„No, tak tady nejde úplně aplikovat pandemický plán, který vznikal na základě předpokladu Světové zdravotnické organizace, ty pandemické plány se upravovaly, nicméně stále ta pandemie chřipková je výrazně odlišná od té pandemie současné, to znamená, tady my jsme postupovali podle toho, co bylo postupně připravováno na základě analýz, které vycházely ze zahraničních zkušeností a z nástupu jednotlivých případů u nás, a myslím si, že v řadě těch opatření jsme byli téměř prioritně na světě...“ sdělil Prymula, ale Tvarůžková jej přerušila. Nezajímala ji restriktivní opatření, ale koordinace. „Když vidíme, jak se mění i to personální obsazení v podstatě v průběhu, je evidentní, že se tedy Česko učilo, jak s tím pracovat, až za pochodu?“ zeptala se.
„Tak, to já si nemyslím, tady je dvojí legislativa a my jsme ze začátku dominantně pracovali podle zákona 258 o ochraně veřejného zdraví, dnes je tady vlastně situace nouzového stavu a krizové legislativy. A to, jakým způsobem ten krizový štáb byl doplněn, tak je otázkou, jestli to vede k jeho zfunkčnění, nebo nikoliv, protože teď je to orgán poměrně široký a je velmi diskutabilní, jestli na poli nějakých 35, 40 lidí je možno efektivně řídit takovýto, takovouto strukturu,“ odvětil Prymula s tím, že v otázce, kdo měl štáb řídit, nezáleželo na něm. Tvarůžková se ale nedala a na stejnou věc se ptala dál.
„Podle vás je tedy jedno, kdo řídí Ústřední krizový štáb, anebo není?“ ptala se. „No, tak není to jedno, v té struktuře tak, jak je krizový stav ustanoven, tak je to většinově ministr vnitra, v těch systémech, to znamená proti tomu já nic nemám a já říkám, já jsem zodpovídal za tu odbornou část a nadále za ní zodpovídám,“ řekl rázně. Tvarůžková se však ptala dál. „A bylo tedy chybou, že jste ho neřídil od počátku, když se zeptám naposledy na to samé?“ zeptala se.
Psali jsme:
„Já nevím, proč se ptáte naposledy na to samé, protože...“ odvětil Prymula. „Protože jste mi ještě neodpověděl na to, jestli to byla chyba, nebo nebyla,“ sdělila Tvarůžková. „Já si to nemyslím, že to bylo chybou,“ zareagoval Prymula.
„Když se podíváme na ty modely, které tady jsou, tak je třeba říci, že to jsou pouze čísla o zachycených pozitivních jedincích. My si myslíme, že se tady pohybuje zhruba o 30 % osob více na ty počty, které tady jsou vidět, ale když se podíváme na tato čísla ze světa, tak tady se může stát, a je to velmi pravděpodobné, že tam, kde ten systém se dostává do těch vysokých čísel, tak je logické, že všechny tyto případy testovány nejsou, protože na to není testovací kapacita, takže ta čísla tam se výrazně liší od reality. My maximálně tady máme 30 % těch případů, které nejsou klinicky zřejmé,“ poznamenal Prymula. Dodal, že plošné testování možné není, ale budou se testovat určité vzorky obyvatelstva. A hovořilo se i o chybovosti testů, kdy se Prymula snažil vysvětlit, jak to celé je.
„Ty rychlé testy mají určitou míru přesnosti a jsou méně přesné než ty testy dlouhodobé, to se týká i RNA testů, takže s přesností třeba 20–30 %, my logicky ty testy můžeme používat, protože to nejsou testy záchytné, ale jsou to testy orientační, kdy zjišťujeme, jaká je situace,“ uvedl Prymula.
„To znamená podle vás, že jsou natolik věrohodné, aby skutečně vám daly přesnou výpověď o tom, nebo alespoň tu nejlepší možnou výpověď o tom, jaká je skutečná situace, co se týče právě nemocnosti nebo promořenosti?“ zeptala se Tvarůžková. Prymula se však bránil, že jej moderátorka manipuluje někam úplně jinam. „Já se vás ptám,“ oponovala moderátorka. „Ne, ale tak neříkejte, že chceme přesně, my přesně nechceme, protože žádné testy přesné nejsou,“ odvětil Prymula.
Závěrem pak hovořil o projektu chytré karantény, která byla spuštěna v Jihomoravském kraji. „Na základě vyhodnocení jí chceme aplikovat po celém území tak, aby po Velikonocích mohla být aplikována plošně a už fungovala, a na základě toho budeme schopni rozvolnit ta plošná opatření, která jsou samozřejmě hodně restriktivní a v určitém módu je budeme postupně uvolňovat,“ uzavřel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: vef
