Dovládne Fialova vláda do voleb 2025? Bez ohledu na vaše přáníAnketa
V rámci festivalu Prague Pride se v Duhovém domě na Slovanském ostrově konala i debata o tom, jak utvořit „duhovou rodinu“. Kromě manželství pro všechny, stabilní agendy aktivistů žijících ze sexuálních menšin, došlo i na téma, jak si pořídit děti. A to je v této komunitě zásadní otázka i z pohledu práva. ParlamentníListy.cz proto oslovily Danielu Kovářovou, senátorku z ústavně-právního výboru a předtím dlouhé roky advokátku zaměřující se na rodinné právo.
Na letošní Prague Pride byla díky zákonodárné iniciativě za „manželství pro všechny“ velkým tématem „duhová rodina“. A to včetně ožehavého tématu, jak si gay či lesbické páry mohou pořídit děti. V jedné z debat ocenila ředitelka vzdělávacích projektů neziskové organizace Prague Pride Tereza Kadlecová, že v Česku je velmi snadné sehnat anonymního dárce genetického materiálu a vše se děje velmi diskrétně.
V této souvislosti se rovněž pochvalně vyjádřila k tomu, že je zde navzdory zákonům a mezinárodním úmluvám takovým dětem odpíráno právo znát své biologické rodiče. V jiných zemích se v osmnácti letech mohou dozvědět, kdo to je, v Česku to kvůli důsledné anonymitě možné není. Český systém byl paní Kadlecovou popsán tak, že „jakoby systematicky porušuje právo dítěte“.
S pokrokem v medicíně a genetice se navíc „technické“ možnosti pořízení dítěte nadále rozšiřují. Možnosti oplodnění vajíčka či odnošení dítěte jinou ženou přinášejí otázky nejen medicínské, ale i etické a právní.
„Surogátní mateřství“, jak se náhradní odnošení dítěte nazývá po anglosaském vzoru, totiž vyžaduje právní úkon, jímž jsou rodičovská práva převedena z ženy, která dítě odnosila (a jeho narozením se de iure stala matkou), na ty, kteří si ji na odnošení dítěte najali.
Jana Jochová pro ParlamentníListy.cz upřesnila, že v USA, kde soukromé právo stojí na velké smluvní volnosti a dohodnout lze téměř cokoliv, jsou už při dohodě uzavírány smlouvy o převodu rodičovských práv hned po narození dítěte a soudy tyto dohody akceptují. Tento systém se utvořil praktickým užíváním. To ale v evropské kontinentální právní kultuře nejde, zde musí pravidla nastavit zákonodárce.
A v českém právu doposud taková právní úprava chyběla. Přitom pokusy o takové „surogátní“ odnošení dítěte se začínají šířit, podle Jany Jochové z Aliance pro rodinu, se kterou ParlamentníListy.cz hovořily, se jejich počet z indicií odhaduje v desítkách až stovkách.
Trestat se tak dala pouze žena, která dítě odnosila, za svěření dítěte do moci jiného. Objednatelé byli mimo.
Fotogalerie: - Nechte vlajky vlát...
Fotogalerie: - Pochod Prague pride 2023
Změnit se to pokusily poslankyně ANO Helena Válková a Zuzana Ožanová. Ty v dubnu předložily návrh, který tento pojem uvádí do právního systému. Šlo o novelu trestního zákoníku, která by rozšiřovala § 168, upravující obchodování s lidmi.
Ten se týká každého, kdo „přiměje, zjedná, najme, zláká, svede, dopraví, ukryje, zadržuje, přijme nebo vydá dítě“ k pohlavnímu styku, odběru tkáně, otroctví či jinému vykořisťování. Nebo i ten, kdo z takového nakládání s dětmi kořistí.
Poslanecká iniciativa měla výčet rozšířit o bod, ve kterém by dítě „bylo užito k náhradnímu mateřství“.
Návrh vnímaný mnohými jako poměrně striktní vysvětlila poslankyně Válková tak, že původně zamýšlená nezištná pomoc neplodným párům se zvrhla v regulérní obchod s dětmi.
