„Mráz, který přichází z Kremlu, a zároveň globální oteplování,“ začal Moravec pořad stanovením dvou výzev, které dnes stojí před EU a tedy i před Českem. Poté připomněl slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, podle kterého „se NATO nachází ve stavu mozkové smrti“. Kvůli nepředvídatelnosti prezidenta USA Donalda Trumpa a kvůli invazi Turecka na severu Sýrie.
Jourová ve shodě s německou kancléřkou Angelou Merkelovou konstatovala, že Macronova slova byla příliš silná.
„Osobně si myslím, že bychom se měli vyvarovat všeho, že se v Kremlu bude slavit. Já si myslím, že toto byla pro Kreml dobrá zpráva. EU jasně říká, že NATO je náš dobrý partner, že nebudeme budovat paralelní strukturu, ale také to, že si občané přejí, aby se více investovalo do obrany,“ konstatovala Jourová.
Evropský rozpočet podle ní počítá s prostředky na budování společné obrany. Po roce 2020 by prý do této oblasti mohlo jít až 17 miliard eur. EU se podle ní musí vyrovnat se situací, kdy se americký prezident staví kriticky ke spolupráci v Evropě.
Fotogalerie: - Kocábův Vabank
Přibáň nabídl i trochu jiný pohled. Macronův projev lze číst také jako výzvu, abychom se svou bezpečností začali něco dělat, abychom se o ni začali více starat. „Emmanuel Macron chce vytvořit paralelní struktury, kde EU není náhražkou NATO, ale EU by mohla hrát v případných krizích daleko větší roli, než hraje doposud. Ale EU na to v tuto chvíli nemá. Když se podíváte na výdaje USA a Číny, tak evropské výdaje jejich hodnoty nedosahují,“ upozornil právní filozof.
I Přibáň věnoval pozornost Rusku. Ukazuje se podle něj, že Rusko chce být velmocí, kterou kdysi bývalo, ale ekonomicky je příliš slabé, tak se snaží ovlivňovat své okolí např. šířením dezinformací a podobnými metodami.
Měli bychom si prý ale také přiznat, že dnes žijeme v multipolárním světě, kde idea globalizace pokulhává. Stojí tu proti sobě USA, Rusko a Čína – a EU, která chtěla být výkladní skříní globalizace a silné občanské společnosti, si hledá novou roli.
Přibáň však také znovu zopakoval, že Rusko vojensky nestačí NATO a ekonomicky EU, takže na hrozby z Kremlu je třeba reagovat, ale reagovat adekvátně. „Já vůbec to riziko nepodceňuji a Vladimir Putin je člověk s myšlením KGB nebo FSB, ale je třeba na to reagovat racionálně,“ upozornil Přibáň
(Screen: ČT24)
Když se znovu dostal ke slovu generál Pavel, upozornil, že turecký prezident Recep Erdogan dlouhé týdny opakovaně říkal, co plánuje na severu Sýrie, ale v té době nikdo nepřišel s alternativou. Německá ministryně obrany přišla s alternativním plánem až po začátku invaze, což už podle Pavla bylo pozdě. Pak se nelze divit, že Donald Trump a Recep Erdogan jednají individuálně. „Protože jim nikdo nenabídl alternativu,“ pravil generál Pavel.
Psali jsme:
„Já se trochu obávám, abychom v EU nepřevzali tzv. twitterovou diplomacii, kterou uplatňuje pan Trump,“ varovala poté Jourová.
Přibáň konstatoval, že ve vztahu k Turecku selhala především německá diplomacie. K selhání prý došlo ve chvíli, kdy se jednalo o zadržování migrantů v Turecku. „Tady selhala především německá diplomacie, protože EU už měla připravený plán, který se velmi podobal modelu španělské migrační politiky na severu Afriky, ale v tu chvíli zahájila německá diplomacie vlastní jednání,“ upozornil právní filozof.
Pokud by byl politikem, postupoval by prý vůči Turecku razantněji. „Kdybych byl politikem, tak to zmíním. Tak zmíním, že pokud vy chcete otevřít hranice, tak mi můžeme zavřít finanční toky. Já bych řekl, že pokud chce Turecko být důvěryhodným partnerem, tak nemůže jednat tak, jak jedná,“ poznamenal Přibáň.
Jourová konstatovala, že budoucí Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyen může důrazněji reagovat na okolní hrozby.
Poté se ještě jednou vrátila k francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, který brání rozšíření EU o západní Balkán, a to podle Jourové není dobře, protože pokud tady neotevře svou náruč EU, může se stát, že se tyto země dostanou do sféry vlivu Ruska.
Hosté OVM zleva: Právní filozof Jiří Přibáň, generál Petr Pavel a eurokomisařka Věra Jourová. (Screen: ČT24)
Tady generál Pavel zvedl varovný prst. „Já bych rozhodně nedělal z francouzského prezidenta nějakého externího pracovníka Kremlu. Myslím si, že jeho pohled plyne z negativní zkušenosti s rozšířením EU o naše země,“ upozornil generál Pavel. Konstatoval, že V4 je dnes v EU hodně kritickým uskupením a Macron se obává, že po rozšíření EU by se tábor kritických zemí, které nenabízejí pozitivní řešení, ještě rozšířil.
Je špatně, když politici nadávají novinářům ČT, např. z pořadu 168 hodin?Anketa
Pavel to přikládá tomu, že politici o EU mluví v poslední době přece jen o něco pozitivněji než před pár lety.
V Maďarsku či v Polsku se staví k EU lidé kritičtěji, protože EU upozorňuje na tamní problémy v justici či v oblasti snahy o ovládnutí různých institucí. Přibáň konstatoval, že i v Česku máme s justicí určité problémy, např. byl vyměněn ministr spravedlnosti v době, kdy byl předseda vlády stíhanou osobou, ale pořád jsou naše justiční problémy o řád menší než právě v Polsku a v Maďarsku.
Naším problémem však prý je, že v nových členských státech EU se zpochybňují nepsaná pravidla, podle kterých instituce fungují. Zpochybňují se např. nepsané ústavní zvyklosti. To se ve Francii či Velké Británii neděje. Tam podle Přibáně občané spoléhají, že ať už zemi povede sebevětší populista, neodváží se porušit zákon a vytáhnout do boje proti klíčovým institucím.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
