa
Redukovat emise chce komise například skrze aktuálně revidovanou směrnici o průmyslových emisích, která rozšiřuje limity na velké chovy prasat a drůbeže a v příštím roce se má finálně rozhodnout v otázce, jak zasáhnout proti emisím z krav. Do konce roku 2026 komise zveřejní zprávu pro komplexnější řešení emisí z chovu hospodářských zvířat se zaměřením právě na skot, jelikož tento sektor dle ní „představuje přibližně 50 % celkových emisí metanu a přibližně 25 % celkových emisí amoniaku v EU“.
Ale budou emisní limity pro evropské velkochovy s rozšiřujícími se klimatickými cíli do budoucna stačit? Komise již déle hovoří o tom, že by měly přispět k řešení problematiky jednotlivé členské státy EU a v neposlední řadě též samotní Evropané. Jde prý totiž i o jejich vlastní zdraví. „Zemědělství produkuje 55 % emisí metanu a 94 % emisí amoniaku v EU, což nejen přispívá ke globálnímu oteplování, ale také poškozuje lidské zdraví a biologickou rozmanitost,“ zaznívá kupříkladu v dřívějších zjištěních LIFE Clean Air Farming.
Fotogalerie: - Maso je vražda
Komise proto už v rámci strategie EU pro snížení emisí metanu nastínila, že aby byly její emisní plány účinné, musejí se nejen zaměřovat na přísnější opatření, ale též na podporu změny chování evropských občanů. „Vzhledem k vysokému podílu emisí metanu v zemědělství, které pocházejí z chovu hospodářských zvířat, mohou ke snížení emisí metanu v EU významně přispět také změny životního stylu a stravovacích návyků,“ bylo nastíněno.
Věci se před dvěma roky věnovalo také Joint Research Centre, vědecká instituce, která Evropské komisi poskytuje podklady v rámci studií, modelů a doporučení, z nichž posléze Brusel skládá svoji politiku.
Lidé musejí změnit stravu, zjistili výzkumníci pro EK
Výzkumníci zkoumali, jak splnit cíle EU a modelovali až 144 scénářů, přičemž z nich 12 dosáhlo požadovaných emisních limitů. Z pohledu stravování je v té souvislosti podstatné, že 11 z těchto 12 scénářů ukázaly, že se emise na požadované cíle podaří zredukovat pouze při změně stravy lidí. Nejvyváženější možností s nejnižšími společenskými náklady dle institutu je kombinace snížení spotřeby masa a mléčných výrobků na polovinu, zlepšení řízení zemědělských podniků a potravinového řetězce a snížení nadměrné konzumace a příjmu bílkovin.
Fotogalerie: - Jordánský trh se zvířaty
„Vyváženější strava, převážně rostlinná, by měla nižší stopu dusíku, méně emisí skleníkových plynů a přinesla by pozitivní zdravotní výsledky,“ zjistili výzkumníci, na jejichž studiích Evropská komise často zakládá své politiky.
Právě uvedené studie o dopadech spotřeby masa a chovu hospodářských zvířat na klima a zdraví se propisují i do Green Dealu. A byť Evropská komise aktuálně nikterak neplánuje restriktivně zasahovat lidem „do talíře“, přiznává, že stravování Evropanů není udržitelné a bude se s ním v budoucnu muset něco udělat.
Změny stravování se má dosáhnout i za pomoci cen
Oficiální strategie EU zařazená do Zelené dohody Od farmy na stůl (Farm to Fork) explicitně zdůrazňuje potřebu udržitelné produkce i spotřeby potravin. Komise upozorňuje, že stávající spotřební vzorce nepůjde dlouhodobě zachovat a bude třeba změnit stravovací návyky unijních občanů.
Brusel uvádí, že „současné vzorce spotřeby potravin jsou neudržitelné jak z hlediska zdraví, tak z hlediska životního prostředí“. „Průměrný příjem energie, červeného masa, cukrů, soli a tuků v EU nadále překračuje doporučené hodnoty, zatímco spotřeba celozrnných obilovin, ovoce a zeleniny, luštěnin a ořechů je nedostatečná. Nejdůležitější bude zvrátit do roku 2030 nárůst nadváhy a obezity v celé EU. Díky přechodu ke stravě obsahující více rostlin a méně červeného a zpracovaného masa a více ovoce a zeleniny se sníží nejen rizika život ohrožujících onemocnění, ale také dopad potravinového systému na životní prostředí,“ stanovila si EU ve svých záměrech na následující roky.
Pomoci má poskytnutí jasných informací, ale též kroky, které Evropané pocítí na vlastní kůži výrazněji. Přestože by občané neměli být ke změně stravování nuceni, omezit například některé druhy masa by lidé mohli dle komise skrze „motivaci“ za pomocí daní. „Daňové pobídky by měly rovněž napomáhat transformaci směrem k udržitelnému potravinovému systému a motivovat spotřebitele k tomu, aby si zvolili udržitelnou a zdravou stravu,“ stojí v textu cílů pro udržitelné stravování.
