Chcete, abychom od roku 2035 dávali na zbrojení alespoň 3,5% HDP?Anketa
Pro porovnání – takto nízké hodnoty naplnění kapacit v tuto chvíli v posledních pěti letech byly akorát v roce 2021, před začátkem energetické krize i válkou na Ukrajině, a pak v letech 2022 a 2025. Zatímco v roce 2022 se následně podařilo zásobníky plynu i navzdory výpadkům dodávek energetických surovin z Ruska naplnit, vloni jejich kapacity nepřekročily 83 %. A to se přitom ještě Evropa mohla spoléhat na dodávky plynu z Blízkého východu.
Je tak zřejmé, že letos čekají Evropu při hledání zdrojů k naplnění svých zásobníků před zimou nelehké chvíle. S blokací Hormuzského průlivu a cílem odpoutat se naplno od ruských dodávek zemního plynu totiž nemá příliš na výběr a musí se spoléhat na dvojici výhradních dodavatelů – Norsko a USA.
Fotogalerie: - Energetický mix
Právě Norové pomáhají státům Evropské unie saturovat spotřebu plynu nejvíce a vloni se podíleli až na 31 % veškerých dodávek a zajišťovali většinu zemního plynu převzatého skrze plynovody. Spojené státy coby stále důležitější energetický partner je dohánějí s dovozem překračujícím již více než čtvrtinu celkového objemu dodávek do Evropy a zajišťují nejvíce importu zkapalněného zemního plynu.
Třetí je stále Rusko, které se vloni podílelo na 12 % veškerých dodávek a i letos pokrývalo během prvního kvartálu 9,8 % objemu přijatého zemního plynu a až 17,3 % dodávek zkapalněného plynu. Evropská unie se přesto nevzdává cíle vyšachovat Rusko zcela a skrze nařízení o plynu REPowerEU chce do konce roku 2026 plně ukončit dovoz ruského LNG a dovoz ruského plynu plynovodem nejpozději do 30. listopadu 2027.
V prvním čtvrtletí roku 2026 bylo přitom Rusko hned po Spojených státech (57,4 %) druhým největším dodavatelem zkapalněného zemního plynu (LNG) do EU (17,3 %) a otázkou je, nakolik se ve zbytku roku bude moci podílet na dodávkách do Evropy přes pokračující íránskou hrozbu třetí největší importér LNG – Katar (6,6 %).
U zemního plynu dodávaného plynovody již Rusko (9,8 %) v prvním čtvrtletí dokázalo přeskočit Alžírsko (18,5 %) a za výrazné se dají označit i dodávky plynovodem z Ázerbájdžánu (8,1 %).
Snížení poptávky dle Bruselu zlepšuje naši konkurenceschopnost
Je Petr Macinka arogantní?Anketa
Podotýká, že loňská situace, kdy se zásobníky nepodařilo naplnit v souladu s 90% cílem EU, nebyla rizikem, a za „stabilní“ vidí Komise i letošní situaci, byť dodává poznámku, že letos je úroveň doplňování zásob „pod průměrem za posledních 5 let“.
Brusel příliš neočekává, že se podaří cíle naplnit, a má spíše za to, že mnohé země potká opakování loňského scénáře. Už nyní proto vyzývá, aby si státy požádaly o výjimku, kterou platnost nařízení o skladování plynu umožňuje. V období od 1. října do 1. prosince po její aktivaci stačí mít v zásobnících 80 % naplněných kapacit a Komise může „v případě přetrvávajících nepříznivých tržních podmínek“ snížit požadované množství ještě o dalších 5 %.
Fotogalerie: - Příjezd eurohonorace
Některé státy tak zřejmě budou mít letos v zásobnících ještě méně plynu než v loňském roce. „Vzhledem k současné volatilitě na globálních trzích s energií Komise vyzývá země EU, aby využily ustanovení o flexibilitě v nařízení a zvážily snížení svého cíle plnění na 80 % co nejdříve v plnicí sezóně, aby účastníkům trhu poskytly jistotu a ujištění,“ píše Brusel ve svém doporučení snížit cíl.
Bývalý předseda představenstva Pražské plynárenské Pavel Janeček pro ParlamentníListy.cz podotýká, že aktuálně čelíme situaci, kdy jsou zásobníky plynu na nejnižších úrovních od roku 2022, kdy došlo k diskontinuitě dodávek zemního plynu skrze potrubní infrastrukturu.
Důležité je podle energetického experta rozlišovat také situaci na úrovni jednotlivých evropských zemí. „V současné době z celkového pohledu vypadá stav zásobníků dobře, nicméně pak tu máme Francii, která se stává značným problémem, Nizozemsko, které je také v problémech – stejně jako Česká republika a Slovensko. O tom vůbec není sporu. A ten problém se prohlubuje,“ zmiňuje.
Samotný bruselský 90% cíl naplnění kapacit pak označuje Janeček za od počátku nesmyslný, jelikož svou situaci musí řešit každý stát samostatně. „Žádné celoevropské řešení neexistuje, to se několikrát ukázalo – speciálně v této otázce plynové bezpečnosti,“ uvádí. Upozorňuje, že naprostá většina lodní dopravy energetických surovin skrze Hormuzský průliv byla zastavena i před aktuálním znovurozhořením bojů USA s Íránem a Evropa tak aktuálně již nemá žádnou relevantní alternativu k americkému zkapalněnému plynu. „A všimněte si, že Amerika jako taková dodává dneska tomu, kdo zaplatí nejvíc, což je v současné době Latinská Amerika a jihovýchodní Asie. Evropa už aktuálně není ani většinovým odběratelem Amerikou exportovaného zemního plynu,“ komentuje pozici starého kontinentu.
