„Mimoevropská škola? Vždyť je z Kyjeva!“ Petr Žantovský rozkrývá „kauzu“. Neznalost, nebo kampaň?

02.04.2022 8:35 | Komentář

TÝDEN V MÉDIÍCH Mnohá média se proměnila z věcných informačních zdrojů v propagandistické tlampače, takže někdejší korektní hodnocení krvavé krize na Donbase po Majdanu jsou vystřídána naprosto jednostrannými agitkami provázejícími dnešní nešťastnou ruskou invazi na Ukrajinu. Petr Žantovský se v pravidelném přehledu mediálních zajímavostí zabývá i tím, že když dnes zakazujeme všechny možné deriváty ruské státní televize a portálu, omezujeme své vlastní informování se o tom, co Ruská federace plánuje a co si o čem myslí. Tím nezužujeme její, ale svůj vlastní horizont.

„Mimoevropská škola? Vždyť je z Kyjeva!“ Petr Žantovský rozkrývá „kauzu“. Neznalost, nebo kampaň?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Připomínkou, že nejen čas je relativní, ale relativní jsou i „pravdy“, které v různých časech zaznívají, začíná dnešní mediální zamyšlení. „Jedna moje věrná čtenářka mě upozornila na článek ze serveru Aktuálně.cz ze srpna 2014. Nesl výmluvný titulek: ‚Svědci: Ukrajinská armáda je jako dobyvatel. Pálí i do škol‘. Článek se týkal tehdy aktuální války na Donbase. Války vedené prezidentem Porošenkem proti tamním Ukrajincům. V článku zaznělo třeba toto: ‚Ukrajinská armáda a zvláště jednotky domobrany se chovají na východě Ukrajiny jako dobyvatelé. Rabují obchody i sklady s potravinami. Například ukrajinskou armádou obklíčený Luhansk se podobá vybombardovanému a vypálenému městu Stalingrad za druhé světové války. S názorem, že může být někdy ošidné obviňovat jen Rusko a idealizovat si kroky kyjevské vlády, souhlasí i bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý‘,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Také podle Jiřího Šedivého se ukrajinská armáda chová ve vlastní zemi jako bezohledný dobyvatel, který ničí celé městské čtvrti. „Do lidí se tím zasévá nesmiřitelná nenávist na celá desetiletí,“ varoval tehdy generál. „V článku jsou citovány názory lidí žijících v decimovaném Donbasu. Například: ‚Jenomže Stalingrad srovnal se zemí německý wehrmacht, zatímco Luhansk – a nyní i ostřelovaný Doněck – ničí naše vlastní armáda. Jak třeba chápat to, že si ukrajinští tankisté jen tak pro zábavu či rozptýlení vybírají za cíle obchody a pálí do nich ze svých kanónů? Jak zdůvodnit rozstřílenou elektrárnu či vodárnu? Tohle na Ukrajině páchají jednotky, které si říkají ukrajinská armáda. Stále častěji se proto lidé na východě Ukrajiny ptají: co je to za prezidenta, který pošle armádu na svůj národ‘,“cituje mediální analytik.

Místo rozborů jen emocionálně laděné výkřiky

Proto lidé s touto zkušeností usilovali o federalizaci Ukrajiny, aby mohli rozhodovat o svých životech. „Tuhle legitimní šanci jim ale dosud nikdo nedal. Válka přispívá mezi lidmi na východní Ukrajině vlastně jen k tomu, že se stále více přiklánějí k Rusku. ‚Je to prosté a není co vysvětlovat. Stát poslal armádu na své občany, zabíjí je... bojuje se svým národem. Sám se tím v našich očích postavil mimo zákon. V které civilizované zemi je tohle možné?! Respektoval jsem požadavky Majdanu. Ale když chceme i my rozhodnout o své budoucnosti, tak na nás pošlou armádu…. Zdá se, že Evropě stále nedochází, že na její půdě se odehrává regulérní genocida,‘ říkali různí lidé novináři Janu Gazdíkovi z Aktuálně,“ poukazuje Petr Žantovský na to, jak velmi profesionálně se toto médium chovalo před osmi lety.

