Je tomu téměř pět let, co začala tzv. migrační krize, způsobená přívalem migrantů z převážně muslimských zemí. Jak si pamětníci jistě vzpomenou, Česko, Maďarsko a Polsko se tehdy proslavily tím, že kategoricky odmítly přijímat migranty, kteří do Evropy proudili přes Řecko a Itálii, jak rozhodla Evropská rada. Poměrně dlouho pak hořel spor, zda tím země porušily unijní právo. Později byly takzvané povinné kvóty zrušeny, což premiér Andrej Babiš označil za svůj velký politický úspěch v evropské politice.
Nicméně, odmítnutí se řešilo soudně u Soudního dvora Evropské unie. A dnes byla zveřejněna tisková zpráva o rozsudku, která mluví jasně. „Polsko, Maďarsko a Česká republika tím, že odmítly postupovat v souladu s dočasným mechanismem relokace žadatelů o mezinárodní ochranu, nesplnily povinnosti, které pro ně vyplývaly z unijního práva,“ píše se v ní.
„Soudní dvůr vyhověl žalobám pro nesplnění povinnosti, které proti těmto třem členským státům podala Komise a které směřovaly k určení toho, zda tyto členské státy tím, že v pravidelných intervalech a alespoň každé tři měsíce neoznamovaly náležitý počet žadatelů o mezinárodní ochranu, kteří mohli být rychle přemístěni na jejich území, a v důsledku toho nedodržovaly ani své další povinnosti týkající se relokace, neplnily povinnosti, které pro ně vyplývaly z unijního práva,“ zní přesná definice toho, čeho se Česko spolu s Maďarskem a Polskem dopustily.
Okrajem, Polsko a Česká republika jsou dle soudu větší „hříšníci“, protože nejen, že neplnily povinnosti spojené s rozhodnutím Rady o povinné relokaci 120 000 žadatelů o mezinárodní ochranu z Řecka a Itálie, ale neplnily ani povinnosti vyplývající z předchozího rozhodnutí na dobrovolnou relokaci 40 000 žadatelů. A to proto, že toto předchozí rozhodnutí nebylo pro Maďarsko závazné.
Fotogalerie: - Česko bez hospod
A mluví se o stanovení základu odpovědnosti: „Určení, že došlo k neplnění povinností, má nadto i nadále praktický význam, a to zejména pro stanovení základu odpovědnosti, která může členskému státu v důsledku nesplnění jeho povinností vzniknout vůči ostatním členským státům, Unii nebo jednotlivcům.“
Dále se v zprávě o rozsudku praví, že se státy při odmítnutí nemohou jen tak odvolat na článek 72 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tedy zjednodušeně řečeno, že země mají právo při relokaci migranta brát ohled na to, zda je ohrožením pro národní bezpečnost, a má jim být „přiznán široký prostor pro uvážení“ v tomto ohledu. A že mohou zvažovat jak ohrožení skutečné, tak potenciální.
Ale „musí po individuálním posouzení jednotlivých případů odkázat na shodující se, objektivní a přesné skutečnosti, na jejichž základě lze mít podezření, že dotyčný žadatel představuje skutečnou nebo potenciální hrozbu.“ Jinými slovy, nelze migranty za hrozbu dle soudního dvora označit paušálně. Rozsudek uvádí, že tímto argumentovaly hlavně Polsko a Maďarsko.
Fotogalerie: - Venku se Štafetou Plzeň
Kalousek je připraven na ozbrojený odpor proti Babišově vládě. Šli byste s ním?Anketa
Závěr zprávy je upozorněním, že pokud Soudní dvůr rozhodne, že došlo k nesplnění povinnosti, dotyčný členský stát je povinen vyhovět rozsudku v co nejkratší lhůtě. A dojde-li Komise k názoru, že členský stát rozsudku nevyhověl, může podat novou žalobu s návrhem na uložení peněžitých sankcí. O tom, jaké konkrétní sankce z rozsudku vyplývají, však tisková zpráva nehovoří. Celkem jisté však je, že Česko, Polsko a Maďarsko budou hradit náklady řízení.
Fotogalerie: - Sedm let na Hradě
Psali jsme:
K tomuto rozsudku už se vyjádřil předseda Strany nezávislosti České republiky, František Matějka. „Samé skvělé zprávy! Doufám, že z EU dorazí rychle i nějaké pořádné sankce. Pro rozšíření podpory czexitu nemohli udělat víc,“ konstatoval.
Pak svou myšlenku rozvinul: „Ani ochrana vlastní vnitřní bezpečnosti nesmí být důvodem k odmítnutí přijímání migrantů. Černé na bílém toto jednoznačně potvrdil nejvyšší soudní orgán EU. Česká republika (a nejen ona) tak dostala z Bruselu jasný vzkaz, že jako členská země EU jsme povinni přijímat i takové migranty, kteří se na území EU dostali ilegálně, a to zcela bez ohledu na naši vlastní bezpečnost. Potřebujete ještě více důvodů pro odchod České republiky z EU?“
Vyjádřil se také bývalý poslanec ANO Bohuslav Chalupa: „Jímá mne hrdost, takový rozsudek beru jako vyznamenání pro nás všechny, kteří bojují proti přijímání migrantů a vyjadřují tím odpovědnost vůči svým národům, občanům.“ Dodal ironicky: „Fakt se modlím, aby nás potrestali tím, že nás z tohoto zmateného a nefunkčního spolku konečně vyloučí!“
„Je na čase, aby střední Evropa opustila EU. S dohodou či bez, to je jedno. Každý národ má právo nejen na sebeurčení, ale i na zachování sebe sama,“ vyvodil z uznání viny soudním dvorem důsledky ústavní právník Pavel Hasenkopf.
„Rozsudek Evropského soudního dvora se dal očekávat a ČR ho musí respektovat. Je mi to moc líto, rozsudek potvrdil, že nejsme důvěryhodný partner. Měli jsme možnost tomu předejít,“ litovala europoslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová.
Rozsudek @EUCourtPress se dal očekávat a ČR ho musí respektovat. Je mi to moc líto, rozsudek potvrdil, že nejsme důvěryhodný partner. Měli jsme možnost tomu předejít - doporučuji podrobně přečíst #migrace #solidarita https://t.co/87gvhwTZZt
— Michaela Šojdrová (@msojdrova) April 2, 2020
Ani europoslanec ODS Jan Zahradil se nezdržel komentáře: „Horší načasování si Evropský soudní dvůr pro své rozhodnutí nemohl vybrat. Toto zase srazí popularitu EU o něco dolů,“ konstatoval a položil otázku: „Znamená to, že kdyby ČR neodmítla kvóty paušálně, ale odmítla jednoho každého žadatele individuálně, nic by neporušila?“
Horší načasování si Evropský soudní dvůr pro své rozhodnutí nemohl vybrat. Toto zase srazí popularitu #EU o něco dolů. K odůvodnění: znamená to, že kdyby ČR neodmítla kvóty paušálně, ale odmítla jednoho každého žadatele individuálně, nic by neporušila? https://t.co/xiU29P5y1n
— Jan Zahradil (@ZahradilJan) April 2, 2020
Psali jsme:
autor: kas
