Anketa
Jak s odstupem času vzpomínáte na Miloše Zemana?
91%
hlasovalo: 25737 lidí
Právě vstup Švédska a především Finska – tedy zemí, které dlouhá desetiletí zastávaly neutralitu – do NATO je podle Stoltenberga historickým milníkem.
Pozadí aktuálního rozšiřování NATO začalo podle generálního tajemníka NATO již několik měsíců před samotným ruským napadením Ukrajiny. Poslancům Evropského parlamentu sdělil, že vše mělo začít na podzim roku 2021, kdy se ruský prezident jal jednat s NATO o podmínkách, za kterých by deklaroval, že Ukrajinu nenapadne.
Fotogalerie: - Dny NATO v Ostravě
Nešlo však pouze o otázku rozšiřování NATO, podmínkou Putina pro nenapadení Ukrajiny mělo být i odstranění vojenské infrastruktury Aliance ve všech spojeneckých zemích, které vstoupily do NATO od roku 1997, což by de facto znamenalo, že by tak musely učinit kromě pobaltských zemí i všechny země Visegrádské skupiny včetně České republiky.
Generální tajemník NATO uvedl, že takovéto Putinovy podmínky pro zachování míru na Ukrajině – jež by se týkaly i obrany České republiky – Severoatlantická aliance odmítla, jelikož by to znamenalo, že by se státy střední a východní Evropy najednou musely stát členskými zeměmi NATO „druhé třídy“, a ještě by tato obranná Aliance ztratila možnost přibírání dalších zemí, které by měly v budoucnu o členství v ní zájem. „Byla to podmínka, aby nenapadl Ukrajinu. To jsme samozřejmě nepodepsali,“ vzpomenul Stoltenberg s tím, že se nyní kvůli Putinovu rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu „stal pravý opak“ a členství v NATO nyní podporují i Finové a Švédi.
Fotogalerie: - Rusko je teroristický stát
„(Putin) tak šel do války, aby zabránil NATO v blízkosti svých hranic. Dosáhl přesného opaku. Získal větší přítomnost NATO ve východní části Aliance a také nyní spatřuje, že do aAliance již vstoupilo Finsko a Švédsko se taktéž brzy stane jejím plnoprávným členem,“ komentoval důsledky Putinových kroků Stoltenberg.
„Pro severské země je to dobré. Je to dobré pro Finsko a Švédsko. A je to dobré i pro NATO. A ukazuje to, že když prezident Putin napadl evropskou zemi, aby zabránil dalšímu rozšiřování NATO, dostává se mu přesného opaku,“ zmínil ještě.
Válka na Ukrajině spolupráci NATO s Evropskou unií podle Stoltenberga ještě více propojila a je důležité, že nyní státy obou organizací drží při sobě. „Jedná se o nejbrutálnější a největší válku, jakou jsme v Evropě zažili od druhé světové války,“ upozornil.
Fotogalerie: - Dny NATO v Ostravě
Ukrajina nyní má díky podpoře od zemí NATO a EU již mít podle Stoltenberga podporu, kterou nikdo na začátku války neočekával, a Ukrajinci již dnes operují „s vyspělým dělostřelectvem, s řízenými střelami dlouhého doletu, s vyspělými systémy protivzdušné obrany, se spoustou munice a v neposlední řadě s výcvikem od EU a od spojenců NATO“.
Kyjevu se navíc snaží pomáhat mnohé státy stále více a generální tajemník NATO pronesl, že Nizozemsko, Dánsko a také Norsko již plánují Ukrajině dodat i letouny F-16, přičemž mnoho dalších zemí chystá přípravu i pro ukrajinské piloty a techniky.
Fotogalerie: - Ruský šrot na Letné
Stoltenberg zdůraznil, že Rusové nemohou ostatním suverénním státům přikazovat, co smějí a nesmějí. „Národy jsou suverénní. Národy rozhodují samy o sobě a Ukrajina má samozřejmě právo rozhodnout o své vlastní cestě. A je na Ukrajině a spojencích v NATO, aby rozhodli, kdy se Ukrajina stane členem Severoatlantické aliance. Rusko nemůže vetovat členství žádného suverénního nezávislého státu v Evropě,“ zaznělo.
Anketa
Jak s odstupem času vzpomínáte na Miloše Zemana?
91%
hlasovalo: 25737 lidí
Putin v květnu loňského roku na rozhodnutí Finska a Švédska vstoupit do NATO reagoval dle agentury Reuters s tím, že Rusko nemá s uvedenými státy „žádný problém“, a jejich vstup do NATO tak není pro Rusko „žádná bezpečnostní hrozba“.
Právě rozšiřování NATO přitom bylo Putinem během jeho projevu o několik měsíců dříve označováno za důvod, proč se rozhodl pro invazi na Ukrajinu. „Je skutečností, že jsme se posledních třicet let trpělivě snažili dosáhnout dohody s předními zeměmi NATO o zásadách rovné a nedělitelné bezpečnosti v Evropě. V reakci na naše návrhy jsme se vždy setkávali buď s cynickým podvodem a lží, nebo s pokusy o nátlak a vydírání, zatímco se Severoatlantická aliance navzdory našim protestům a obavám nadále rozšiřovala,“ řekl Putin během svého projevu v den zahájení ruského útoku na Ukrajinu 24. února loňského roku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radek Kotas
bosstanaka