Anketa

Má prezident Zeman vaši důvěru? (Ptáme se od 30. 3. 2022)

70%
27%
hlasovalo: 23469 lidí
Nahlíželo totiž východoukrajinský konflikt komplexně, neprovozovalo propagandu jen jedné nebo druhé straně. „Když si však nalistujete týž server dnes, vyřítí se na vás během jediného dne záplava článků, které se vztahují k ruské invazi na Ukrajinu, ale nenajdete v nich jedinou zmínku o tom, že i tato nešťastná válka má své viníky nejen v Moskvě, ale i v Kyjevě. Takže místo seriózních a všestranných rozborů se dočítáme jen emocionálně laděné výkřiky: ‚Černihiv hlásí obrovský útok v centru města. Rusové přitom slíbili utlumení úderů‘. ‚Putinovy novinářky. Carevny propagandy lžou o nacistech v Kyjevě a spílají Západu‘. ‚Únava z války? Ukrajinci bojují za nás a bez nás, dlužíme jim strašně moc‘. ‚Memento války. Rusové v Mariupolu zničili téměř každý dům, ve městě jsou masové hroby‘. A tak bych mohl pokračovat,“ poznamenává mediální odborník.

Média se proměnila v propagandistické tlampače

Vadí mu, že podobně jako citovaný server se také mnohá další média proměnila z věcných informačních zdrojů v propagandistické tlampače. „Někdejší korektní a oboustranná hodnocení krvavé krize na Donbase po Majdanu jsou vystřídána naprosto jednostrannými agitkami provázejícími dnešní nešťastnou ruskou invazi na Ukrajinu. Zapomíná se, že každý takový konflikt mívá více než jednoho viníka. Chceme-li pochopit důvody a příčiny této války, musíme poznat podrobně a bez předsudků jednotlivé aktéry. To neznamená dělat advokáta Kremlu, ale nepouštět ze zřetele všechny okolnosti, včetně těch z nedávné historie. Vojenskou agresi nelze ničím omluvit. Je ale nutné o ní přemýšlet v kontextu a v souvislostech, chceme-li zůstat novináři, a nikoli jen nosiči vlajek. Těch či oněch,“ zdůrazňuje Petr Žantovský.

I pro druhé téma se nechal inspirovat jedním z našich čtenářů, který mu poslal mailem kopii sdělení Českého telekomunikačního úřadu, týkající se zákazu vysílání ruských médií Russia Today a Sputnik. „Neodolám, abych zde nepřetiskl celý ten absurdní úřední přípis. Předně z něj uvidíte, jak krkolomným jazykem a stylem jsou psány tyto novodobé cenzurní reglementy – s prominutím, to snad ani není česky – a také se dozvíte, jak nám Brusel velí do posledního detailu, co smíme a nesmíme dělat. Tedy zde je to veledílo úřední myši,“ nabízí mediální analytik:

„Nuže, to je vážné sdělení. Znamená v překladu do lidštiny: Pokud se, vážený adresáte, dopouštíte zločinu v podobě umožnění sledování uvedených médií, jste povinen to nahlásit (sám sebe udat), a pak čekat na ortel, který bude jistě citelný. To podstatné zaznívá v samotném Nařízení EU z 1. března,“ upozorňuje Petr Žantovský. Zde mimo jiné čteme:

‚Provozovatelům se zakazuje vysílat jakýkoli obsah prováděný právnickými osobami, subjekty nebo orgány uvedenými v příloze XV (RT, Sputnik), a to i prostřednictvím přenosu nebo šíření jakýmikoli prostředky, jako jsou kabelové, satelitní, IP-TV, prostřednictvím poskytovatelů internetových služeb, internetové platformy nebo aplikace pro sdílení videonahrávek, ať již nové, nebo předem nainstalované, nebo umožnit jejich vysílání či k němu jinak přispívat… Veškeré licence či povolení, ujednání o přenosu a distribuci s právnickými osobami, subjekty nebo orgány uvedenými v příloze XV se pozastavují…. Zakazuje se vědomá a záměrná účast na činnostech, jejichž cílem nebo důsledkem je obcházení zákazů stanovených v tomto nařízení…“

Zákazem zužujeme svůj vlastní informační horizont

Anketa

Vážíte si Jaromíra Nohavici?

