Jste pro zrušení koruny a zavedení eura v ČR?Anketa
Mezi ruskými dezinformacemi, na něž NATO reaguje, zaznívá tvrzení, že NATO na Ukrajině „válčí s Ruskem“. „NATO není ve válce s Ruskem. Neusilujeme o konfrontaci s Ruskem. NATO podporuje Ukrajinu v jejím právu na sebeobranu, jak je zakotveno v Chartě OSN. V reakci na agresivní akce Ruska nadále posilujeme naše odstrašení a obranu, abychom zajistili, že nebude prostor pro nedorozumění, že NATO je připraveno chránit a bránit každého spojence,“ odmítla toto tvrzení aliance.
Zdůraznila také, že je obranného charakteru a jejím hlavním úkolem je udržet naše národy v bezpečí. „Na summitu ve Vilniusu spojenci znovu potvrdili svůj železný závazek bránit každou píď spojeneckého území za všech okolností. V souladu s článkem 5 Washingtonské smlouvy budeme i nadále chránit naši miliardu lidí a zajišťovat svobodu a demokracii,“ ujišťuje NATO obyvatele svých členských států, mezi něž patří také Česká republika.
Fotogalerie: - Dny NATO v Ostravě
Co dlouhodobě Rusko kritizuje, je rozšiřování členů NATO. Do aliance se po ruské agresi na Ukrajině naposledy rozhodlo vstoupit v loňském roce Finsko. Z Moskvy přitom zaznívá tvrzení, že „NATO slíbilo Rusku, že se po skončení studené války nebude rozšiřovat“. A i v tomto případě jde dle aliance o ruskou lež.
„Taková dohoda nebyla nikdy uzavřena. Dveře NATO jsou otevřeny novým členům od jeho založení v roce 1949. To se nikdy nezměnilo. Žádná smlouva podepsaná spojenci NATO a Ruskem neobsahovala ustanovení o členství v NATO. Rozhodnutí o členství v NATO se přijímají na základě konsensu všech spojenců. Rusko nemá právo veta,“ vzkazuje NATO s tím, že „myšlenka rozšíření NATO za hranice sjednoceného Německa nebyla v roce 1989 na pořadu dne, zejména proto, že až do roku 1991 stále existovala Varšavská smlouva“.
„Michail Gorbačov v roce 2014 v jednom rozhovoru řekl: ‚O tématu rozšíření NATO se vůbec nediskutovalo a v těch letech nebylo nastoleno. Říkám to s plnou odpovědností. Ani jedna východoevropská země toto téma nenastolila, a to ani po zániku Varšavské smlouvy v roce 1991. Západní představitelé ji také nevytahovali',“ upozorňuje Severoatlantické aliance na slova někdejšího prezidenta SSSR.
Fotogalerie: - Dny NATO v Ostravě
Organizace také dodala, že jednotliví spojenci nemohou uzavírat dohody jménem NATO a americký prezident Bill Clinton tak důsledně odmítl nabídku Borise Jelcina, aby se zavázal, že žádná z bývalých sovětských republik nevstoupí do NATO. „Nemohu přijímat závazky jménem NATO a sám nebudu v pozici, kdy bych vetoval rozšiřování NATO ve vztahu k nějaké zemi, natož abych to dovolil vám nebo komukoli jinému… NATO funguje na základě konsensu,“ uvedl tehdy Clinton.
Dodává, že pochybná je už samotná formulace o „rozšiřování NATO“, jelikož to své nové členy „neloví“ a nesnaží se expandovat na východ, nýbrž se o členství rozhodují samotné země, tak, jak se to nedávno stalo v případě žádosti již zmíněného Finska a Švédska, které na svůj vstup zatím čeká.
Organizace také pokládá za ruskou dezinformaci tvrzení, že by měla být „agresivní“. „NATO je obranná aliance. Nevyhledává konfrontaci a nepředstavuje žádnou hrozbu pro Rusko ani jiné země. NATO nenapadlo Gruzii. NATO nenapadlo Ukrajinu. To udělalo Rusko,“ připomíná s dovětkem, že „ NATO po mnoho let vyvíjelo značné úsilí o navázání strategického partnerství s Ruskem“.
