Exposlanec Jiří Dolejš hovořil v podcastu Bída s Nouzí o tom, jak letos skončil po 35 letech v KSČM. „Nejsem člen KSČM. Lidé říkají, že člověk může být komunista bez stranického průkazu. A je určitě spousta lidí se stranickým průkazem, kteří komunisty nejsou. Dokonce se tak možná ani necítí,“ řekl Dolejš, jenž byl podle moderátora z KSČM vyloučen za dlouhodobou kritiku spojení se Stačilo!, protože podle Dolejšova názoru nejde o levicové hnutí.
„V demokratické společnosti jsou názory povoleny. Můj názor není v rozporu se stanovami. Pokud vedeme spor o hnutí Stačilo!, tak to není spor o program KSČM,“ řekl Dolejš, jenž byl ze strany vyobcován s vágním upozorněním na program a stanovy strany.
Základní program KSČM podle něj vznikl už v roce 1992. „Někdejší státostrana se rozhodla, že se promění v zásadních programových parametrech. Ten text ve své době byl zásadním přelomem,“ řekl exkomunikovaný komunista a připomněl, že se na redakci tohoto programu podílel.
Fotogalerie: - Konečná a Maláčová
Komunisté se tehdy podle něj přihlásili k pluralitě politické i ekonomické, jasně deklarovali vůli rozejít se se stalinismem a brežněvismem. „Je to programový rozchod se státostranou, která vládla pomocí ideologického mocenského monopolu policie, včetně tajné policie. Chápal jsem to jako podmínku legitimizace radikálně levicové strany,“ uvedl expolitik a dodal, že radikalismus není nic špatného, protože míří na podstatu, na kořen věci. Těšit se na svět, který bude lepší než ten, v němž žijeme, je podle něj přirozená lidská potřeba. „Radikální není špatný. Je špatné být nedemokratický, vracet se k autoritářským, totalitním způsobům,“ zdůraznil Dolejš.
Připustil, že objednávka aktualizovat původní program z roku 1992, existuje už nejméně deset let, přesto program pořád platí. „Názorové proudy se neshodly. Jeden urputně bránil reformní rozměr – destalinizaci a demokratizaci strany. Tak je to v programu a stanovy se samozřejmě hlásí k programu,“ zdůraznil Dolejš.
Historický program však není podle něj všemi zastáván. „Někteří ho vnímali jako dobovou taktiku. A teď je podle nich zase čas navrátit se do určitých kolejí. Neříkám do stejných. Ale navázat na některé věci, na které bychom z mého pohledu navazovat neměli. Identita srpu a kladiva slábne, protože lidé, kteří v tom vyrůstali, odcházejí, umírají. Hledalo se nové ideologické náboženství, které by přineslo novou energii – energii boje. A bohužel místo moderní demokratické levice se ta energie často hledá jinde, a to v proudu konzervativně nacionálním. Vystrašení lidé s obracejí do minulosti, k tradicím, k nimž mohou být počítány i tradice z 19. století, kdy se konstituovaly národní státy a silnou součástí ideologického boje byl boj mezi národy. To je v lepším případě anachronismus, v tom horším je to škodlivé,“ soudí exkomunikovaný komunista.
Generační spor mezi komunisty?
Kotvou politické strany by podle Dolejše měl být její program. „Členové pochopitelně hledají motivace různým způsobem. Pro mnohé byla příslušnost ke KSČM do jisté míry útěchou, že nezradili, že se nerozešli se svou vlastní minulostí. Tuto útěchu může strana servírovat lidem starším, ale určitě to nemůže být páteří jejího programového směřování. Neexistuje subjekt, kde všichni mají homogenní ideologické přesvědčení. Lidé jsou různí a míra shody se vymezuje politickým programem. Patří k tomu respekt k různým názorům, protože názory se vyvíjejí. Jakmile názor potlačím a nařídím jenom jeden názor, tak omezím vývoj a ideologický základ, to jádro zamrzne a není schopné dalšího vývoje,“ domnívá se Dolejš.
