Který z uvedených lídrů má vaši největší důvěru?Anketa
Od pátku již pobřežní stráž země zachránila v rámci jiných operací přibližně 2 tisíce lidí a i přes snahu italského kabinetu zamezit nelegální migraci počet migrantů připlouvajících do Itálie ve srovnání se stejným obdobím loňského roku prudce vzrostl.
Server euronews.com s odkazem na nedávnou zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí, že byl počet migrantů připlouvajících k italským břehům od ledna do března více než třikrát vyšší než ve stejném období loňského roku.
Podle agentury OSN se v prvních třech měsících roku dostalo do Itálie po moři přibližně 26 800 migrantů, zatímco v roce 2022 jich bylo 6400. Jen v neděli se na sicilském ostrově Lampedusa, který je často považován za bránu Evropy ve Středozemním moři, vylodilo téměř 1000 lidí. Den předtím na ostrov dorazilo 679 migrantů.
Fotogalerie: - Muzeum imigrace
Imigrační centrum na Lampeduse, které má podle italské tiskové agentury ANSA kapacitu asi 400 osob, bylo o velikonočním víkendu přeplněno více než 1880 migranty a situace na malém ostrově tak začíná tamním obyvatelům připomínat tu, která nastala během vrcholu migrační krize v roce 2015.
Podle zprávy UNHCR pocházelo přibližně 58 % všech příjezdů do Itálie po moři v období od ledna do března z Tuniska; následovala Libye s 38 % příjezdů. V loňském roce 51 % migrantů překračujících moře odplulo z Libye a z Tuniska 31 %.
Agentura Frontex ve své zprávě upozornila, že jen přes centrální Středomoří se v prvních dvou měsících letošního roku pokusilo dostat téměř 12 tisíc migrantů, což je dvakrát více než před rokem. V únoru se počet odhalených přechodů hranice na této trase oproti stavu před rokem ztrojnásobil a agentura eviduje až 7 tisíc záznamů o nelegální vstup do Evropy. Nejvíce migrantů přišlo z Pobřeží slonoviny, Guineje a Pákistánu.
Také Tunisko trápí „hordy nelegálních migrantů“. Půjdou prý do Evropy
Migrační krizi aktuálně zažívá také Tunisko, kde má být podle euronews.com odhadem 30 tisíc až 50 tisíc subsaharských migrantů. Mnozí z nich po příjezdu do Tuniska podle serveru odcházejí do Evropy, a to i kvůli špatnému zacházení, kterému v této zemi mají čelit.
V únoru tuniský prezident Kais Saíd subsaharské migranty obvinil z toho, že jsou součástí „zločinného plánu na změnu demografického složení v Tunisku“ a chtějí oslabit tamní kulturní prostředí včetně arabské islámské identity země.
Fotogalerie: - U německých sousedů
„Hordy nelegálních migrantů“, které se často snaží dostat skrze Tunisko do Evropy, jsou podle Saída v jeho zemi zodpovědné za „násilí, kriminalitu a nepřijatelné činy“.
Podle euronews.com se kvůli tomuto naladění k ilegálním migrantům v Tunisku – a i vzhledem k tomu, že v něm mají přibývat rasistické a nenávistné projevy vůči subsaharským migrantům – očekávatelné, že se brzy „vydají k evropským břehům“.
Drastické zvýšení nelegální migrace, zní z Německa
Problémy se zvýšenými migračními tlaky přitom nehlásí jen přímořské státy. Nelegální migrace prudce roste také do Německa. V lednu a únoru tohoto roku bylo v sousední zemi podáno již celkem 54 333 žádostí o azyl, což je o 85 procent více než v předchozím roce. Migranti se podle německé policie do země dostávají zejména východní cestou přes Rusko, Bělorusko a Polsko. Kromě toho pokračuje příliv uprchlíků námořní trasou ze Středomoří přes Itálii.