Fotogalerie: - Stop ruské agresi
„Založili jsme Radu NATO-Rusko a spolupracovali jsme na různých otázkách, od boje proti narkotikům a terorismu až po záchranu ponorek a civilní nouzové plánování, a to i v období rozšiřování NATO,“ připomíná s tím, že Rusko tyto naděje na mírovou spolupráci zmařilo svým „stále agresivnějším chováním, od Grozného přes Gruzii a Aleppo až po Ukrajinu“.
Rusko se dle Severoatlantické aliance nemůže vymlouvat ani na to, že je pro něj „hrozbou rozmístění sil NATO“. Organizace podotýká, že s Ruskem i po anexi Krymu udržovala politický a vojenský dialog a „před agresivními akcemi Ruska v roce 2014 nebyly ve východní části Aliance rozmístěny žádné bojově připravené jednotky NATO“. Teprve v roce 2016 měly být vyslány čtyři mnohonárodní bojové skupiny do pobaltských států a Polska a ochrana území aliance posílila zejména až v reakci na ruské rozpoutání války na Ukrajině.
„Cvičení a vojenské nasazení NATO nejsou namířeny proti Rusku ani proti žádné jiné zemi. Mimo území NATO má Aliance mírovou misi KFOR v Kosovu na základě mandátu Rady bezpečnosti OSN a výcvikovou a asistenční misi v Iráku, která na žádost irácké vlády přispívá k boji proti terorismu,“ dodává NATO a upozorňuje, že Rusko má vojenské základny a vojáky v Gruzii a Moldavsku bez souhlasu jejich vlád.
Fotogalerie: - Ruský šrot na Letné
A tvrzení, že „NATO obkličuje Rusko“? „Rusko je geograficky největší zemí světa. Je téměř dvakrát větší než USA a Čína. Když se v dubnu 2023 k Alianci připojilo Finsko, pozemní hranice NATO s Ruskem se více než zdvojnásobila. I po vstupu Finska tvoří pozemní hranice Ruska se zeměmi NATO pouze 11 %,“ reaguje NATO.
„Rusko nikdo nezahnal do kouta. Je těžké obklíčit zemi s jedenácti časovými pásmy,“ doplňuje.
Aliance dále ujišťuje, že není pravdou, že by se Ukrajina nikdy nestala členem NATO a podotýká, že „NATO podporuje právo každé země, včetně Ukrajiny, zvolit si vlastní bezpečnostní uspořádání“. Ukrajina se tak má stát členem Aliance, až budou splněny podmínky pro její vstup a spojenci s tím budou souhlasit.
Fotogalerie: - Americký konvoj
V závěru pak došlo na tvrzení, že NATO „není defenzivní“, jelikož to mají dokazovat její operace v dalších zemích. NATO na to oponuje, že v bývalé Jugoslávii zasáhlo, aby prý „zastavilo krveprolití a zachránilo životy“. „V letech 1992-1995 provedlo NATO v Bosně několik vojenských operací, včetně vynucování bezletové zóny a poskytování letecké podpory mírovým silám OSN. Tyto činnosti byly nařízeny Radou bezpečnosti OSN, jejímž členem je i Rusko. Letecké údery NATO proti pozicím bosenských Srbů v roce 1995 pomohly připravit půdu pro Daytonskou mírovou dohodu, která ukončila válku v Bosně, v níž zahynulo více než 100 000 lidí. Od roku 1996 vedlo NATO v Bosně mnohonárodní mírové síly, jejichž součástí byly i jednotky z Ruska. V roce 2004 převzala tuto misi Evropská unie,“ tvrdí aliance. KFOR, pokračující mírová mise NATO v Kosovu, má dle ní mandát Rady bezpečnosti OSN (rezoluce RB OSN 1244) a „je podporována Bělehradem i Prištinou“.
Operace pod vedením NATO v Libyi v roce 2011 pak měla být podle tvrzení aliance „zahájena na základě dvou rezolucí Rady bezpečnosti OSN (rezoluce RB OSN 1970 a 1973), přičemž ani proti jedné z nich Rusko nevystoupilo“. „Rezoluce RB OSN 1973 zmocnila mezinárodní společenství ‚přijmout veškerá nezbytná opatření k ochraně civilního obyvatelstva a civilních obydlených oblastí ohrožených útokem‘. To NATO s politickou a vojenskou podporou regionálních států a členů Ligy arabských států učinilo,“ tvrdí Severoatlantická aliance v reakci na dezinformace, které se dle ní mají kolem ní šířit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radek Kotas