V opozici k rostoucímu významu Norska a Spojených států podle Janečka i přes snahu dojednat nové dodavatele není příliš možností na výběr. Zmiňuje snahu stávající české vlády a zejména vicepremiéra Karla Havlíčka dojednat dvě miliardy metrů krychlových plynu z Ázerbájdžánu, avšak připomíná, že jde o kontrakt, který by mohl začít nejdříve až po roce 2028, a to ještě v optimistickém případě. „Myslím, že prostě máme velký problém,“ připojuje proto k nynější situaci.
Fotogalerie: - Jednání vlády
Za plyn si Evropa bude muset připlatit
Přestože nemusí výpadek dodávek ze zemí Blízkého východu pro Evropu vypadat na první pohled příliš drasticky, jelikož jde o množství, které není nikterak stěžejní, hlavní překážka může spočívat v otázce, kolik budou muset Evropané za plyn kvůli situaci zaplatit.
Problémy s nedostatkem plynu se kvůli blokaci Hormuzu totiž na rozdíl od Evropy dotýkají znatelněji jiných států, zejména v Asii, které budou muset narychlo hledat nové dodavatelské partnery i u států aktuálně dodávajících do Evropy, což může výrazněji šponovat ceny energií, a Evropě v takovém případě nezbyde nic jiného než pro zajištění svých kapacit ostatní země v době zvýšené poptávky „přeplatit“.
Aktuálního stavu si všímá Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), která dohlíží na evropský trh s energiemi, a uvádí, že EU bude letos v létě potřebovat výrazně vyšší dovoz zkapalněného zemního plynu, aby doplnila vyčerpané zásoby plynu před zimou. Pro cílové hodnoty by mělo jít o navýšení importu LNG až o přibližně 13 %.
Fotogalerie: - Ve sklárně Moser
Situaci však komplikuje nárůst cen a ACER uvádí, že přes „relativně omezený“ přímý dopad omezení dodávek, jelikož katarský plyn vloni tvořil asi jen 8 % dovozu, „některé členské státy jsou stále vystaveny rizikům více než jiné“ a „trh je i nadále vysoce vystaven globální cenové dynamice a konkurenci o dodávky, zejména s Asií“.
Instituce uvádí, že pokud by se naplnil její pozitivní scénář, kdy nebude docházet ke krácení dodávek LNG a ještě navíc by k nám proudil bez přerušení i ruský plyn, Evropa by se mohla dostat před zimou až na 92% naplnění zásobníků. V případě, že dojde k narušení dodávek LNG i narušení dodávek z Ruska, pak by před zimou v Evropě bylo jen 70 % plynu v zásobnících. A ACER opět zdůrazňuje, že by problémy pocítily některé regiony i silněji.
„Doplňování zásobníků by se v nadcházejících měsících mohlo stát náročnějším. Nepříznivé cenové rozpětí mezi zimou a létem, postupné ukončení krátkodobých ruských smluv na LNG a plynovodní dopravu v rámci nařízení REPowerEU a pokračující volatilita v důsledku konfliktu na Blízkém východě omezují nabídku dostupnou pro skladování a zvyšují tlak na urychlení doplnění plynu před listopadem,“ zmiňuje agentura.
FOTO: Vývoj importu zemního plynu plynovody (horní tabulka) a zkapalněného zemního plynu (spodní tabulka). Zdroj: Eurostat.
Nejistotu mezi zeměmi také vyvolává postoj EU směrem ke klimatickým pravidlům týkajícím se metanu. Státy čekají, zda Komise vyslyší výzvu vedenou Českou republikou a Slovenskem, která požaduje, aby se dočasně upustilo od pravidel sankcí za metan, kvůli nimž USA, Katar, Alžírsko a Nigérie hrozí omezením dodávek, pokud by se zvýšily jejich náklady.
„Zjevně na tom někdo vydělává“
Schvalujete, že Ústavní soud nařídil vládě vzít Pavla na summit do Ankary?Anketa
Evropa dle něj příliš prostoru pro manévrování nemá. „My jsme z jedné závislosti na Rusku a východních dodavatelích přešli na závislost na Spojených státech a ukazuje se, že v podstatě ‚money talks‘ – pokud je plynu málo, tak cena jde nahoru. Tak to prostě je,“ popisuje Janeček, že Evropa nemá moc možností, jak na toto reagovat.
Dodává, že při aktuálním summitu v Ankaře bychom se namísto toho, „jestli někdo posvačil, nebo neposvačil společně“, měli zaměřit na sdělení ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, který spílá Íránu a oznámil konec příměří, avšak zároveň vypustil zmínku o pokračujících vyjednáváních. „To je úplně klíčová věta podle mě. On na jednu stranu verbálně útočí a říká, že je konec příměří, ale že nechává svoje vyjednávače vyjednávat. No tak pojďme se zabývat tím, co se vlastně děje. Ceny jsou rozhoupané a zjevně na tom někdo vydělává,“ uzavírá expert na energetiku.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte, že se stáváme energeticky závislými na USA?
