Oceňujete, že Vít Rakušan šel v Karviné diskutovat do hospody?Anketa
Americký prezident dle něj projevil snahu o ukončení amerických intervencí a následně stanovil „ohniska“ americké zahraniční politiky, jako je Ukrajina, Izrael či Tchaj-wan a formoval „nutnost bránit demokracie proti silám, které usilují o jejich zničení“. „Problém je, že jeho přístup nepřináší výsledky ani v zahraničí, ani doma. Válka na Ukrajině se dostala do slepé uličky a ztrácí domácí podporu. Válka v Gaze je humanitární katastrofou a dokonce ohrožuje Bidenovo znovuzvolení tím, že odpuzuje část jeho voličů. A katastrofická válka o Tchaj-wan se rýsuje jako větší vyhlídka než kdy jindy,“ píše spisovatel.
„Bidenovo krédo ‚bránit demokracii‘ tyto problémy nezpůsobilo, ale ještě je prohloubilo. Podporuje jednostrannou, maximalistickou politiku, která konflikty prohlubuje, aniž by je řešila, a zároveň do nich zaplétá Spojené státy. Od dob George W. Bushe žádný prezident tak úzce nespojil demokratické ideály s vojenskými nástroji. A Bidenova snaha selhává z podobných důvodů jako ta Bushova, jen v rozdělenější Americe a konkurenčnějším světě,“ pokračuje autor článku.
Fotogalerie: - Den nezávislosti Ukrajiny
Dodává, že diktatura Vladimira Putina v Rusku nepochybně usiluje o podkopání ukrajinské demokracie, což však neznamená, že „válku je nejlépe chápat jako ‚boj mezi demokracií a autokracií‘, jak ji Biden vykresluje“. „Než Putin vyslal své síly směrem ke Kyjevu, byla Ukrajina po desetiletí rodící se demokracií, v níž se mísily soutěživé volby a živá občanská společnost se zakořeněnou korupcí. Invazi podnikl hlavně proto, že se Ukrajina v reakci na kroky samotného Ruska vzdalovala od orbitu Moskvy a přibližovala se institucím Západu. Taková agrese je nezákonná a nepřijatelná nikoli proto, že jedna strana je autokracie a druhá demokracie, ale proto, že jeden stát napadl druhý a poté se snažil svrhnout jeho vládu a pohltit část jeho území. Ruská agrese zasahuje do dvou zásadních principů mezinárodního života: že spory by měly být řešeny mírovou cestou a že suverénní státy by měly mít nezávislost,“ upozornil.
Problém je dle Wertheima v tom, že Biden válku na Ukrajině vykresluje pouze coby boj demokracie s autokracií a „mnoho zemí mimo Západ má jen malý zájem takovou zásadu podporovat“. „Chtěly by se bránit nezákonné invazi do své země bez ohledu na to, zda se jejich forma vlády setkává se souhlasem Washingtonu,“ zdůraznil spisovatel a analytik, proč nechává mnoho států ruské napadení sousedního státu chladnými.
Wertheimovi vadí také postoj Washingtonu k cílům Kyjeva: „Ještě horší je, že Bidenův přístup k demokracii brzdí politiku USA. Poté, co se za poslední rok bojů sotva pohnula bojová linie, ukrajinská vláda trvá na tom, že jejím cílem je stále vyhnat ruské síly z každého centimetru území okupovaného od roku 2014. Bidenova administrativa místo toho, aby ve svém partnerovi vyvolala pocit realismu, slíbila, že bude Ukrajinu podporovat ‚tak dlouho, jak to bude potřeba‘, a odmítla předložit vlastní územní cíle. Nevyloučila například americkou podporu kampaně za znovudobytí Krymu, který Rusko kontroluje již deset let a pro jehož udržení by se pravděpodobně mohlo uchýlit k jaderným zbraním.“
Fotogalerie: - Mír pro Ukrajinu
„V zájmu americké demokracie by měl Biden méně mluvit o ukrajinské demokracii a více o strategii na zachování nezávislosti Ukrajiny a ukončení zabíjení,“ dodává Stephen Wertheim.
Bidenovo spojení konfliktů na Ukrajině a v Izraeli pod „pochybným praporem ‚obrany demokracie‘“ pak mělo vést nikoliv ke sjednocení Američanů, ale naopak k jejich většímu rozdělení. „Mladí a pokrokoví demokraté se stali kritičtějšími k podpoře izraelské války, zatímco konzervativci se stali nepřátelštějšími vůči té ukrajinské,“ podotýká spisovatel.
Vymstít by se tento přístup dle něj mohl v případě Tchaj-wanu. „Pod Bidenovým vedením Spojené státy upustily od katastrofálních zahraničněpolitických rozhodnutí z doby po 11. září 2001 – napadání jiných zemí za účelem svržení jejich vlád a nastolení demokratických vlád – a přesto nadále hovoří, jako by si vyhrazovaly právo tak činit. Státům na celém světě to neušlo. A jednoho dne Američané nebudou chtít, aby ještě mocnější Čína prosazovala stejný princip intervence v zahraničí ve prospěch formy vlády, kterou upřednostňuje,“ vysvětlil Wertheim.
Fotogalerie: - Stop ruské agresi
Koncepce „obrany demokracií“ tak dle něj dělá pravý opak. „Svádí USA k tomu, aby se příliš ztotožňovaly s některými cizími zeměmi a stávaly se účastníky jejich bojů. Tento druh globálního vedení rozděluje nejen svět, ale i národ, kterému má sloužit. Spojené státy potřebují zahraniční politiku, která pomáhá demokracii přinášet Američanům užitek, a ne takovou, která žádá Američany, aby přinášeli stále více užitku demokraciím v zahraničí,“ uzavřel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka v Izraeli
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radek Kotas