94%
3%
hlasovalo: 42035 lidí
„Celé je to s prominutím na hlavu. Když si zakážeme sledovat infotoky z některých, zejména oficiálních zdrojů, nedozvíme se, co ta oficiální místa chtějí a zamýšlejí. Když došlo k útoku na Světové obchodní centrum v roce 2001, většina zainteresovaných pozorovatelů velmi pozorně sledovala informace z arabské televize sídlící v Kataru Al-Džazíra, protože to byla a je televize, která má zpravidla nejlepší autentické informace z útrob arabského – a často i teroristického – světa,“ vysvětluje mediální odborník.

Vždyť tím, že dnes zakazujeme všechny možné deriváty ruské státní televize a portálu, omezujeme své vlastní informování se o tom, co Ruská federace plánuje a co si o čem myslí. „Tím zužujeme ne její, ale svůj vlastní horizont. Ochuzujeme se o důležité poznání, které může být zásadní pro naše další rozhodování. Jinými slovy, chováme se stejně nechytře, jako kdysi komunisté, když zakazovali poslech Rádia Svobodná Evropa, Hlasu Ameriky, Deutsche Welle či Rádia Vatikán. Přitom právě o tom posledním se říkala jedna pozoruhodnost. Kde na světě se vyučuje nejpřísněji marxismus-leninismus? Přece ve Vatikánu. Protože poznat nepřítele znamená rozumět mu a vyzrát na něj. To ovšem zřejmě Evropská unie a Česká republika ve vztahu k současnému konfliktu podceňuje, a to ke své vlastní škodě,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Pomoc ministrovi a také v omyl uvedené veřejnosti

Také třetí dnešní téma má cosi společného s Ukrajinou, i když jen okrajově. „Server iDnes přinesl ve středu 30. března článek o tom, že ruští celníci zachytili na hranicích auto, které vezlo kromě jiného asi dvě stovky diplomů a certifikátů z vysoké školy s názvem ‚Otevřená evropská akademie ekonomiky a politiky‘, ve zkratce OEAEP. Aniž by se příslušný autor článku trochu poohlédl po faktech, vystačil si s povšechným podezřením, že se zde děje něco nekalého, vždyť známe přece prodeje diplomů, které v minulosti praskly na některé soukromé i veřejné vysoké školy. A jako zlatý hřeb v článku stojí ‚objev‘, že na OEAEP prý působí Ivan David a Roman Joch. Prý se věcí už zabývá i ministr školství Petr Gazdík. Tak abych panu ministrovi usnadnil práci a veřejnost vyvedl z omylů, do nichž je zavléká tento článek, podám podrobnější vysvětlení,“ reaguje mediální analytik.

OEAEP vznikla v roce 2002 jako zahraniční pobočka největší ukrajinské soukromé VŠ s názvem Meziregionální akademie řízení personálu. „V té době měla MAUP podobných poboček po celém světě od Rakouska po Kazachstán víc než 20. OEAEP provozuje výuky studijních programů akreditovaných na Ukrajině právě pro MAUP. Několik let OEAEP vyučovala rusky a ukrajinsky Rusy a Ukrajince žijící v Česku. V roce 2012 se souhlasem vedení MAUP bylo otevřeno i studium v češtině pro české a slovenské zájemce. Ovšem stále se jedná o programy akreditované MAUP na Ukrajině. To znamená včetně předmětů jako je ukrajinský jazyk, historie, právo a tak dále. V letech 2012-14 se školou spolupracovala řada českých pedagogů a odborníků, mimo jiné i jmenovaní Ivan David či Roman Joch. Mimochodem, kdo zná názory těchto pánů, asi chápe, že nebyli angažováni do nějaké politicky definované struktury, ale vskutku jako odborníci ve svých oborech – David v medicíně a Joch v mezinárodní politice,“ podotýká Petr Žantovský.

