„My, evropští občané...“ Další petice pro Ukrajinu. Podepsáni Kroupové, Halík a miliardář
23.02.2024 13:20 | Monitoring
Dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu je možné podepsat novou petici, která volá po tom, aby se evropští lídři zavázali k urychlené dlouhodobé finanční a materiální pomoci Ukrajině, ke zrušení byrokratických překážek, kterým čelí zbrojní průmysl a k cíli obnovy územní celistvosti Ukrajiny. Mezi podepsanými je například kněz Tomáš Halík nebo miliardář Dobrovský.
„Jsou dva roky od začátku války v Evropě. Rusko (navzdory sankcím a ztrátám) významně obnovuje lidské a materiální kapacity a na druhé straně statečně bojující Ukrajině se nedostává moderních zbraní ani munice. Konec války je v nedohlednu a zdá se, že podpora Evropy Ukrajině začíná uvadat. Pojďme se za Ukrajinu společně postavit touto výzvou,“ píše se v petici.
„My, níže podepsaní, chceme, aby se evropští lídři zavázali k těmto bodům: 1. K urychlené dlouhodobé finanční a materiální pomoci Ukrajině. 2. Ke zrušení byrokratických překážek, kterým čelí zbrojní průmysl. 3. K cíli obnovy územní celistvosti Ukrajiny. Pokud také souhlasíte, připojte svůj podpis pod průvodní dopis této výzvy,“ vyzývají signatáři.
K tomu připojují ještě průvodní dopis. „My, evropští občané, s palčivou starostí sledujeme poslední vývoj války proti Ukrajině. Rusko navzdory sankcím a ztrátám významně obnovuje lidské a materiální kapacity. Statečně bojující Ukrajině se na druhé straně nedostává moderních zbraní ani munice. Ve Spojených státech amerických se čím dál častěji objevují hlasy volající po snížení nebo dokonce pozastavení dodávek potřebného vojenského materiálu. Evropská unie přes veškeré přísliby, hospodářskou a politickou moc s podporou zaostává. Druhým z pilířů evropského projektu má být spolupráce v zahraniční a bezpečnostní oblasti, přitom ruské rakety už téměř dva roky dopadají nedaleko evropských měst a miliony nešťastných uprchlíků hledají pomoc v našich společnostech. Vladimir Putin opakovaně deklaruje, že jeho dlouhodobým cílem je obnovení sféry vlivu a dominance nejen v Ukrajině, ale také v zemích našich pobaltských partnerů, a nakonec celé východní i střední Evropě. Pokud Evropa dopustí dlouhotrvající konflikt, Rusové získají strategickou výhodu. Jakýkoliv úspěch v Ukrajině vedení Ruské federace posílí a inspiruje v pokračování agresivní války a je proto přímým ohrožením svobody a demokracie v Evropě i jejího integračního procesu. Obrana nezávislé a demokratické Ukrajiny je zápasem o naší společnou bezpečnost. Proto s hlubokými obavami vyzýváme všechny evropské politiky, aby se zavázali k dlouhodobé finanční a materiální pomoci Ukrajině, zasadili se o zrušení byrokratických překážek, kterým čelí zbrojní průmysl a obnovu územní celistvosti Ukrajiny učinili cílem zahraniční a bezpečnostní politiky EU.“
Pod dopisem jsou podepsáni například Martin Kroupa, jenž mimo jiné stojí za organizací Post Bellum. Jde o neziskovou organizaci, která od roku 2001 vyhledává pamětníky klíčových momentů 20. století a nahrává jejich vzpomínky. Ve stejné organizaci působí také další signatář Jan Dobrovský či Mikuláš Kroupa, jenž je ředitelem organizace a vedoucím Paměti národa. Mezi podepsanými jsou i jména ze zahraničí: Timothy Garton Ash z britské oxfordské univerzity, Remi Brague z francouzské Sorbonny či Alexis Nuselovici z Aix-Marseille Univerzity. Nebo známý kněz Tomáš Halík.
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
Aion2
