„My nejsme agresivní, nejsme ve válce s Ruskem.“ NATO vytáhlo proti tomu, co se o něm říká

12.01.2024 22:00 | Monitoring

Severoatlantická aliance (NATO) vydala varování, že Rusko proti spojencům a partnerům NATO používá konvenční, kybernetické a hybridní prostředky včetně dezinformací a rozhodla se na nejčastější z nich upozornit. „NATO nenapadlo Gruzii. NATO nenapadlo Ukrajinu. To udělalo Rusko,“ brání se aliance dezinformaci, že byla „agresivní“. S Ruskem se prý snažila o mírovou spolupráci, avšak vše nakonec zmařila Moskva. Vysvětlila také, co je pravdy na tom, že „NATO obkličuje Rusko“ a došlo i na Kosovo či Libyi.

„My nejsme agresivní, nejsme ve válce s Ruskem.“ NATO vytáhlo proti tomu, co se o něm říká
Foto: Hana Brožková
Popisek: U příležitosti konání summitu NATO bylo I. nádvoří Pražského hradu nasvíceno znakem Aliance a modrou barvou, která NATO symbolizuje

Anketa

Jste pro zrušení koruny a zavedení eura v ČR?

94%
hlasovalo: 57223 lidí
NATO poznamenává, že ruská nezákonná agresivní válka proti Ukrajině rozvrátila mír v Evropě a že její strategická koncepce NATO uvádí, že je Rusko „nejvýznamnější a nejpřímější hrozbou pro bezpečnost spojenců a pro mír a stabilitu v euroatlantickém prostoru“. „Rusko chce vytvořit sféry vlivu a ovládat jiné země prostřednictvím nátlaku, podvratné činnosti, agrese a anexe,“ upozorňuje obranná aliance, která následně dodává, že sama „nevyhledává konfrontaci a nepředstavuje pro Rusko žádnou hrozbu“.

Mezi ruskými dezinformacemi, na něž NATO reaguje, zaznívá tvrzení, že NATO na Ukrajině „válčí s Ruskem“. „NATO není ve válce s Ruskem. Neusilujeme o konfrontaci s Ruskem. NATO podporuje Ukrajinu v jejím právu na sebeobranu, jak je zakotveno v Chartě OSN. V reakci na agresivní akce Ruska nadále posilujeme naše odstrašení a obranu, abychom zajistili, že nebude prostor pro nedorozumění, že NATO je připraveno chránit a bránit každého spojence,“ odmítla toto tvrzení aliance.

Zdůraznila také, že je obranného charakteru a jejím hlavním úkolem je udržet naše národy v bezpečí. „Na summitu ve Vilniusu spojenci znovu potvrdili svůj železný závazek bránit každou píď spojeneckého území za všech okolností. V souladu s článkem 5 Washingtonské smlouvy budeme i nadále chránit naši miliardu lidí a zajišťovat svobodu a demokracii,“ ujišťuje NATO obyvatele svých členských států, mezi něž patří také Česká republika.

Co dlouhodobě Rusko kritizuje, je rozšiřování členů NATO. Do aliance se po ruské agresi na Ukrajině naposledy rozhodlo vstoupit v loňském roce Finsko. Z Moskvy přitom zaznívá tvrzení, že „NATO slíbilo Rusku, že se po skončení studené války nebude rozšiřovat“. A i v tomto případě jde dle aliance o ruskou lež.

„Taková dohoda nebyla nikdy uzavřena. Dveře NATO jsou otevřeny novým členům od jeho založení v roce 1949. To se nikdy nezměnilo. Žádná smlouva podepsaná spojenci NATO a Ruskem neobsahovala ustanovení o členství v NATO. Rozhodnutí o členství v NATO se přijímají na základě konsensu všech spojenců. Rusko nemá právo veta,“ vzkazuje NATO s tím, že „myšlenka rozšíření NATO za hranice sjednoceného Německa nebyla v roce 1989 na pořadu dne, zejména proto, že až do roku 1991 stále existovala Varšavská smlouva“.

„Michail Gorbačov v roce 2014 v jednom rozhovoru řekl: ‚O tématu rozšíření NATO se vůbec nediskutovalo a v těch letech nebylo nastoleno. Říkám to s plnou odpovědností. Ani jedna východoevropská země toto téma nenastolila, a to ani po zániku Varšavské smlouvy v roce 1991. Západní představitelé ji také nevytahovali',“ upozorňuje Severoatlantické aliance na slova někdejšího prezidenta SSSR.

Organizace také dodala, že jednotliví spojenci nemohou uzavírat dohody jménem NATO a americký prezident Bill Clinton tak důsledně odmítl nabídku Borise Jelcina, aby se zavázal, že žádná z bývalých sovětských republik nevstoupí do NATO. „Nemohu přijímat závazky jménem NATO a sám nebudu v pozici, kdy bych vetoval rozšiřování NATO ve vztahu k nějaké zemi, natož abych to dovolil vám nebo komukoli jinému… NATO funguje na základě konsensu,“ uvedl tehdy Clinton.

Dodává, že pochybná je už samotná formulace o „rozšiřování NATO“, jelikož to své nové členy „neloví“ a nesnaží se expandovat na východ, nýbrž se o členství rozhodují samotné země, tak, jak se to nedávno stalo v případě žádosti již zmíněného Finska a Švédska, které na svůj vstup zatím čeká.

