Samozvaný kosovský premiér Albin Kurti se nedávno při návštěvě rakouské metropole rozmluvil o možnosti sjednocení Kosova s Albánií. Z jeho řeči plyne, že by šlo o logický krok vzhledem k tomu, že v obou zemích žijí lidé stejné národnosti.
Jde o obnovení radikálně nacionalistické myšlenky tzv. Velké Albánie, která není ničím novým. Srbský prezident Aleksandar Vučić se v reakci podivoval především nad tím, že na tuto provokaci nikdo ze Západu nereagoval.
Po vypjatém podzimu, kdy kosovsko-albánské síly podnikly několik ozbrojených akcí na severu Kosova a Metohije, kde žijí pouze Srbové, tak přichází další komplikace v pokračování vzájemných rozhovorů mezi Bělehradem a Prištinou v Bruselu.
Tzv. Velké Albánie se podle albánských extremistů ve vysněných hranicích dotýká nejen území Kosova a Metohije, ale dalších částí jižního Srbska, dílu Černé Hory, poloviny Severní Makedonie a části Řecka.
Sice jde zatím “pouze” o rétoriku, ale i ta může být nebezpečná a současná prohlášení albánských lídrů znervózňují hlavně Srby, kteří ještě přes složitou situaci na území Kosova a Metohije žijí. Praxe navíc ukazuje, že kosovsko-albánští politici se touto ideou do značné míry řídí.
Psali jsme:
Ve vztahu k Albánii už dokonce k jednomu konkrétnímu kroku došlo. Hraniční kontroly mezi Kosovem a Albánií byly nedávno pozastaveny. Informoval o tom ministr vnitra Albánie Bledi Cuci. Místo toho, aby policisté kontrolovali každého řidiče, dojde k nainstalování kamer, které budou zaznamenávat registrační značky projíždějících vozidel v obou směrech.
Co přesně ve vztahu spojení s Albánií kosovsko-albánský premiér řekl? “Především jsem občan Kosova, a když mluvíte o Srbsku, jeho militarizaci, úzkých vztazích s Moskvou, tak my všichni Albánci v Kosovu i Albánii reagujeme stejně. Máme stejný jazyk, stejnou historii, ale momentálně jsme v situaci, kdy máme dvě země. Všichni Albánci by chtěli sjednocení, protože by to nebylo namířené vůči nikomu a cílem toho není, abychom byli větší, ale abychom více přispěli míru,” podělil se o své mínění Kurti na debatě ve Vídni. Sjednocení Kosova s Albánií by, jak věří, prý byl výraz míru a nikoli výraz agrese.
Západní společenství dle vyjádření srbského lídra Aleksandra Vučiće používá dvojí metr, když na podobné výroky kosovských Albánců nijak nereaguje, ale pokud by se naopak někdo ze Srbska dopustil výroku o vytvoření Velkého Srbska, bylo by zle.
“V Bruselu se jich můžete ptát milionkrát proč (nereagují na kosovské Albánce, pozn. red.) a odpověď je: proto. Quod licet Iovi, non licet bovi. Co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi. Vy Srbové nemáte právo, ale všichni ostatní právo mají. Takže nepotřebuji ani zvláštní vysvětlení, proč nereagují. Kdybychom se jedinkrát zmínili o Velkém Srbsku, v Bruselu by mě oběsili. Ale když oni mluví o Velké Albánii, to nikomu nevadí, to se bere jako řečeno mimochodem a je to bez problému,” reagoval Aleksandar Vučić.
Kosovo a Metohije je území na jihu Srbska, které po vyhnání valné většiny srbského obyvatelstva ze strany tamních albánských extremistů v roce 2008 vyhlásilo jednostranně nezávislost na Srbsku. Rozlohou se rovná zhruba velikosti Jihočeského kraje. Srbové ho obývali mnoho staletí, což dokládají i mnohé kulturní a duchovní památky, z nichž velká část je stará kolem 700 let. V průběhu minulých desetiletí se ovšem výraznou část z nich kosovsko-albánským teroristům povedlo poškodit nebo nenávratně zničit a srovnat se zemí. O zbylých srbských pravoslavných klášterech pak mluví jako o údajných albánských památkách. Přitom je dodnes před nimi musí ostře střežit jednotky KFOR.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
