„Určitým faktorem státnosti je, že stát má zahraniční politiku. „Jakou ji má, už je druhá věc. Ale určitá zahraniční politika tam je a jejím výrazem je schopnost toho státu budovat a udržovat ozbrojené síly a bezpečnostní složky. Protože armáda a zahraniční politika spolu velmi úzce souvisí. Jelikož stav armády určitým způsobem odráží stav zahraniční politiky státu,“ zahájil Štefec.
„Hned na začátku řeknu na rovinu, že stav armády České republiky, respektive takhle, začnu asi tím, že stav zahraniční politiky České republiky je značně tristní,“ uvedl Štefec. „A pochopitelně armáda se nějakým způsobem, ten její stav projevuje stejně,“ dodal.
Následně Štefec vyzvídal od diváků, co je to armáda. „Víte, armáda je to samé, jako když si na barák pořídíte zámek,“ vysvětlil poté.
„Je to složka, kterou ani nevnímáte, pokud si nezabouchnete a nezapomenete si klíč. Je to složka, nástroj státu, kterým stát zajišťuje svoji bezpečnost,“ dodal.
Pak hovořil o pomyslné smlouvě mezi státem a občany. „Armáda je principielně smlouva mezi státem a občany,“ uvedl.
„Tahle smlouva v České republice příliš nefunguje. Z jednoho prostého důvodu. Občané, aniž by nějakým způsobem měli možnost do toho kecat, byli zbaveni části plnění té smlouvy vůči státu.“
Měl přitom na mysli zrušení vojenské přípravy a vojny, jak vysvětlil posléze. „Není to jenom o tom být bráněn, ale i o schopnosti bránit sebe, své rodiny, svou obec a svou zem,“ vysvětlil.
Bez ohledu na to, co se říká, že tady to patří Němcům, tady to Číňanům. My jsme se tady narodili. Tady žili naši předci a my bychom měli být schopni bránit to, co vytvořili, a bránit samozřejmě i sami sebe,“ dodal.
Pojem „civilní člověk“ je podle Štefce krásná věc. „Ale co potom jako civilní člověk budu dělat, když se ocitnu uprostřed pekla, v němž se skutečně můžu ocitnout velmi rychle,“ uvedl. „Viz. Donbas, viz. Sýrie, viz. Libye, prosperující země, které se z měsíce na měsíc proměnily v peklo pro lidi, kteří v nich žijí,“ uvedl.
„Armáda je jedna z pojistek, které tomu státu pomáhají zabraňovat těmto věcem, aby vůbec nastaly. Armáda je v mnoha případech jedinou organizovanou složkou, která může a je schopna zajišťovat například zásobování v případě, že dojde k velkým katastrofám,“ dodal.
Podle Štefce by měla armáda být vybavena například na to, aby dokázala zajistit přepravu potravin, uvedl s tím, že česká armáda na toto bohužel vybavena a připravena není. „Aby dokázala rozvinout polní nemocnice v případě, kdy dojde k obrovským epidemiím, ke kterým dojít reálně může a v afrických zemích je to typické.“
Připomněl i velké povodně v Praze. „Málokdo ví, že v roce 2002 byla Praha v podstatě jeden jediný den od vyhladovění, protože stát v té době nedokázal zajistit zorganizování nouzového systému přepravy a dopravy potravin,“ dodal.
Podle Štefce se nikdo nestaral o to, aby Praha měla v případě nouze vytvořený systém pro zásobování potravinami. „A víte, co se říká? Naši civilizaci dělí od chaosu jediný oběd. Vždyť je to pravda, nebude jídlo jeden den, supermarkety budou vykoupeny, co se stane dál?“ uvedl Štefec.
„Budeme sedět doma a čekat, až nám dojde kečup? Já mám vzduchovku, já si můžu nastřílet kosáky a vrabce,“ uvedl. „Než mi ji Evropská unie zakáže samozřejmě,“ dodal.
Branná povinnost podle Štefce byla součástí smlouvy mezi státem a občany celé tisíce let. „Mladí muži odcházeli od maminek do domu mužů, kde se učili různé mužské tajnosti jako třeba, jak zacházet s oštěpem, abych se jím nepropíchl, nebo s mečem, aby si s ním neusekl ruku,“ uvedl.
„Dnes jako stát nemáme mladé muže, kteří by byli schopni bojovat, kteří by byli schopni v případě potřeby zacházet se zbraněmi a bránit sebe a své rodiny,“ kritizoval současný stav.
Podle Štefce má armáda dvě funkce: obrannou a také expanzní v případě, že má stát úmysly nějak či někam expandovat. „V případě, že má stát zájem nějaké území dobýt, vstoupit tam a zajistit tam pořádek,“ vysvětlil Štefec, jak to myslel.
V České republice podle Štefce role armády ustoupila do pozadí. „Lidé jí hodně věří, jak jsem se dočetl, ačkoliv vědí, že ta armáda není schopná bránit území České republiky, o nějaké expanzi ani nemluvím. Účast v misích v žádném případě není expanze. Takže ta armáda naše tohohle schopna není a odráží to i vztah české armády k lidem v České republice a pojetí politiky jak zahraniční, tak bezpečnostní“
Prakticky všech zemí NATO, ponejvíce těch, které v minulosti patřily do obranného paktu tzv. Varšavské smlouvy, se podle Štefce týká, že se v určitém momentě zdejší armáda změnila z nástroje sloužícího k obraně občanů v nástroj k obraně zájmů určitých korporátních skupin k získávání peněz ze státního rozpočtu. „Jedna z primárních rolí armády České republiky je v současnosti tato,“ uvedl Štefec.
„To znamená, že existují konkrétní zájmové skupiny, které prostřednictvím armády získávají přístup k penězům,“ uvedl s tím, že to není jen český problém. „Navenek to nevidíte, ale když znáte ten problém do hloubky,“ uvedl s tím, že Česká republika často nakupuje zbraně dráž než ostatní státy.
„My jsme se dneska dostali do situace, kdy máme vlastně armádu, ale ta armáda není armáda. Je to tak nazývané, ale je to skupina ozbrojených lidí, která ale nedokáže ubránit Českou republiku, přestože jí to ukládá zákon,“ uvedl.
Armáda České republiky se podle Štefce má podle zákona připravovat na obranu a hned vzápětí spolupůsobit v rámci zahraničních operací jako spojenec. „A on to je právě problém, protože koho si budete hledat za spojence, budete si hledat někoho, kdo je zhruba stejně silný jako vy. Pokud si chcete někde kňučet v koutě, no tak si zalezte do kouta a kňučte tam s ním. Jestliže ale armáda České republiky nedokáže ubránit svoje území... A podotýkám, že úplně stejně jsou na tom skoro všechny armády NATO včetně německé,“ uvedl.
Záznam celé přednášky Jaroslava Štefce můžete zhlédnout na YouTube kanálu Raptor TV ZDE
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