Fotogalerie: - Protest za krávy
„Daňové systémy EU by měly rovněž usilovat o zajištění toho, aby cena různých potravin odrážela jejich skutečné náklady, pokud jde o využívání omezených přírodních zdrojů, znečištění, emise skleníkových plynů a další vnější dopady na životní prostředí,“ uvádí strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, což naznačuje, že by chování spotřebitelů v EU mohlo být v budoucnu více ovlivňováno skrze ceny.
S růstem cen u některých „znečišťujících“ druhů masa již počítá výhled pro zemědělství EU na období 2024–2035, jenž se zabývá tím, jak se sektor v nadcházejících 10 letech přizpůsobí změně klimatu, otázkám udržitelnosti a měnící se poptávce spotřebitelů. Právě ten zmiňuje, že se očekává pokles celkové produkce masa v EU mimo jiné kvůli unijním regulacím.
„Očekává se pokles celkové produkce masa v EU. Produkce hovězího masa by měla klesnout v důsledku obav o udržitelnost, nízké ziskovosti a přísnějšího regulačního rámce. Podobně se očekává pokles spotřeby hovězího masa v důsledku omezené nabídky a vysokých cen,“ shrnuje zpráva s tím, že by „z důvodu obav o udržitelnost“ měla totožně poklesnout i spotřeba vepřového.
Fotogalerie: - Stávka za klima po pěti letech
Snížení produkce hovězího masa do roku 2035 by dle prognózy měla být o 450 tisíc tun, což je o pokles o 6,7 % ve srovnání s průměrem za období 2022–2024. Stáda dojnic se mají redukovat o 770 tisíc kusů (pokles o 7,5 % ve srovnání s obdobím 2022–2024) – „z důvodu nízké ziskovosti a vyhlídek na přísnější regulační rámec v oblasti udržitelnosti“.
V důsledku „vysokých cen a rostoucího negativního vnímání v souvislosti s obavami o udržitelnost“ by pak mělo dle prognózy dojít ke snížení spotřeby hovězího masa na obyvatele z 9,8 kg ročně na 9,2 kg ročně (–5,9 %).
Hrozí paradoxní situace, varuje Agrární komora ČR
Bude se koncem roku 2025 na Ukrajině stále válčit?Anketa
„Zemědělství se na objemu vypouštěných skleníkových plynů v Česku podílí 6 procenty. Česko už by naopak nemělo redukovat v budoucnosti, když tu k úbytku stavů hospodářských zvířat v nedávné minulosti došlo. Skot, který je označován za významného producenta metanu, byl totiž v Česku zredukován z 3,5 milionu kusů v roce 1990 na současných 1,4 milionu kusů, přičemž zatížení, respektive počet krav na hektar je v Česku výrazně nižší než v jiných unijních státech. Krávy chované v Česku mají navíc mnohdy tzv. kombinovanou užitkovost, tedy jedno plemeno je využíváno k produkci mléka i masa. Kráva v Česku nadojí 4krát více mléka než v Africe nebo Indii a 3krát více než kráva na Novém Zélandu při stejné nebo dokonce nižší produkci metanu. Rozdíl je také ve způsobu chovu, krávy na pastvě produkují zpravidla více metanu než krávy ve stájích, kde je možné přesně kontrolovat krmnou dávku,“ popisuje s obavami, aby se nadcházející směrnice Evropské komise nezaměřovala u chovů na vysokou koncentraci u moderních stájových chovů.
Fotogalerie: - Tahle země není pro vědce
Dle Doležala mohou vzniknout dost paradoxní situace. „Pokud mám vedle sebe deset menších chovů celkovým počtem 500 krav, je to podle podobných směrnic v pořádku, zatímco 300 krav na jedné farmě nikoliv. Závazek také vůbec neřeší volně žijící přežvýkavce, jako jsou jelenovití, srnčí zvěř, daňci, mufloni a jiní přežvýkavci, kteří se rovněž podílejí na emisích metanu,“ dodává.
Varuje zároveň před druhotnými dopady v případě snahy o redukci chovů skotu. „Jsme přesvědčení, že pokud budou zohledněny tyto skutečnosti v případě České republiky i dalších států, lze nastavit skutečně splnitelné cíle, aniž by byly ohroženy dodávky potravin pro obyvatele nebo došlo k nedostatku přirozených hnojiv do půdy. 30 procent potřeby dusíku pro výživu rostlin u nás pokrývají statková hnojiva. Další redukce skotu ještě více zvýší závislost na průmyslových hnojivech, což je v rozporu s cíli EU,“ říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte, že by Evropané kvůli emisím měli změnit své stravovací návyky?
autor: Radek Kotas
vesan
