Jedním z oznámených cílů nové vlády byla změna ve veřejnoprávních médiích. Ta zatím nemá ucelenou formu, od různých stran vládní koalice přicházejí návrhy sahající od pouhé změny financování přes sloučení ČT a ČRo až po úplné zrušení těchto veřejnoprávních médií.
Proti všem těmto návrhům se zvedl odpor z řad takzvané občanské společnosti, tedy Milionu chvilek pro demokracii, který proti plánům ANO a dalších stran protestuje v podstatě již od svého založení na konci minulého desetiletí. Ale také z řad pracovníků těchto veřejnoprávních médií. Na demonstraci Milionu chvilek pro demokracii promluvil například moderátor pořadu Tobogán na ČRo, Aleš Cibulka.
I v táboře odpůrců změn v ČT však panují spory, jak ukazují příspěvky bývalých pracovníků ČT Marka Wollnera a Nory Fridrichové, kteří protestují proti tomu, aby ČT zastupoval například výkonný ředitel ČT24 Michal Kubal.
Každopádně dnes s další výzvou přišel moderátor Daniel Stach. Již včera server Aktuálně.cz informoval, že zaměstnanci chystají svou vlastní výzvu a že měla být zveřejněna v 8.00. Na sociálních sítích pak byla publikována těsně před devátou.
Petice, pod kterou je v době psaní článku podepsáno necelých 1 800 pracovníků ČT a ČRo, začíná slovy: „Pro vás. Ne pro politiky.“ Pracovníci obou institucí se údajně obávají snah o ovládnutí veřejnoprávních médií. „Chceme být i nadále odpovědní veřejnosti, nikoliv politikům, ať už vládním, nebo opozičním. Současný model financování zaručuje nezávislost a stabilitu ČT a ČRo,“ prohlašují.
Jste pro zrušení poplatků pro ČT a ČRo?Anketa
Sám Stach pak popisuje své zkušenosti a svou práci: „Popularizuji vědu. Můžu, protože na to máme s kolegy podmínky. Jsme veřejnoprávní médium, a proto máme možnost vysílat v hlavním vysílacím čase tlumočený rozhovor s nositelem Nobelovy ceny nebo příběh přeživšího holokaustu. To, co děláme, by jinde než ve veřejnoprávním médiu nemohlo v takovém rozsahu a s takovým dopadem pro společnost vzniknout.“
„Spojili se redaktorky a redaktoři České televize a Českého rozhlasu. Bez šéfů. Vybrali si své zástupce a domluvili se na textu výzvy, za kterým společně stojíme. A včetně těch, které nejspíš neznáte, ale nemůže bez nich ani jedna instituce fungovat: editoři, technici, grafici… Ti, kteří společně tvoří média veřejné služby,“ prohlašuje následně. Jde prý o principy a přístup, které mají fungovat bez ohledu na to, kdo zrovna vede vládu nebo ČT a ČRo. „Věřím, že to, co děláme – nejen ve Vědecké redakci ČT – má smysl a přínos pro společnost,“ uvedl.
Petici šíří například zahraniční reportér ČT Jakub Szántó nebo právě již zmíněný spolek Milion chvilek pro demokracii. „Pracujeme pro vás v ČT a ČRo a chceme, aby to tak zůstalo. Pro vás, ne pro politiky,“ prohlašuje Szántó.
Je nás už bezmála dva tisíce, kdo zatím podepsali tuto výzvu. Pracujeme pro vás v ČT a ČRo a chceme, aby to tak zůstalo. Pro vás, ne pro politiky. pic.twitter.com/7DmK4cN5Xb
— Jakub Szántó (@JakubSzanto) February 10, 2026
Petici již okomentoval mediální analytik Štěpán Kotrba, který se o téma veřejnoprávních médií zajímá dlouhodobě a v komentáři se již vyjadřoval k předchozím iniciativám ze strany ČT. Kvituje deklarovaný cíl petice, tedy „Chceme být i nadále odpovědní veřejnosti, nikoliv politikům, ať už vládním, nebo opozičním.“ A dodává, že tomu doposud tak nebylo.
