Výročním dnům Pražského povstání, osvobození českého území v rámci protektorátu a konce druhé světové války bude patřit pravidelný přehled toho, co pozoruhodného se objevilo v uplynulém týdnu ve sdělovacích prostředcích. „Naše mainstreamová média to většinou pojala jako hysterický pokus o přepisování dějin. Řekl bych, že to začalo někdy kolem Majdanu v letech 2014-15. To odstartovala nejtvrdší snaha o to přepisovat dějiny, začaly se vytahovat události, které se připisovaly, ať už právem, nebo neprávem Rusku, respektive někdejšímu Sovětskému svazu. Dávalo se a dává se rovnítko – platí to stále, možná ještě více – mezi někdejší Sovětský svaz z dob stalinství či brežněvství a dnešní Ruskou federaci s prezidentem Putinem. Je to sled stále gradujících mediálních a politických výroků a útoků, které musí mít nějaký význam, nějaké poselství nebo nějaký důvod, který možná může leckoho napadnout,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Pokud by odpověď byla taková, jaká napadne na první dobrou, že se jedná o jakýsi kobercový mediální nálet před nějakým horkým konfliktem, tak je to samozřejmě velice nebezpečné. „A naše média k tomu přispívají velice intenzívně tím, že se plní neskutečným množstvím lží. Tomu dávají záminku i někteří politici nebo také pseudopolitici. Člověka, který místo toho, aby řešil pražskou dopravu, školství, výstavbu a podobné věci, řeší mezinárodní politiku na úrovni amatéra, co utekl z nějaké léčebny, myslím tím pana primátora Hřiba, nejsem vůbec ochoten považovat za politika. Vše, co dělá, je totiž absolutně nepolitické. Každé jeho gesto, každý jeho úkon jako přejmenování nějaké ulice, jen aby se udělal naschvál Rusku, to není politika. To je série klukovin. Ale ty klukoviny mají svůj systém a nelze to omluvit. Nelze to omluvit nezkušeností, malou schopností, dokonce ani nadměrnou ambiciózností a arogancí toho pána. Prostě pro to není omluva,“ myslí si mediální analytik.

Ať Hřib zváží, co ze svých nevymáchaných úst vypouští