Rusko-ukrajinská jednání v tureckém Istanbulu začala po dlouhé pauze a poprvé přinesla konkrétní výsledek: obě strany se dohodly na výměně tisícovky zajatců (za každou stranu). A že zjišťovat by se mělo, jak si která strana představuje předpoklady pro příměří, resp. pro klid zbraní.

Podle ukrajinisty Davida Svobody však není zatím důvod mluvit o zásadním zvratu. „Tahle schůzka byla osudově předznamenaná, není nijak zlomová. Může být zlomová v tom, že se teď konečně ukáže, čeho je sjednocená Evropa schopná a čeho nakonec bude schopen Donald Trump, až zjistí, že je za šaška,“ řekl úvodem v pořadu Interview ČT24.

Podle jeho slov sehrál Vladimir Putin v průběhu jednání v Istanbulu svou typickou, takticky vyčkávací roli. Nejde prý o upřímnou snahu zastavit válku. „Putin nejdřív nechal vyložit představy, které ohledně této schůzky evropští lídři chovali. A v 10.15 z Kyjeva sborově zavolali Donaldu Trumpovi a usnesli se s ním na tom, že napřed musí utichnout zbraně a uklidnění bude doprovázet diplomatické jednání. Putin přispěchal, aby v noci na jedenáctého oběma stranám dal na srozuměnou, že Rusko se nějakým příměřím nehodlá zdržovat. Ovšem je nakloněno obnově – a to slovo podtrhuji – istanbulských jednání. Istanbulská jednání se velmi zlopověstně zapsala do celého seriálu věčných klamavých ruských tanců,“ vyjádřil svůj názor David Svoboda.

Výběr ruského vyjednavače vnímá David Svoboda jako jasný signál, že Moskva se i nadále pohybuje v rovině propagandy. „Ruskou delegaci v Istanbulu vede Vladimir Medinskij – to je autor bestiální učebnice ruských dějin. Autor výroků, že masakr v Buče a Ukrajinci jako národ jsou výmyslem. Myslím, že na nás Rusové nemohli naplivat elegantněji,“ zmínil historik a ukrajinista.

Podle Davida Svobody nejsou požadavky Ukrajiny nijak maximalistické – jde o samotné přežití státu i národa, a to nejen fyzicky, ale i kulturně a politicky. „Ukrajina primárně potřebuje přežít jako státně politická entita, jako stát a jako etnos. O nic menšího se nehraje. Tady jde skutečně o destrukci ukrajinské státnosti a ukrajinského etnika v nějaké uvědomělé podobě. To opakuje neustále, ale neustále to nestačí.“

Za druhý klíčový bod označuje otázku bezpečnostních záruk. „Výchozím bodem takových představ jsou bezpečnostní garance. A ty by mělo představovat členství v NATO. Jelikož je otázkou, zda Severoatlantická aliance ještě existuje, tak samozřejmě Ukrajina by se teď už spokojila s takovými garancemi, které by se mohly vyrovnat – dejme tomu – těm výhodám, jimž se těší na Blízkém východě Izrael v nebezpečném světě. To znamená nějaký typ velkého a závazného zajištění,“ pokračoval David Svoboda.

Varoval zároveň před tím, jak účinně ruská propaganda ovlivňuje veřejný diskurz – nejen v Rusku, ale i v Evropě. Podle něj je situace alarmující. „Ruská propaganda nastoluje témata a neustále Ukrajinu hanobí. My si necháváme politickými ničemy vnutit agendu, která nám brání ve všímání si opravdu podstatných věcí a drží nás na základní pudové úrovni, jestli je Ukrajina jako stát vůbec legitimní. To je malér,“ upozornil David Svoboda.

Na otázku, zda v ukrajinské společnosti zesiluje nálada typu „něco odevzdejme, hlavně ať už je klid“, se David Svoboda pokusil odpovědět jejich hlasem: „Něco odevzdáme, hlavně ať už Rusové nikdy nevstoupí – a to ani ze vzduchu – do našich životů. Hlavně ať je naše země trvalou výstrahou ruskému imperialismu pro budoucnost. A to, co teď odevzdáme, to samozřejmě dáváme do závorek, protože to neodpovídá mezinárodnímu právu, ale ani ukrajinské ústavě.“

Podle něj se může jednat o scénáře, které známe z dějin: „Může jít o takové variantní scénáře, které prodělávalo Chorvatsko v 90. letech během jugoslávských válek. Potom se v příhodném momentě těch území obsazených Srbskem zase zmocnilo.“

Připomněl, že ještě před vypuknutím války byla ukrajinská společnost daleko soudržnější, než jak ji dnes líčí ruská propaganda – a to včetně ruskojazyčných obyvatel. „Před třemi lety, krátce před ruskou invazí, probíhal sociologický průzkum, který naznačil, že 80 % lidí, kteří se na Ukrajině hlásí k ruské národnosti, by nechtělo žít v jiném státě.“

Psali jsme:

Sprosťák Votápek? Posila Pirátů prý vulgárně nadává kvůli vlastním straníkům

Jak to bylo v roce 2022. Podrobnosti o jednání, které Ukrajinci neopakují

Drulák odvrátil útok ČT na svou osobu a usadil Pavla

Jednání: Otrávený Zelenskyj chtěl odjet domů. Co Rusové sledují vysláním „figurek“