„Svět není černobílý. Veřejnost není polovina veřejnosti. Ani třetina veřejnosti. Je to celá veřejnost. Ne jen voliči Pavla... nebo Fialy, ale i voliči Babiše, Okamury nebo Macinky. Dokonce i voliči Kateřiny Konečné. Oni nejsou svoloč. Oni jsou občané. Oni jsou plátci poplatků. Nejen voliči podporující válku na Ukrajině. Ale i její odpůrci. Nejen stoupenci Bidenových demokratů, ale i stoupenci Trumpa. Nejen obdivovatelé Zelených, ale i ti, v kterých Green Deal vzbuzuje oprávněné obavy. Nejen příznivci NATO a EU, ale i jejich odpůrci. Ti všichni jsou VEŘEJNOST. A jejich souhlas a spokojenost jsou podstatné, aby veřejná služba byla skutečně tím, čím dle zákona být má, ne tím, čím dnes je,“ upozorňuje petenty.
„Polovina veřejnosti je s prací České televize nespokojená. Právem. Přitom jsou to její vlastníci a investoři. Bylo by dobré, kdyby tato pro přežití médií veřejné služby klíčová věta nebyla jen bezobsažnou deklarací, vzbuzující údiv a ironické poznámky, ale kdyby byla naplněna vyváženým obsahem, produkovaným zpravodajstvím a politickou publicistikou. Z obrazovky i z reproduktoru mají dle zákona znít informace ‚objektivní, ověřené, vyvážené a všestranné‘,“ říká pak s citovaným varováním, že existence veřejnoprávní televize není samozřejmostí.
K petici pracovníků se pro ParlamentníListy.cz vyjádřila bývalá ředitelka zpravodajství ČT Jana Bobošíková, která již jednu krizi v ČT zažila na vlastní kůži. „Svobodu slova nikomu neupírám. Zaměstnanci veřejnoprávních médií ale nejsou soukromí aktivisté. Pracují v institucích povinně financovaných všemi občany a jejich úkolem je informovat, ne politicky tlačit. Když vystupují kolektivně proti konkrétnímu vládnímu záměru, nejde o osobní názor jednotlivce, ale o institucionální nátlak. To je zásadní problém,“ říká.
„Za to, že dnes veřejnoprávní média nemají jasně vymezenou roli, ale nesou hlavní odpovědnost politici, kteří roky rezignovali na obranu principů svobody a demokracie a nehlídali hranice moci. Výsledek? Veřejnoprávní média dnes připomínají psa, kterého líný majitel nikdy nevzal na cvičák. Pes si pak myslí, že je pánem domu – ale chyba nebyla na začátku v něm,“ dodává.
Pro ParlamentníListy.cz se vyjádřila také mediální expertka Alena Mašálková. „Myslím si, že ta iniciativa by se měla spíše jmenovat ‚Pro nás. Ne pro vás.‘ A už by konečně měl někdo pracovníkům veřejnoprávních médií důsledně vysvětlit, že si ČT ani ČRo nemohou zprivatizovat. V textu je navíc několik zavádějících informací, klidně je označím za lži. Změnou financování nedojde k žádnému vládnímu ovládnutí těchto médií. Nedojde k tomu, že budou pod kontrolou vlády, je to ubohý argument,“ říká.
Podle ní se „pravdobijci“ z ČT a ČRo obávají veřejné kontroly jejich hospodaření NKÚ. „Neustále se ohánějí tím, že dojde z narušení nezávislosti a stability veřejnoprávních médií, ale ještě jsem neslyšela jediný relevantní argument, čím a jak,“ namítá.
Úsměvný jí přijde zejména poslední odstavec o chránění principů, na kterých veřejná služba stojí již desítky let. „Aby mohli něco bránit, tak by je v prvé řadě museli dodržovat. Už několik let neposkytují veřejnou službu dle Kodexu ČT a ČRo, a rozhodně nejsou pilířem demokracie. Za vlády Petra Fialy byli provládní hlásnou troubou, za vlády Andreje Babiše jsou opozičními médii,“ říká Maršálková.
Klade zmíněným médiím za vinu rozdělení společnosti a šíření strachu, zloby a nenávisti. „Ano, máme svobodu slova, měli bychom respektovat i jiné názory, ovšem veřejnoprávní média, jak je správně v iniciativě uvedeno, slouží občanům. Občané ve svobodných volbách dali hlasy politickým subjektům, které měly v programu změnu financování veřejnoprávních médií, občané si přejí tuto změnu. Já osobně celé toto dění kolem poplatků považuji za divadlo, šaškárnu, za snahu odvést pozornost od pro mě většího a hlubšího problému, a tím je kvalita obsahu vysílání ČT a ČRo, kvalita práce redaktorů a moderátorů. Toto musíme řešit,“ shrnula Alena Maršálková.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.