Nelegální migrace do Německa se podle interního dokumentu spolkové policie, na nějž poukázal deník Bild, drasticky zvyšuje. Zatímco v loňském roce bylo v Německu podáno 226 tisíc žádostí o azyl, už za první dva měsíce tohoto roku požádalo o azyl přes 54 tisíc osob.
Otázka migrace je v EU horkým tématem
Doslova raketově pak narostl počet zjištěných nelegálních migrantů také v samotném Česku, jelikož zde v porovnáním s rokem 2021 došlo v loňském roce k navýšení nelegální migrace o 161,7 %. Server Česká justice upozornil, že bylo dle dat Ministerstva vnitra v minulém roce u nás zajištěno 29 235 osob při nelegální migraci na naše území. Jen zjištěných Syřanů bylo podle zprávy vnitra 20 981.
Otázkou zvýšeného počtu migrantů se nyní chce zabývat také Švédsko, které přebralo předsednictví Rady EU od Česka na počátku roku. Přestože se hovoří o nutnosti restriktivnější migrační politiky, zaznívá i mnoho hlasů, které by naopak Evropu více „otevřely“.
Švédská poslankyně Evropského parlamentu Abir Al-Sahlaniová za nejdůležitější témata předsednictví její země označila klima, energetiku a migraci. „Vládní restriktivní migrační politika na národní úrovni je přinejmenším varovným znamením,“ uvedla však zároveň.
Také podle další švédské zákonodárkyně Malin Björkové, členky frakce Levice v Evropském parlamentu, je prý rostoucí brutalita vůči migrantům na vnějších hranicích EU důkazem selhání migrační politiky EU a nutné jsou změny. „Potřebujeme robustní pátrací a záchranné operace ve Středozemním moři, jinak přijdeme o ještě více životů,“ líčila pro server Euractiv.com, jak by vše řešila.
Fotogalerie: - Příjezd eurohonorace
Politička se zhrozila, že by švédské předsednictví mohlo přispět k tomu, že by se prostředí mezi ministry EU v Radě stalo více „pravicovým“. „Všichni vědí, že jejich přátelé jsou v Maďarsku, v Itálii a u pravicových nacionalistů po celé Evropě. Takže si myslím, že to hodně mění druh atmosféry pro jednání v Radě EU,“ pálila do švédské vlády premiéra Ulfa Kristerssona.
Snaha o tvrdší pravidla naráží na odpor některých europoslanců
Ostré rozbroje kolem toho, nakolik by měla být Evropa ilegální migraci otevřena a příchozí vítat, se přetavily v pevnější rozměry teprve na konci března, kdy europarlamentní výbor pro občanské svobody schválil nový přístup k řízení azylových a migračních toků do EU a zvláštní pravidla pro řešení krizí.
Poslanci Evropského parlamentu tehdy přijali 47 hlasy pro navrhovanou aktualizaci nařízení EU o řízení azylu a migrace. 17 bylo proti a 1 europoslanec se zdržel hlasování. Přijatý text mění kritéria pro určení země EU příslušné k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu (tzv. dublinská pravidla).
Evropští zákonodárci tak odhlasovali přísnější kontroly migrantů a dali zelenou hlavnímu bodu stěžejního migračního balíčku EU, jehož cílem má být podle serveru Politico urychlit navracení migrantů, kteří vstoupili do Evropy bez povolení, a zabránit těmto migrantům v cestě do dalších zemí v rámci Evropy. Schválený text zahrnuje zrychlené vyřizování žádostí o azyl, u nichž je pravděpodobně, že nebudou úspěšné.
Evropská unie se tak zároveň přiblížila k přijetí nového Paktu o migraci a azylu, u něhož se očekává, že bude přijat před koncem volebního období Parlamentu v roce 2024.
Server Euractiv také naznačil, že nový migrační pakt potvrzuje právě „dublinský“ systém, což de facto znamená, že by se mělo více lpět na tom, aby žadatelé o azyl přicházející na území EU žádali o mezinárodní ochranu pouze v zemi, do které přicházejí.