Šlendrián s vyučujícími, ale s diplomy nic neobvyklého

Spolupráce těchto – a mnoha dalších, na webu OEAEP jmenovaných – českých pedagogů skončila po roce 2015. „Někteří dokonce už ani nejsou mezi námi. Skutečnost, že je OEAEP stále uvádí na svém webu, chápu jednak jako šlendrián, jednak jako snahu vylepšit si před veřejností odbornou reputaci známými jmény. V každém případě je to ale klamání a OEAEP by měla ta jména z webu neprodleně odstranit. Jiná věc je s těmi diplomy. Tady se předkládá jakési podezření, že s nimi není něco v pořádku. Zase je zjevné, že si autor článku neopatřil relevantní informace. Píše, že ‚obsahovaly unikátní čísla, celá jména příjemců, data vydání, názvy fakult, oborů a ročníků. Nechybělo ani klasifikační ohodnocení‘. No bodejť,“ neodpustí si mediální odborník rýpnutí do autorovy neznalosti problematiky.

„Samozřejmě neznám tyto konkrétní diplomy, ale u zahraničních poboček fungujících na jiném území než je mateřská VŠ, to totiž funguje tak, že studium probíhá v pobočce za působnosti zdejších pedagogů, ti také udělují hodnocení a vedou studenty studiem až k obhajobě závěrečné práce a státním zkouškám, stále v režimu akreditací z mateřské VŠ, zde MAUP Kyjev. Diplomy se všemi náležitostmi – jméno, datum vydání, fakulta, obor, hodnocení – ovšem vydává mateřská VŠ, tedy zde MAUP. Absolventi OEAEP mohou kdykoli potvrdit, že někdy se dodání diplomu z Kyjeva – a to tu nebyl válečný konflikt, jen velmi pomalu pracující úřední šiml – zpozdilo i v řádu měsíců ode dne úspěšného ukončení studia. To se řeší obvykle tak, že na přechodnou dobu vydá pobočka potvrzení o ukončení studia a získání diplomu, ale diplom sám doputuje, až to Kyjev zadministruje,“ popisuje Petr Žantovský.

Další článek plný nesmyslů budí dojem kampaně

Přiznává, že samozřejmě netuší, proč právě těchto 200 diplomů někdo vezl z Lotyšska do Ruska. „Mohly být určeny pro studenty, kteří v Praze absolvovali, ale mezitím se přesunuli zpět do Ruska. A v dnešní válečné situaci může být snazší pro ukrajinskou školu poslat diplomy za ruskými studenty oklikou. Ale to je moje spekulace, to netvrdím. Tvrdím však, že autor článku si – patrně v honbě za lacinou senzací – nedal tu práci, aby si zjistil fakta, než vyřkl temná podezření. A vzato dnešníma očima, svým článkem škodí především OEAEP, což je, opakuji, škola ukrajinská. Proč to ten novinář asi činí? Je to záměr, nebo jen lenost? To nechť si vyřídí se svým svědomím on sám,“ doporučuje mediální analytik.

Pozastavuje se však nad tím, že iDnes vydal v pátek na toto téma další článek opět plný nesmyslů, ačkoli o všech uvedených faktech informoval už ve čtvrtek vedení serveru iDnes. „Přes příslib se mi nikdo neozval a nežádal po mně nějaké podrobné informace. Ke všemu ten nový páteční článek operuje s formulací ‚mimoevropská zahraniční vysoká škola‘, přitom toto není mimoevropská, nýbrž ukrajinská vysoká škola, z Kyjeva, čili je v Evropě. Navíc Ukrajina stejně jako některé jiné postsovětské státy přistoupila v roce 1999 na Boloňskou úmluvu, která sjednocuje vysokoškolské vzdělávání, přístup celého systému bakalář, magistr, doktor. Byly to nejen země Evropské unie, ale i mimo Unii, třeba Turecko nebo Kazachstán a samozřejmě Ukrajina. Co napsal iDnes, že je to mimoevropská vysoká škola, je úplný nesmysl. To je zcela zjevně kampaň někoho proti někomu z mně neznámých důvodů,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Jiří Hroník

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

15:02 „Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

Premiéru Fialovi prý prošla další lež, tentokrát k jeho cestě do USA za prezidentem Bidenem. Ve svém…