Komentátor Matt Goodwin popisuje své negativní zážitky z Londýna, které považuje za symbol úpadku města i země.
Foto:
Hans Štembera
Popisek: V ulicích Londýna
V příspěvku na X Goodwin popisuje své negativní zážitky z Londýna, které přisuzuje masové imigraci, selhávající infrastruktuře a ztrátě národní identity. Podobné postoje vyjadřuje i v dalších textech, například na GB News, kde tvrdí, že Británie trpí ekonomickým poklesem, rostoucí kriminalitou a ztrátou sociální soudržnosti:
„Všechny tyto věci se mi dnes v Londýně staly. Zaplatil jsem téměř 30 liber za jízdenku na vlak, který mě dovezl do Londýna z města vzdáleného jen 30 mil – a to v sobotu. První člověk, vedle kterého jsem seděl, pravděpodobně z Indie, se rozhodl vést FaceTime hovor se svým přítelem na hlasitý odposlech, takže jsme to museli všichni poslouchat.
Vlak měl 40minutové zpoždění kvůli nevysvětleným ‚problémům se signalizací‘. Byl také špinavý. Zaplatil jsem téměř 8 liber za půllitr piva. Nabídl jsem své místo v metru ženě, aniž bych si uvědomil, že je s mužem, který zasáhl a řekl „ne, chlape“. Nebyl z Velké Británie. Myslím, že moje gesto považoval za urážku.
Třikrát během jednoho dne mě požádali o peníze bezdomovci. Všiml jsem si, že několik lidí, kteří jsou placeni za poskytování informací daňovým poplatníkům a turistům přes reproduktory v londýnském metru, neumí správně anglicky.
Taxikář mi řekl, že ‚Londýn je většinu večerů mrtvý‘, pokud nejste součástí globální elity nebo jednoho procenta nejbohatších.
Restaurace viditelně strádají a jsou často přemrštěně drahé. Večeřel jsem v čtvrti, kde je průměrný měsíční nájem 3663 liber, přičemž polovina místního sociálního bydlení připadla lidem, kteří se nenarodili ve Velké Británii.
All these things happened to me in London today
I paid nearly £30 for a train ticket to take me into London from a town just 30 miles away —on a Saturday
The first person I sat next to, I think from India, decided to have a FaceTime conversation with his friend on speakerphone…
Neustále jsem si uvědomoval, že bych neměl na ulici vytahovat telefon, protože loni bylo ukradeno 80 tisíc telefonů. Cestou zpět jsem při ověřování této statistiky četl, že v Londýně bylo loni 90 tisíc případů krádeží v obchodech, což je nárůst o 54 %.
Můj vlak zpět – zpožděný – byl na poslední chvíli změněn, když už jsme byli všichni na palubě. Bylo nám řečeno, že už nebude zastavovat na všech zastávkách.
Koupil jsem si plechovku instantní kávy cestou domů a měla na sobě bezpečnostní štítek. Možná jsem ve špatné náladě a možná je zábavné si myslet, jak někoho s mým politickým názorem něco ‚vytočí‘, ale já v tom vidím hlubší pointu.
Londýn je pryč – je úplně pryč. Je to město ve viditelném úpadku, s klesajícími standardy a bez skutečného pocitu identity nebo sounáležitosti. Cesta do a z našeho hlavního města je skutečně mizerný zážitek. Infrastruktura se rozpadá, stejně jako společenská smlouva.
Do Londýna jezdím od roku 1981. Prostě si nepamatuji dobu, kdy by to bylo tak viditelně mizerné a kdy tolik věcí nefungovalo, jak by mělo.“
Goodwin vystudoval politologii a získal doktorát na Univerzitě v Manchesteru. Působil jako profesor politiky na Univerzitě v Kentu (do července 2024) a byl zapojen do výzkumu na prestižních institucích, jako jsou Chatham House, Legatum Institute a Joseph Rowntree Foundation.
Jestli tomu tak podle vás je, tak jak vysvětlíte, že dost lidí marně shání lékaře? To přeci není znakem dobře fungujícího zdravotnictví, čímž neříkám, že zdravotníci, co svou práci dělají, jí dělají špatně, ale kdo může, tak jde za lepším. Ostatně se stačí podívat i na to, kolik vystudovaných lékařů...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.