Obává se, že transformační program KSČM z 90. let zamrzl. „Lidé zestárli a strana začala ideově stagnovat. Transformační kurz se zastavil. Strana hledala záchranu v populistických poťouchlostech, které na levici nepatří,“ řekl Dolejš.
Připouští, že už slovo „levice“ je problematické. „Oficiální propagandou byla levice ztotožňována s někdejší KSČ. To se lidem nelíbilo. Dokonce znám spoustu členů strany, kterým se to taky nelíbilo,“ uvedl exkomunikovaný komunista.
Fotogalerie: - Srpnová pieta u rozhlasu
Pravici a levici připodobnil k páru rukou. „Když si jednu uřízneme, těžko zatleskáme,“ zdůraznil Dolejš a dodal, že dělení na levici a pravici považuje za přirozené. Připomněl, že v 90. letech se levice rozdělila na sociální demokracii a KSČM, což mělo historické příčiny.
„Sociální demokraté se mohli znovu přihlásit ke svému přesvědčení. Byla obnovena sociální demokracie s celou svou dlouhou historickou tradicí. Komunisté to měli naopak. Tam nebyl prvek navazování kontinuity, ale spíše její rozvazování, tedy diskontinuita. KSČM se oddělila od značné části své minulosti, od autoritářské minulosti. Oba póly se sblížily. Mezi komunistou a sociálním demokratem nebyl zásadní rozdíl, pokud oba směry chtěly uplatňovat demokratické metody, pokud pochopily, že evropský rozměr politiky je samozřejmý. Kreml už pro ně nebyl ten, který dělí a odkud občas přijde mráz,“ řekl Dolejš a dodal, že KSČM se tehdy alespoň programově podařilo vymanit z dosavadních mocenských praktik.
Která opoziční tvář zatím dělá nejlepší kampaň?Anketa
KSČM na křižovatce
Autoritářské systémy, které v minulosti chtěly lidem ordinovat blaho, dopadly přesně naopak. „Jsem idealista, ale sebereflexe prostřednictvím rozumu je důležitá,“ uvedl Dolejš. Pragmaticky idealistických straníků podle něj bylo v 90. letech víc. Pokus o transformaci KSČM však selhal. „Ubylo racionálních idealistů a zbyli lidé, kteří ve straně hledají útěchu, tíhnou k moci a jsou hypnotizováni ideologiemi, které na levici nepatří,“ soudí Dolejš.
Ztráta potenciálu rozvoje KSČM podle něj dostala komunisty na křižovatku. „Jsme si vědomi, že sami nemůžeme. Srpy a kladiva to už neutáhnou. Neutrálnější třešně jsme si sami zrušili a vrátili jsme se k hvězdám. Ale to je marketing, za tím není obsah,“ řekl expolitik.
Strategickým krokem by podle něj mělo být začít se spojovat, přestat si hrát na propast mezi komunistickou a nekomunistickou levicí. „Rozumní lidé mohou vytvořit určitý základ pro odražení se levice do moderní doby,“ zdůraznil Dolejš.
Souhlasí s tím, že po podzimních volbách by měla být svržena vláda Petra Fialy. Komunisté by však neměli být jen užitečnými idioty Andreje Babiše. Upozornil, že u hnutí Stačilo! dominují populistická témata. „Architekti hnutí Stačilo! mají hlavní cíl dostat se do parlamentu, aby mohli zobchodovat svou pozici s Andrejem Babišem,“ upozornil někdejší poslanec.
Babišovo hnutí je podle něj pravicové. „Babiš je oligarcha, který chápe, že může sbírat body čistým populismem. V evropském prostoru má blízko ke krajní pravici,“ varuje Dolejš.
Fotogalerie: - Maláčová před úřadem práce
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte s názorem Jiřího Dolejše, že komunisté mohou v podzimních volbách posloužit jako užiteční idioti Andreje Babiše?
autor: Naďa Borská