„Navrhovaná úprava může rovněž zásadní měrou přispět k tomu, aby zahraniční reprodukční kliniky nevyužívaly Českou republiku k realizaci porodů a následných procesů osvojení narozených dětí jejich zahraničními klienty; tedy k realizaci obchodu, jehož předmětem je jednak dítě narozené z náhradního mateřství a dále (mnohdy nedobrovolně poskytované) služby náhradní matky,“ citoval Válkovou server Česká justice.
Potřebu zakročit proti „kupčení s dětmi“ zdůraznil i Nejvyšší soud, který se k novele vyjádřil v rámci připomínkového řízení. Ten souhlasil s řešením surogátního manželství přes trestní právo s tím, že „altruistické případy“, kdy skutečně dochází k nezištné výpomoci příbuzným či známým, kteří nejsou schopni děti odnosit, by měly být řešeny liberačními ustanoveními, se kterými trestní právo počítá.
Vláda, která projednávala tuto poslaneckou legislativní iniciativu v květnu, ale došla k názoru, že fenomén surogátního manželství si zaslouží komplexnější úpravu, než je jeho kriminalizace. Ministru spravedlnosti Blažkovi uložila, aby do konce května 2024 předložil věcný záměr zákona, který by problematiku náhradního mateřství upravoval.
Podle senátorky Daniely Kovářové, která před loňským nabytím mandátu dlouhé roky působila jako advokátka zaměřující se na rodinné právo, je třeba náhradní mateřství vnímat jako součást zázraku stvoření lidského života, ne pouze jako na právní vztah.
„Podle ústavy a Listiny práv a svobod máme povinnost chránit život od okamžiku jeho početí, máme povinnost chránit každý lidský život,“ nastoluje základní premisu, z níž by se mělo vycházet.
Právo má hned několik možností, jak se k tomuto fenoménu postavit. Může jej zakázat a pak trestat každého, kdo se ho dopustí. Nebo ho regulovat a pak na něj dohlížet. Dílem je tu možnost takové jednání podpořit, pak ale stát musí nést důsledky. Čtvrtou možností je pak současný stav, kdy věc není upravena nijak a trestné jsou pouze výjimečné excesy.
„Musíme však mít na mysli nepředvídatelné a neočekávané následky, které každá právní regulace vyvolá. Dopředu nikdy nevíme, jaké to následky budou,“ upozorňuje právnička pro ParlamentníListy.cz.
Ta připomíná, že debatu o náhradním mateřství poprvé otevřela už v roce 2010, když byla ve Fischerově úřednickém kabinetě ministryní spravedlnosti. Reakce na to byla, že půjde o pár případů ročně a kvůli těm že zákon nepotřebujeme.
„Během oněch třinácti let se ovšem praxe velmi posunula. Kdysi typickou náhradní matkou byla sestra nebo kamarádka, která chtěla pomoci své neplodné kamarádce nebo příbuzné. Dnes si naopak stejnopohlavní dvojice objednávají děti přes e-shop a zahraniční páry si k nám jezdí pro děti jako do zásilkovny. To považuji za šílené,“ shrnuje další vývoj Kovářová.
Dokonce mluví o záměrně založených „množírnách“, o kterých se hovoří na Ukrajině, ale už i u nás. V podstatě se tomu nelze divit, protože poptávka vždy vyvolá nabídku.
To, co dříve bylo spíše teoretické, dnes podle senátorky vidíme hmatatelně před sebou. „Náhradní matky jsou novodobé otrokyně rodící děti na objednávku zahraničním gay párům. A taková praxe musí přestat,“ zdůrazňuje.
Je to podle ní velké a důležité téma, ze kterého se ale pořád dělá tabu. A to je třeba prolomit.
ParlamentníListy.cz oslovily s žádostí o vyjádření několik zákonodárců, kteří letošní Prague Pride podpořili, a rovněž neziskové organizace srdužené pod značkou Jsme fér, které propagují a tlačí agendu „manželství pro všechny“. Zareagovaly pouze neziskové organizace In Iustitia a Logos, které uvedly, že se těmito otázkami nezabývají.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
spartyza8