Organizace také pokládá za ruskou dezinformaci tvrzení, že by měla být „agresivní“. „NATO je obranná aliance. Nevyhledává konfrontaci a nepředstavuje žádnou hrozbu pro Rusko ani jiné země. NATO nenapadlo Gruzii. NATO nenapadlo Ukrajinu. To udělalo Rusko,“ připomíná s dovětkem, že „ NATO po mnoho let vyvíjelo značné úsilí o navázání strategického partnerství s Ruskem“.

„Založili jsme Radu NATO-Rusko a spolupracovali jsme na různých otázkách, od boje proti narkotikům a terorismu až po záchranu ponorek a civilní nouzové plánování, a to i v období rozšiřování NATO,“ připomíná s tím, že Rusko tyto naděje na mírovou spolupráci zmařilo svým „stále agresivnějším chováním, od Grozného přes Gruzii a Aleppo až po Ukrajinu“.

Rusko se dle Severoatlantické aliance nemůže vymlouvat ani na to, že je pro něj „hrozbou rozmístění sil NATO“. Organizace podotýká, že s Ruskem i po anexi Krymu udržovala politický a vojenský dialog a „před agresivními akcemi Ruska v roce 2014 nebyly ve východní části Aliance rozmístěny žádné bojově připravené jednotky NATO“. Teprve v roce 2016 měly být vyslány čtyři mnohonárodní bojové skupiny do pobaltských států a Polska a ochrana území aliance posílila zejména až v reakci na ruské rozpoutání války na Ukrajině.

„Cvičení a vojenské nasazení NATO nejsou namířeny proti Rusku ani proti žádné jiné zemi. Mimo území NATO má Aliance mírovou misi KFOR v Kosovu na základě mandátu Rady bezpečnosti OSN a výcvikovou a asistenční misi v Iráku, která na žádost irácké vlády přispívá k boji proti terorismu,“ dodává NATO a upozorňuje, že Rusko má vojenské základny a vojáky v Gruzii a Moldavsku bez souhlasu jejich vlád.

A tvrzení, že „NATO obkličuje Rusko“? „Rusko je geograficky největší zemí světa. Je téměř dvakrát větší než USA a Čína. Když se v dubnu 2023 k Alianci připojilo Finsko, pozemní hranice NATO s Ruskem se více než zdvojnásobila. I po vstupu Finska tvoří pozemní hranice Ruska se zeměmi NATO pouze 11 %,“ reaguje NATO.

„Rusko nikdo nezahnal do kouta. Je těžké obklíčit zemi s jedenácti časovými pásmy,“ doplňuje.

Aliance dále ujišťuje, že není pravdou, že by se Ukrajina nikdy nestala členem NATO a podotýká, že „NATO podporuje právo každé země, včetně Ukrajiny, zvolit si vlastní bezpečnostní uspořádání“. Ukrajina se tak má stát členem Aliance, až budou splněny podmínky pro její vstup a spojenci s tím budou souhlasit.

V závěru pak došlo na tvrzení, že NATO „není defenzivní“, jelikož to mají dokazovat její operace v dalších zemích. NATO na to oponuje, že v bývalé Jugoslávii zasáhlo, aby prý „zastavilo krveprolití a zachránilo životy“. „V letech 1992-1995 provedlo NATO v Bosně několik vojenských operací, včetně vynucování bezletové zóny a poskytování letecké podpory mírovým silám OSN. Tyto činnosti byly nařízeny Radou bezpečnosti OSN, jejímž členem je i Rusko. Letecké údery NATO proti pozicím bosenských Srbů v roce 1995 pomohly připravit půdu pro Daytonskou mírovou dohodu, která ukončila válku v Bosně, v níž zahynulo více než 100 000 lidí. Od roku 1996 vedlo NATO v Bosně mnohonárodní mírové síly, jejichž součástí byly i jednotky z Ruska. V roce 2004 převzala tuto misi Evropská unie,“ tvrdí aliance. KFOR, pokračující mírová mise NATO v Kosovu, má dle ní mandát Rady bezpečnosti OSN (rezoluce RB OSN 1244) a „je podporována Bělehradem i Prištinou“.

Operace pod vedením NATO v Libyi v roce 2011 pak měla být podle tvrzení aliance „zahájena na základě dvou rezolucí Rady bezpečnosti OSN (rezoluce RB OSN 1970 a 1973), přičemž ani proti jedné z nich Rusko nevystoupilo“. „Rezoluce RB OSN 1973 zmocnila mezinárodní společenství ‚přijmout veškerá nezbytná opatření k ochraně civilního obyvatelstva a civilních obydlených oblastí ohrožených útokem‘. To NATO s politickou a vojenskou podporou regionálních států a členů Ligy arabských států učinilo,“ tvrdí Severoatlantická aliance v reakci na dezinformace, které se dle ní mají kolem ní šířit.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Radek Kotas

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Proč vaše vláda postupuje tak nespravedlivě?

Proč, když se navyšují nějaké příspěvky – ať už na péči nebo třeba rodičovská, tak ne pro všechny, kterých se týká? Ještě ke všemu je navyšujete dost málo. A proč se nenavyšuje příspěvek i pro ty, co o potřebné pečují? A co platy v sociálních službách? Kdy ty budou adekvátní práci, kterou sociální p...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zaorálek se neudržel ve studiu. Všichni zůstali jako opaření. Pikantní útok na Koláře juniora

15:13 Zaorálek se neudržel ve studiu. Všichni zůstali jako opaření. Pikantní útok na Koláře juniora

V druhé hodině Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News proti sobě zasedli poslanec Jan Bartošek (…