Fotogalerie: - Setkání s europoslanci
Pomoci vymáhání tohoto pravidla má například nařízení o screeningu, které umožňuje sdílení údajů o příjezdech mezi zeměmi EU. „Prověřování by mělo pomoci zajistit, aby byli dotčení státní příslušníci třetích zemí odkázáni na příslušná řízení v co nejranější fázi a aby tato řízení pokračovala bez přerušení a prodlení,“ stojí v europoslanci podpořeném textu.
Stejný přístup je dle Euractivu patrný i ze slov předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která v dopise zaslaném členským státům 20. března měla uvést, že je třeba migranty odrazovat od následných cest do jiných zemí EU.
Během procesu detekční kontroly na vnější hranici členského státu EU mohou být příchozí osoby zadrženy až na pět dní, v krizových situacích pak až deset dní, což ovšem naráží na tvrdou kritiku od europarlamentní frakce Levice v Evropském parlamentu, která takové hlasování považuje za „špatnou zprávu pro individuální právo na azyl v Evropě“.
„Jakmile budou návrhy přijaty, povedou v praxi k systematickému masovému zadržování na vnějších hranicích. Na hranicích mohou být za určitých okolností zadržovány i děti ve věku 12 let. Navíc v praxi nebudou mít lidé právo na účinný opravný prostředek: Lidé mohou být deportováni v hraničním řízení, zatímco ještě čekají na výsledek svého odvolání proti rozhodnutí,“ stěžovala si pro Euractiv německá europoslankyně Cornelia Ernstová, že by to mohlo znamenat značné omezení pro ilegální migranty, snažící se dostat do Evropy.
Fotogalerie: - Multikulti Paříž
Povinné kvóty ne, ale…
Aby měli státní příslušníci třetích zemí nárok na přerozdělení do jiné země, než je do ní přijmou, budou si muset požádat o mezinárodní ochranu nebo získat status uprchlíka, přičemž doba od této žádosti nesmí přesáhnout tři roky. Přerozdělování migrantů pak má být dobrovolné.
Nový rámec pro migraci se tedy odklání od dřívějšího postoje protežujícího povinné přerozdělování migrantů, což potvrdil pro Politico i švédský europoslanec Tomas Tobé. Dle něj bude nový systém „dobrovolný a flexibilní“.
Dobrovolnost však bude mít limity. Balíček počítá s takovým povinným přerozdělováním migrantů v době, kdy by vypukla migrační krize, která je definována jako „masový a náhlý příchod státních příslušníků třetích zemí“. O tom, kdy bude tento krizový mechanismus spuštěn, bude podle návrhu rozhodovat Evropská komise, a to v součinnosti s dalšími institucemi, agenturami a mezivládními institucemi.
Tato zmínka o krizové situaci, která má být dle Politica v návrhu popsána jako situace, kdy se hroutí systém vstřícnosti daného členského státu, se podle španělského europoslance zřejmě nebude setkávat s povděkem mnohých vlád a zřejmě tak „dojde k nějakému kompromisu“ – členské státy mohou tuto část textu odmítnout.
Fotogalerie: - Eurokvóty nechceme
Rozhodovat o povinném přerozdělování migrantů v této podobě tak bude moci i český kabinet, jelikož se s ministry zemí EU teprve jedná o konečné podobě obou nařízení. Očekává se, že výsledky těchto jednání budou oznámena na plenárním zasedání Evropského parlamentu 17. až 20. dubna. Pokud na plenárním zasedání nebudou vzneseny žádné námitky, bude moci být zahájeno jednání s Radou EU, kde o nových migračních pravidlech rozhodnou ministři jednotlivých států. Za Česko by tak mohl o přijetí konečného návrhu již brzy rozhodnout ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Mgr. Bc. Vít Rakušan
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Viktor Čech
